Audi A3 slaví 30 let. Poprvé se tento hatchback veřejnosti ukázal v roce 1996 na autosalonu Mondial de l’Automobile v Paříži a tehdy vlastně pomohlo vytvořit kategorii prémiových kompaktních aut. Audi do relativně malého auta dostalo kvalitnější materiály, dobrou výbavu, výkonnější motory a techniku, která do té doby patřila spíš do větších a dražších aut. Fungovalo to. Za tři desetiletí zatím vznikly čtyři generace, z výrobních linek sjelo více než šest milionů aut a A3 se dostala do více než stovky zemí světa.
Z původně třídveřového hatchbacku navíc postupně vznikla celá modelová rodina. Už v roce 1998 se do A3 poprvé dostal pohon všech kol quattro, v roce 1999 přišla první rychlé Audi S3 a o pět let později pak také pětidveřový Sportback, do té doby bylo totiž Audi A3 jen třídveřové. Druhá generace A3 dostala víceprvkovou zadní nápravu a elektromechanické řízení, v roce 2011 přišla vůbec první RS 3. O rok později se představila třetí generace postavená na platformě MQB, v roce 2013 se poprvé objevil sedan, který automobilka pojmenovala jako A3 Limuzína, a v roce 2014 také plug-in hybridní A3 e-tron. Dalším důležitým milníkem byl rok 2016, kdy přišlo první Audi RS 3 Limuzína a už tehdy měla pětiválec s výkonem 294 kW/400 koní. Mimochodem, Audi A3 existovalo i jako kabriolet.
Současná čtvrtá generace se vyrábí od roku 2020 a její nabídka je dnes opravdu široká. Audi uvádí, že jde o celkem 17 různých modelových a pohonných variant, od běžných benzinových a naftových verzí přes plug-in hybridy a zvýšený allstreet až po sportovní Audi S3 a RS 3. Zajímavé je ostatně i to, jak se během let technika původně vyhrazená vrcholným modelům postupně posouvala níž. Současná S3 má po modernizaci z roku 2024 výkon 245 kW/333 koní a dostala také Torque Splitter, tedy techniku, která se předtím objevila v RS 3.
A právě teď přichází další modernizace Audi A3. Tentokrát se automobilka zaměřila hlavně na interiér, digitalizaci a asistenty. Před řidičem je nově zakřivená zobrazovací plocha kombinující 11,9palcový Audi virtual cockpit s 12,8palcovým displejem MMI, změnila se středová konzola a bezdrátová nabíječka telefonu má výkon 25 W. Zajímavým detailem je, že všechny nové volanty dostaly fyzický otočný váleček integrovaný do multifunkčních ovladačů. Audi tak sice A3 dál digitalizuje, ale alespoň u některých často používaných funkcí úplně nezapomnělo na klasické ovládání.
Výrazně přibylo také elektronických pomocníků. Adaptivní asistent řízení plus dokáže pracovat až do rychlosti 210 km/h, na dálnici po zapnutí blinkru sám přejet do vedlejšího pruhu a nově může automaticky zpomalovat i před semaforem, na kterém svítí červená. Parkovací systém umí převzít řízení, plyn, brzdu i řazení a vyšší verze umožní celý manévr spustit z telefonu. Auto se navíc může naučit až pět individuálních parkovacích tras dlouhých maximálně 50 metrů.
Právě při příležitosti 30. výročí a představení nejnovější podoby A3 jsme se vydali do Ingolstadtu. Audi ale naštěstí nezůstalo jen u displejů, asistentů a prohlížení historických fotografií. Připravilo pro nás totiž také možnost projet se s několika auty ze své vlastní sbírky. A my jsme postupně usedli za volant tří červených sportovních modelů, které představovaly to nejlepší z jednotlivých období: současné Audi RS 3 Limuzína, první Audi RS 3 Sportback z roku 2011 a nakonec Audi S3 z roku 2002.
