Audi Q7 přijelo ve třetí generaci a podle nás mu nový designový jazyk značky sedí zatím možná nejlépe ze všech nejnovějších modelů Audi, které ho už dostaly. Je to pořád obrovské SUV, ale nová příď, rozdělené světlomety a výrazná světelná grafika mu dávají mohutnost, která k takovému autu jednoduše patří. A funguje to dokonce i v bílé barvě našeho testovaného auta. Do testu jsme dostali silnější ze dvou aktuálně nabízených naftových šestiválců, tedy třílitrové TDI s výkonem 220 kW/299 koní, točivým momentem 630 Nm, osmistupňovým automatem a stálým pohonem všech čtyř kol quattro.
Hned na začátek můžeme říct, že tohle auto se vážně povedlo. Je velké a podle konfigurace váží kolem dvou a půl tuny, jenže za volantem dokáže svoje rozměry i hmotnost překvapivě dobře skrývat. Natáčení zadních kol výrazně pomáhá ve městě i mimo něj, vzduchový podvozek funguje výborně a ani svižnější jízda po okresce nedělá Q7 problém. K tomu je uvnitř opravdu působivé ticho a třílitrový šestiválec dokáže s tak velkým autem reálně jezdit mezi 8 a 9 l/100 km. Jen samotný pohon působí při prudším požadavku na výkon trochu rozvážněji, než bychom od 299 koní a 630 Nm možná čekali, o tom si ale povíme víc níže. Pomalé Audi Q7 ovšem rozhodně není!
Nový design mu sedí
Nový vzhled Audi se v poslední době objevuje na jednom modelu za druhým a ne vždy nám úplně sedl. Na Q7 ale podle nás funguje vážně dobře. Tohle auto se nemusí snažit vypadat subtilně nebo elegantně za každou cenu. Je velké, široké a mohutné, tedy přesně tak, jak tomu bývalo už od první generace. Mohutná maska chladiče, rozdělené přední světlomety a poměrně vysoká příď k jeho charakteru prostě sedí.
Velké auto je to ostatně i podle technických údajů. Třetí generace Audi Q7 měří na délku 5056 mm, na šířku 2010 mm, na výšku 1808 mm a rozvor náprav má 2994 mm. To už jsou rozměry, které na běžném českém parkovišti jednoduše pocítíte. A přesto to ještě není to největší SUV německé značky. Nad Q7 totiž stojí nové Audi Q9, které má na délku 5310 mm a rozvor 3140 mm. Proti Q7 je tedy o dalších 254 mm delší a mezi nápravami přidává 146 mm.

Právě rozměry jsou ve městě samozřejmě znát, jenže testované auto mělo natáčení zadní nápravy a velmi povedený kamerový systém s 360° pohledem. Zadní kola se při malých rychlostech natáčejí proti předním, takže se zmenší poloměr otáčení a auto se při manévrování chová jako výrazně menší. Když k tomu přidáte ostrý obraz kamer a dobře fungující parkovací senzory, není parkování takový problém, jak by dva metry široká karoserie mohla naznačovat. Šířku parkovacího místa ale samozřejmě nezměníte…
Velkou roli na celkovém vzhledu nové Audi Q7 hrají také světlomety. Testované auto mělo digitální Matrix LED světlomety, které umějí nejen přesně vykrývat ostatní auta, ale také promítat různé grafické prvky přímo na silnici – například šířku jízdního pruhu na dálnici, přibližnou stopu auta na okreskách pomocí dvou čas nebo také třeba v mrazu symbol vločky a podobně. Vzadu jsou digitální OLED svítilny s různými světelnými podpisy a komunikačními funkcemi. Auto tak s ostatními řidiči aktivně, přesto nenápadně komunikuje.
Uvnitř je hlavně ticho. Opravdu hodně ticha
Jednou z nejsilnějších stránek nového Audi Q7 je odhlučnění kabiny. A je vlastně jedno, jestli jedete po městě, na okresce nebo po dálnici. Hluk od pneumatik je velmi dobře utlumený, aerodynamický ruch je minimální a výrazně se dovnitř neozývá ani okolní provoz. Na dálnici můžete jet povolených 130 km/h, ale subjektivně máte pocit, že pořád jedete „okreskovou“ rychlostí.
Je to samozřejmě velmi příjemné, ale má to i druhou stránku. Díky tomu totiž auto maskuje svoji rychlost až příliš dobře. Stačí chvíli nedávat pozor na rychloměr nebo head-up displej a zjistíte, že jedete rychleji, než jste si podle okolního hluku a rychlosti ubíhající krajiny mysleli. To platí ve městě, mimo něj, ale pak hlavně na dálnici.