Starší auta přitom pocházela přímo ze sbírky Audi Tradition. První RS 3 byla skoro neuvěřitelnou časovou kapslí, protože měla najeto jen něco málo přes 10 tisíc kilometrů. Ještě starší Audi S3 už za sebou měla vyšší nájezd, počítadlo najetých kilometrů ukazovalo 118 tisíc kilometrů, ale auto bylo prakticky jako nové. A možnost přesedat z jednoho auta rovnou do dalšího nakonec ukázala mnohem zajímavější věc než jen to, jak za dvě dekády narostl výkon. Největší rozdíl je totiž v tom, kolik práce dnes musí při opravdu rychlé jízdě udělat řidič a kolik jí za něj udělá samotné auto.
Audi S3 z roku 2002 je proti dnešním autům skoro hračka. A právě proto baví
Audi S3 první generace je vedle obou novějších RS 3 vážně malé auto. Na délku měří 4159 mm, široké je 1763 mm, vysoké 1415 mm a rozvor má jen 2519 mm. Pohotovostní hmotnost činí 1420 kg. Ve srovnání s oběma novějšími auty vlastně působí trochu jako hračka.
Pod kapotou je přeplňovaný čtyřválec 1.8 Turbo s pěti ventily na válec. Když se S3 v roce 1999 představila, nabízela výkon 154 kW/210 koní, ale od podzimu 2001 výkon vzrostl na 165 kW/225 koní při 5800 ot./min. A právě tuhle výkonnější verzi z roku 2002 jsme řídili. Těch mimochodem vzniklo jen 9381 kusů!
Motor je tady spojen s klasickou šestistupňovou manuální převodovkou a s pohonem všech kol quattro. Maximální rychlost je 243 km/h, takže ani z dnešního pohledu to není pomalé auto. Je malé, relativně lehké a sedíte v něm blíž všemu, co se kolem vás děje.
Přitom to ale zdaleka není auto, ve kterém byste se museli při každodenním používání nějak výrazně omezovat. Má xenonové světlomety, automatickou klimatizaci, elektrická okna i elektricky ovládaná zrcátka a další výbavu, která dokáže komfort i pohodlí na palubě výrazně zpříjemnit. Skvělé jsou navíc sportovní sedačky Recaro. Jsou opravdu pevné a mají skvělé boční vedení, které ale asi nebude vyhovovat prostorově výraznějším postavám.
Co naopak skoro úplně chybí, je „zbytečná“ elektronika. Řízení má hydraulický posilovač, nejsou tu žádné adaptivní tlumiče a i výběr jízdních režimů byste tu hledali marně. Auto má samozřejmě ABS a ESP, ale stabilizaci vypnete jedním krátkým stisknutím klasického tlačítka. Nemusíte jej několik sekund držet.
Pak nastartujete a zjistíte, že i samotný motor působí úplně jinak než současné motory. Zvuk čtyřválce 1.8 Turbo bychom asi nejlépe mohli popsat jako „medový“. Není zbytečně hlučný a rozhodně se vás nesnaží za každou cenu ohromit hlukem z výfuku, ale přesto je hutný a výrazný. Při přidání plynu vás auto příjemně vtáhne do děje a hodně tomu pomáhá i to, odkud zvuk slyšíte. Zvuk jde totiž hlavně zepředu, přímo od motoru, nikoliv tolik zezadu od výfuku. A není tu žádná falešná pomoc.
Výborné jsou také reakce na pohyby plynovým pedálem. Původní Audi S3 reaguje na jeho sešlápnutí opravdu rychle a bez pocitu, že mezi pravou nohou a motorem stojí několik čidel a elektronika. Samozřejmě mluvíme o starém přeplňovaném motoru, takže když necháte otáčky spadnout úplně dolů, žádná obrovská síla nepřijde. V tom jsou si vlastně všechna tři auta docela podobná. Jakmile ale tuhle osmnáctistovku držíte v otáčkách, rozhodně to není líné auto. Díky nízké hmotnosti působí opravdu živě.
Podvozek je dnešní optikou trochu měkčí. Samozřejmě tu nejsou žádné adaptivní tlumiče, obrovská kola ani nízké pneumatiky. Audi S3 stálo už z výroby na 17palcových kolech, což ale tehdy rozhodně nebylo málo. Auto se i díky tomu v zatáčkách víc pohybuje a karoserie se naklání a podvozek celkově na nerovnostech pracuje. Jenže právě to je na tom příjemné. Není to zbytečně tvrdé auto, přesto se do něj můžete opřít překvapivě hodně.
Několikrát jsme před zatáčkou měli pocit, že jsme do ní s tímhle více než 20 let starým autem přijeli možná už trochu moc rychle, ale ne, vždycky tam byla rezerva. První Audi S3 se opřelo do pneumatik (byly tu moderní Hankooky), karoserie se lehce naklonila a auto prostě zatočilo. Jeli jsme přitom hodně rychle, i když výrazně pomaleji než se současnou RS 3. Pocitově je to ale přesně naopak. Ve starém autě máte mnohem větší pocit rychlosti a toho, že se kolem vás něco děje, zatímco v nové RS 3 by podobné tempo působilo skoro jako normální projížďka. A přitom to i tak byly rychlosti, o kterých by se mělo mluvit spíš v souvislosti s německou dálnicí než běžnou okreskou.
Z dnešního pohledu je hodně „jednoduchý“ také pohon všech kol. Audi u příčně uloženého motoru používalo hydraulicky řízenou lamelovou spojku Haldex. Automobilka systém označovala jako quattro, konstrukčně je ale výrazně odlišný od klasického mechanického quattro u podélně uložených motorů. Proti dnešním systémům jde o řešení, kdy se zadní náprava do pohonu výrazněji zapojuje až ve chvíli, kdy ta přední proklouzne.
Při rychlé jízdě po suché silnici nám ale tenhle „prehistorický“ systém nijak zásadně nepřekážel ani nás ničím nelimitoval. V rychlých zatáčkách nás mnohem víc zajímal samotný podvozek, řízení a to, co dělají pneumatiky. Výhodu čtyřkolky poznáme spíš hlavně při prudkém rozjezdu, na mokru nebo třeba na sněhu. Původní Audi S3 zkrátka nepoužívá pohon všech kol k aktivnímu ovlivňování svého chování v zatáčce, ale čtyřkolka je tady především kvůli zlepšení trakce.
První RS 3 z roku 2011 přidala pětiválec a obrovský skok v rychlosti
O 9 let mladší Audi RS 3 Sportback už působí výrazně moderněji. Právě v roce 2011 Audi poprvé přineslo označení RS do modelové řady A3 a zároveň se pod kapotou objevil přeplňovaný řadový pětiválec 2.5 TFSI. Motor tím navázal na dlouhou pětiválcovou tradici Audi a zajímavé je, že tenhle základ přežil v RS 3 až dodnes. Mimochodem, pětiválec právě letos v Audi slaví 50 let.
Motor první RS 3 má objem 2480 cm³, výkon 250 kW/340 koní a maximální točivý moment 450 Nm, který je dostupný už od 1600 a vydrží až do 5300 ot./min. A v roce 2011 šlo o opravdu rychlé auto. Sprint z 0 na 100 km/h zvládlo za 4,6 sekundy, maximální rychlost je elektronicky omezená na 250 km/h, přičemž pohotovostní hmotnost činí 1575 kg. Proti starší Audi S3 tedy první Audi RS 3 přibrala 155 kg, zároveň má ale o 115 koní víc.
Sportovní podvozek snižoval karoserii proti běžnému Audi A3 o 25 mm. Navíc byl vylepšen podvozek, vzadu už je čtyřprvková náprava a zajímavým technickým detailem jsou i rozšířené přední blatníky z plastu vyztuženého uhlíkovými vlákny. Na svou dobu tedy rozhodně nešlo jen o Audi A3 s větším motorem, ale o výrazně vylepšené auto.
Přesto je první Audi RS 3 designově stále až překvapivě nenápadná. Má samozřejmě agresivnější nárazníky, větší vstupy vzduchu, rozšířený předek a výraznější střešní spoiler, ale pořád je to na první pohled hlavně A3 Sportback. Dokonce vzadu ještě nemá tu dvojici obrovských výfuků, ale má pouze jednu dvojitou koncovku výfuku na levé straně. Na přání tehdy Audi nabízelo 19palcová kola, skořepinová sedadla nebo další sportovní prvky, ale základní charakter auta zůstal vždy poměrně nenápadný.