Výborná jsou i přední sedadla. V našem autě byla vyhřívaná, odvětrávaná a hlavně měla opravdu povedenou masážní funkci. Není to jen nějaké lehké šimrání do zad. Vybrat si můžete několik programů, intenzitu i oblast, na kterou se má masáž zaměřit, včetně zad a stehen (ano, masíruje i sedák). Na dlouhé cestě je to jedna z těch příplatkových položek, za které bychom peníze dali bez přemýšlení.
Audi Q7 může být pětimístné, šestimístné s kapitánskými sedadly ve druhé řadě nebo sedmimístné. Sedadla se přitom ovládají ve všech řadách elektricky. Druhá řada nabízí opravdu hodně prostoru a díky šířce auta lze vedle sebe umístit dokonce i tři dětské sedačky. Třetí řada už je samozřejmě vhodnější hlavně pro děti, dospělí se sem ale také dokážou posadit.
A odvezete s sebou i hodně zavazadel. Pětimístné provedení nabízí za druhou řadou 670 litrů a po jejím sklopení až 2075 litrů. U šestimístné a sedmimístné konfigurace je to 581 litrů, respektive maximálně 1980 litrů. Audi Q7 navíc může podle konfigurace táhnout brzděný přívěs až o hmotnosti 3500 kg.
Třetí generace Q7 navíc dostala některé úplně nové technologické hračky. Například všechny boční dveře mohou být ovládané elektricky. Otevřít nebo zavřít je můžete přímo tlačítky nebo klikami na dveřích, přes infotainment, nastavit si můžete i jejich ovládání na klíči a podle výbavy také přes aplikaci. Senzory přitom hlídají okolí a pohyb zastaví, pokud je vedle auta překážka. U obrovských dveří to může být praktické třeba v úzkém parkovacím místě a po nastoupení je příjemné, že se pro otevřené dveře nemusíte natahovat. Dveře se dají jednoduše zavřít třeba šlápnutím na brzdový pedál. Potřebujeme to? Vlastně ne. Funguje to ale dobře a některým majitelům to smysl dávat bude. Mimochodem, úplná novinka to není, už před lety s tím přišlo například BMW řady 7.

Bavila nás i panoramatické střešní okno s elektronicky nastavitelnou průhledností. Skleněná plocha je rozdělená do 9 segmentů a v menu v infotainmentu si můžete sami vybrat, které části mají být průhledné a které ztmavené. Nemusíte zastínit celou střechu najednou, ale můžete si na střeše klidně vytvořit vlastní vzor.
Méně povedené je ale bezdrátové nabíjení telefonu. Audi používá Qi2.2 a magnetickou fixaci, jenže náš telefon s Androidem bez kompatibilního magnetického pouzdra na nabíjecí ploše pořádně nedržel a neustále klouzal pryč a jeho nabíjení tak vlastně nefungovalo. Nakonec jsme si kvůli tomu během testování museli pořídit pouzdro s magnetickým kroužkem. Pak telefon už nikam necestoval, ale ani tak nebylo nabíjení úplně ideální a často se vypínalo a zapínalo.
A úplně nadšení nejsme ani z některých dotykových řešení. Přes displej se totiž nastavuje třeba i směr proudění vzduchu z ventilačních otvorů. Platí to pro řidiče i pro spolujezdce. Nepochopitelné ale je, že spolujezdec má sice před sebou vlastní obrazovku, ale klimatizaci ani směr foukání z výdechů přes ni ovládat nemůže, musí sáhnout na centrální displej. U auta, které jinak dokáže spoustu věcí tak pohodlně, je to zbytečná komplikace.
Naftový šestiválec a klasický automat
Pod kapotou testovaného auta jsme měli výkonnější třílitrový naftový vidlicový šestiválec s objemem 2967 ccm. Nabízí výkon 220 kW/299 koní mezi 3500 a 3750 ot./min a maximální točivý moment 630 Nm od 1750 do 3000 ot./min.

Jde samozřejmě o mild-hybrid se systémem MHEV plus s 48V sítí, startér-generátorem, generátorem v pohonném ústrojí a lithium-železo-fosfátovou baterií. Elektromotor dokáže spalovacímu motoru krátkodobě pomoci výkonem až 18 kW/24 koní a točivým momentem až 370 Nm. Při manévrování nebo pomalém popojíždění se navíc Audi Q7 dokáže krátce pohybovat i pouze na elektřinu, bez nastartovaného spalovacího motoru.
Součástí pohonného ústrojí je také elektricky poháněný kompresor, které doplňuje turbodmychadlo. Ten má hlavně při nízkých otáčkách rychle vytvořit plnicí tlak ještě předtím, než se naplno nadechne právě klasické turbodmychadlo. Výsledkem má být rychlejší reakce na plynový pedál a plynulejší nástup síly. A funguje to, speciálně ve sportovním jízdním režimu.
Audi Q7 je vždy s klasickým osmistupňovým automatem Tiptronic s hydrodynamickým měničem. To je oproti nové Audi A6 se stejným motorem rozdíl. A6 má totiž pouze sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku S tronic. „Klasický“ automat se k autu podobného typu hodí rozhodně víc, navíc se lépe hodí právě například i pro tahání těžkých přívěsů.
Při normální jízdě řadí převodovka opravdu hladce, většinu času o ní prakticky ani nevíte. Pokud se ale najednou zničehonic rozhodnete, že chcete maximum výkonu a plynový pedál přišpendlíte k podlaze, někdy chvíli trvá, než si převodovka vybere správný rychlostní stupeň a všech 630 Nm pošle na kola. Platí to ale pro komfortní jízdní režim, v tom sportovním se to prakticky neděje.

Testované Audi Q7 rozhodně není, přestože tak může při jízdě působit. Pětimístná verze zvládne zrychlení z 0 na 100 km/h za rovných šest sekund a maximální rychlost je 235 km/h. Za volantem ale tak dynamicky nepůsobí. Část tohoto pocitu samozřejmě způsobuje vyšší hmotnost, ale ještě větší roli hraje právě už zmiňované extrémní ticho v kabině a celková uhlazenost auta. Pokud se totiž zaměříte na rychloměr, zjistíte, že stoupá rychle, jen u toho jednoduše není žádné drama.
Pohon všech kol quattro je tady stálý, využívá mechanický samosvorný mezinápravový diferenciál. Není to tedy řešení, které by zadní nápravu připojovalo až ve chvíli, kdy je potřeba, ale obě nápravy auto pohánějí vždy. I to se k charakteru velkého cestovního Audi hodí.
Dvaadvacítky jsou akorát
Chválu zaslouží také podvozek. Testované Audi Q7 už stálo na zimních pneumatikách 285/40 R22 a přesto bylo velmi pohodlné. Dvaadvacetipalcová kola na tak obrovském autě navíc ani na pohled nepůsobí malá. Pořád vypadají velká a proporčně k autu sedí. A hlavně fungují výrazně lépe než 23″ kola s pneumatikami 285/35 R23, která jsme měli při prvních jízdách s novou Q7. Rozdíl jednoho palce může na papíře vypadat zanedbatelně, ale za volantem byl opravdu výrazný. Na třiadvacítkách se do kabiny výrazněji přenášely hlavně krátké a ostré nerovnosti. Na dvaadvacítkách podvozek fungoval o poznání lépe.
Vzduchové odpružení dokáže velmi dobře kontrolovat pohyby obrovské karoserie a ani při rychlejším průjezdu zatáčkou nemáte pocit, že by se auto nekontrolovaně houpalo ze strany na stranu. Fyziku samozřejmě úplně vypnout nejde a více než 2,4 tuny nezmizí, přesto je to velmi příjemný pocit. Q7 se na silnici jen tak příjemně pohupuje (tuhost odpružení se samozřejmě mění podle zvoleného jízdního režimu) a navozuje opravdu pohodovou atmosféru. I tak ale občas na krátkých příčných nerovnostech hmotnost 22″ kol poznáte, to je prostě vlastnost vzduchových podvozků.