Vzácné je i samotné auto, se kterým jsme jezdili. První Audi RS 3 se vyráběla pouze od března 2011 do října 2012 a vzniklo jen 5684 kusů. Náš exemplář ze sbírky Audi Tradition měl navíc najeto jen něco málo přes 10 tisíc kilometrů, takže to byla prakticky časová kapsle. O to zajímavější bylo zjistit, jak auto působí dnes, když není unavené desítkami nebo stovkami tisíc kilometrů.
První věcí je samozřejmě motor. Pětiválec zní úplně jinak než čtyřválec v S3 a jeho specifický rytmus je při akceleraci krásně slyšet. Zvuk jízdu pořád hodně doprovází a motor je jedním z hlavních důvodů, proč má RS 3 tak výrazný charakter. Přesto překvapuje, že už nás subjektivně do děje nevtáhl tolik jako stará osmnáctistovka v S3. Je rychlejší, má zajímavější zvuk a technicky je samozřejmě mnohem vyspělejší, jen už mezi řidičem a samotnou mechanikou stojí trochu víc věcí. To ale neznamená, že by to nebylo zábavné, nebo byste to nemuseli řídit, ale je poznat, že je to o poznání novější auto.
Jednou z nich je sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic. Řazení už nemusíte řešit levou nohou na spojce a pravou rukou na klasické řadicí páce, takže při rychlé jízdě odpadá jedna z činností, kterou v původní S3 musíte dělat sami. Modernější je také samotná čtyřkolka. Stále používá elektronicky řízenou lamelovou spojku a pořád jde především o systém, který rozděluje sílu „jen“ mezi přední a zadní nápravu podle aktuální potřeby, ale proti S3 reaguje podstatně rychleji.
Elektroniky je tu přesto stále poměrně málo. Stabilizaci opět jednoduše vypnete fyzickým tlačítkem a dalším tlačítkem můžete aktivvovat ostřejší sportovní nastavení. Žádná velká nabídka jízdních režimů ani složité nastavování jednotlivých parametrů. Naše auto nemělo sedačky Recaro jako starší S3, ale právě příplatkové skořepiny s červeně lakovanými zády. A i ta byla hodně pevná s opravdu výrazným bočním vedením.
Bohužel pneumatiky na konkrétním historickém exempláři už nebyly v úplně ideální kondici, což bylo při ostrém tempu poznat, přestože šlo jen o 5 let staré Continentaly. On už je tady ale také díky pětiválci výrazně těžší předek než v případě menšího čtyřválce. I tak ale první Audi RS 3 fungovala parádně a rychlost, kterou s ním lze jet, je proti původní Audi S3 opět někde jinde. Právě tady je poprvé výrazně cítit, že vývoj auta nesměřoval jen k většímu výkonu, ale také k tomu, aby bylo jednodušší ho využít. Audi S3 po vás při rychlé jízdě chce poměrně dost práce, ale první Audi RS 3 je mnohem rychlejší, přičemž část té práce už dělá sama.
Současná RS 3 už není hlavně o výkonu. Je o tom, co všechno dokáže udělat s ním
Současná Audi RS 3 Limuzína je právě nejlepším důkazem. Pod kapotou je pořád přeplňovaný pětiválec 2.5 TFSI a jeho výkon je 294 kW/400 koní. Maximální točivý moment je 500 Nm a motor jej poskytuje mezi 2250 a 5600 ot./min. Se sedmistupňovou převodovkou S tronic zrychlí sedan z 0 na 100 km/h za pouhých 3,8 sekundy!
Naše Audi RS 3 byla nalakovaná červenou metalízou Progressivrot a měla paket RS Dynamic. Ten kromě adaptivního podvozku přidává také keramické brzdy vpředu (vzadu zůstávají klasické ocelové) a zvyšuje maximální rychlost až na 290 km/h. Auto stálo na 19palcových kolech, přičemž i po posledním faceliftu používá různě široké pneumatiky pro přední i zadní nápravu. Zajímavé ale je, že vpředu jsou pneumatiky 265/30 R19, zatímco vzadu užší s rozměrem 245/35 R19.
U většiny sportovních aut bývá situace přesně opačná, tady to ale dává smysl. RS 3 potřebuje na přední nápravě co nejvíc mechanického gripu, aby se předek při ostrém nájezdu do zatáčky zakousl do asfaltu. A právě schopnost přední nápravy změnit směr je jedním z důvodů, proč současná generace působí proti oběma předchůdcům tak neuvěřitelně schopně.
Nejdůležitější změna se ale odehrála vzadu. Současná generace Audi RS 3 dostala už v roce 2021 Torque Splitter, který nahradil jednodušší řešení předchozích generací. Na zadní nápravě jsou dvě elektronicky řízené lamelové spojky a systém dokáže aktivně rozdělovat točivý moment mezi jednotlivá zadní kola. Nejde tedy už jen o to, kolik síly půjde dopředu a kolik dozadu. Auto může poslat více síly například na vnější zadní kolo a tím aktivně pomoci zatáčet.
A tohle řešení chválíme prakticky pokaždé, když se současnou Audi RS 3 (ale i s dalšími auty z koncernu VW, která Torque Splitter dostala) jedeme. Při ostré jízdě jeho práci opravdu cítíte. Přidáte plyn v zatáčce a zadní náprava začne autu pomáhat stáčet se dovnitř. Máte pocit, že vás zadek auta pod plynem tlačí přesně tam, kam chcete a potřebujete. Je to úplně jiná filozofie než u staré S3 i první RS 3, kde byla čtyřkolka především prostředkem, jak dostat výkon na silnici.
Technická modernizace Audi RS 3 z roku 2024 přitom ukázala ještě jednu zajímavou věc. Audi nezvyšovala výkon. Pětiválec zůstal na 400 koních a 500 Nm, změnilo se ale naladění podvozku a hlavně způsob, jakým spolu komunikují Torque Splitter, stabilizace, přibrzďování jednotlivých kol a adaptivní tlumiče. Vývojáři upravili řídicí algoritmy tak, aby auto dokázalo dříve a přesněji reagovat při nájezdu do zatáčky a bylo možné jej lépe připravit na výjezd.
Výsledek se dobře ukázal na Nürburgringu. V červnu 2024 zajel Frank Stippler s předprodukční modernizovanou RS 3 čas 7:33,123. Tehdejší rekord své třídy překonal o více než pět sekund a proti RS 3 z roku 2021 byla novější verze o více než 7 sekund rychlejší. Přitom měla stále stejných 400 koní. Ten rozdíl vznikl hlavně podvozkem, pneumatikami a elektronikou, nikoliv vyšším výkonem.
Za volantem to jde poznat prakticky okamžitě. Současné Audi RS 3 je opravdu pevné a naprosto jisté, asfaltu se drží jako přikované a ani na opravdu nekvalitním asfaltu v zatáčce neznervózní. Díky tomu dokáže vyvinout tak vysoké rychlosti, že na běžnou okresku je jednoduše až moc dobré. Neberte to jako výtku, je to jen demonstrace toho, kam se moderní sportovní auta dostala. Tam, kde už ve staré S3 jedete opravdu soustředěně a máte pocit, že auto musíte fakt řídit, současná RS 3 působí skoro až samozřejmě.
Pětiválec přitom není brutální úplně pořád. Pokud jedete v nízkých otáčkách, motor působí vlastně až překvapivě vlažně. Když chcete opravdu okamžitě vystřelit dopředu, musíte podřadit, aby se motor dostal do vyšších otáček. Přibližně někde kolem 3500 ot./min se motor teprve pořádně probere. Auto vyletí vpřed a rychlost začne růst tak rychle, že na normální silnici velmi rychle dojde prostor.
K dispozici je samozřejmě mnohem víc jízdních režimů než u obou starších aut. Dokážou měnit reakce motoru, převodovky, řízení, tlumičů i čtyřkolky a charakter auta se mezi jednotlivými nastaveními opravdu mění. Umí být hodně ostré, ale dá se také výrazně zklidnit. Ani v klidnějším režimu z něj ovšem nebude úplně pohodové auto na courání centrem města po kočičích hlavách. Podvozek je pořád pevný (nikoliv však tvrdý nebo snad „prkenný“) a neustále cítíte, že byl naladěný především na přesnost a vysoké rychlosti.
Stabilizace se dá stále úplně vypnout, což je u takhle elektronicky propracovaného auta vlastně docela sympatické. Musíte ale fyzické tlačítko na centrálním panelu opravdu dlouho podržet. A je zajímavé, že zrovna tohle tlačítko zůstalo i po nejnovější modernizaci, přestože jiných klasických ovladačů v interiéru ubylo.
Jenže při opravdu ostré jízdě je skoro otázka, jestli vůbec potřebujete stabilizaci vypínat. Auto je totiž tak schopné, že prakticky nepoznáte, že vás elektronika nějak výrazně omezuje. Přední pneumatiky mají obrovský grip, podvozek pevně drží karoserii, Torque Splitter pomáhá autu zatáčet a na mechanický limit pneumatik se při běžné čisté jízdě na široké okresce dostanete jen velmi ztěžka. Pokud neděláte něco vyloženě hloupého, máte pořád pocit, že auto má pořád rezervu.
A právě to je po bezprostředním přesednutí mezi všemi třemi auty to nejzajímavější. Samozřejmě můžeme porovnávat čísla. Audi S3 z roku 2002 má 225 koní, první Audi RS 3 z roku 2011 už 340 koní a současné Audi RS 3 má 400 koní. S3 váží 1420 kg, první RS 3 1575 kg a současná RS 3 se i přes výrazně větší množství techniky stále pohybuje zhruba kolem 1,6 tuny. Výkon tedy výrazně narostl, ale ještě mnohem větší změnu představuje to, co s ním auta dokážou udělat.
Kdybyste totiž všemi třemi projeli stejnou zatáčku stejnou rychlostí, bude práce řidiče úplně jiná. V nové RS 3 můžete při tempu, které je ve staré S3 už vážně rychlé, držet volant jednou rukou a rozhlížet se po okolí. V původní S3 si musíte stejnou rychlost opravdu odřídit. Vnímáte pohyb karoserie, pracujete s volantem, víc přemýšlíte nad nájezdem do zatáčky, brzděním i okamžikem, kdy začnete znovu přidávat plyn. Je to fyzicky i mentálně náročnější. Auto vás zaměstnává a jeho limity jsou mnohem dostupnější.
A právě proto může být na normální okresce starší auto zábavnější. Ne proto, že by bylo lepší, objektivně není. Současná RS 3 je rychlejší, přesnější, bezpečnější a technicky o několik levelů dál. Umožní řidiči jet tempem, ke kterému by ve starém autě potřeboval mnohem víc řidičských zkušeností, soustředění i odvahy. Přesně tím směrem se auta vyvíjejí a přesně to od nich dnešní zákazníci očekávají. Pokud vás ale řízení opravdu baví jako činnost, tedy ne jen zrychlování na rovince, ale i práce s hmotností a autem v zatáčkách, starší Audi S3 vás do děje zapojí mnohem víc. Nemusíte se pohybovat v rychlostech, které už na běžné silnici nedávají vůbec žádný smysl, aby vám auto začalo ukazovat svoje limity. Musíte s ním pracovat a právě tím vás odměňuje.
První RS 3 z roku 2011 je v tomhle krásně někde uprostřed. Logicky. Už je hodně rychlá, má automatickou převodovku, výrazně schopnější čtyřkolku a mnohem víc výkonu, ale ještě pořád vám nedává pocit, že za vás technika zvládne prakticky všechno. Je tak vlastně docela přesnou spojnicí mezi analogovějším světem první S3 a dnešní RS 3.
Nové ale rozhodně neznamená automaticky horší. Současné Audi RS 3 je fantastické auto a ukazuje, co všechno dnes může kompaktní sportovní vůz zvládnout. Jen se během necelých tří dekád zásadně změnila role řidiče a hranice, při které začne být řízení opravdu náročné. A to bylo při jízdě s těmito třemi auty možná vůbec nejzajímavější zjištění. Vrcholné sportovní verze Audi A3 se změnily opravdu dramaticky. S3 z roku 2002, první RS 3 z roku 2011 i současná RS 3 jsou skvělá auta, ale každé úplně jiným způsobem.
Štítky: 30 let, Audi A3, Audi RS 3, audi rs3, Audi S3, historie, oslava, první jízda, test