Natáčení zadních kol pomáhá nejen při parkování, ale také ve vyšších rychlostech. Zadní kola se tehdy natáčejí stejným směrem jako přední, čímž zlepšují stabilitu. Výsledkem je auto, se kterým se bez problémů dá jet opravdu svižně i po klikaté okresce. Řízení sice neposílá do rukou téměř žádné informace od předních kol, ale je přesné a obrovské SUV mění směr ochotněji, než byste podle jeho rozměrů čekali. Zábava to do jisté míry je, protože tak obrovské auto toho dokáže víc, než byste čekali, ale že by vás lákalo to dělat a jezdit ostře? To spíš ne…
Ale právě tady je největší kouzlo celého auta. Audi Q7 se nesnaží tvářit jako nějaké přerostlé sportovní auto, ba právě naopak. Jenže pokud potřebujete (nebo chcete) jet rychleji, podvozek vás v tom podpoří, karoserie se nezačne nekontrolovaně naklánět jako loď na rozbouřeném moři a auto vás nebude nutit okamžitě zpomalit. Tohle není Range Rover, který je za každých okolností rozvážný a prostě jen neskutečně pohodlný. Pak navíc znovu najedete na dálnici a Audi Q7 začne dělat přesně to, co umí nejlépe. Tichounce a pohodlně polykat stovky nebo klidně i tisíce kilometrů.
A navíc si za to ani neřekne moc paliva. Spotřeba je vzhledem k velikosti auta, jeho hmotnosti i výkonu motoru opravdu skvělá. Audi podle konkrétní konfigurace uvádí kombinovanou hodnotu spotřeby přibližně 7,2 až 8,0 l/100 km a naše zkušenost nebyla o mnoho horší. Během normálního ježdění jsme se pohybovali přibližně mezi 8 a 9 l/100 km. A to se nebavíme o nějakém úsporném ploužení za kamiony nebo klidné jízdě na okresce, kdy lze spotřebu dostat i k 7 l/100 km.
Palivová nádrž má objem 80 litrů. Při spotřebě, kterou jsme s autem měli, tak není problém absolvovat opravdu dlouhou cestu bez nutnosti hledání čerpací stanice. Reálně se dá počítat s dojezdem kolem 850 až 900 km podle tempa a podmínek. U téměř 5,1 metru dlouhého SUV s výkonem 299 koní je to vážně působivý výsledek.

Závěr a cena
Nové Audi Q7 TDI quattro 220 kW se nám opravdu líbilo. Je to obrovské, velmi těžké a technicky složité auto, ale při normálním používání se většina té velikosti, hmotnosti i technické složitosti prostě někam ztratí. Díky natáčení zadních kol se s ním překvapivě dobře manévruje, vzduchový podvozek je pohodlný a zároveň dokáže držet velkou karoserii pod kontrolou a kabina je skvěle odhlučněná. Navíc si dokážete sami měnit světlou výšku – pojedete mimo silnici? Není problém, auto si můžete o několik centimetrů zvednout, abyste si nezničili nic na podvozku. Celkový rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší polohou je 90 mm. V režimu Lift se auto zvedne o 60 mm, v režimu Allroad/Offroad o 25 mm, v režimech Auto/Comfort je v základní poloze a v Dynamic se sníží o 15 mm. Při vyšší rychlosti na dálnici se navíc automaticky sníží až o 30 mm kvůli lepší stabilitě i nižší spotřebě paliva.
Třílitrový naftový šestiválec má výkonu dost, jen to maskuje odhlučnění kabiny a velikost celého auta. Audi Q7 reálně zrychluje dobře, pomalá rozhodně není. Klasický osmistupňový Tiptronic řadí hladce a za volantem jsme při běžné jízdě neměli nutkání používat páčky na volantu k manuálnímu řazení. A spotřeba kolem 8 až 9 l/100 km? Ta je vzhledem k tomu, o jak velké auto jde, opravdu skvělá.
A kdybychom si nové Audi Q7 konfigurovali pro sebe? 23″ kola bychom opravdu nechali být, přestože na nich Q7 vypadá skvěle. I dvaadvacítky totiž pořád vypadají dostatečně velké, ale podvozek na nich funguje výrazně lépe. Připlatili bychom si naopak za vzduchové odpružení, natáčení zadních kol a opravdu skvělá masážní sedadla. Elektrické dveře jsou zajímavé a fungují dobře, ale bez nich bychom se naopak obešli.
A jaká je cena nové Q7? Silnější naftová verze TDI quattro 220 kW vstoupila na český trh s cenou od 2 168 900 Kč s DPH. Jenže naše bohatě vybavené auto se od této částky samozřejmě dokáže vzdálit velmi výrazně, jde o vyšší stovky tisíc korun. Levné tedy Audi Q7 není, ale po týdnu za jeho volantem docela dobře chápeme, za co se tady platí. Je to tiché, pohodlné, prostorné, překvapivě úsporné auto a i přes svoje obrovské rozměry se řídí až nečekaně snadno.
Technické údaje
| Auto: |
Audi Q7 TDI quattro 220 kW |
| Motor: |
naftový přeplňovaný vidlicový šestiválec + 48V MHEV plus |
| Objem válců: |
2967 ccm |
| Výkon: |
220 kW/299 koní při 3500–3750 ot./min |
| Dodatečný výkon elektromotoru: |
až 18 kW/24 koní |
| Točivý moment: |
630 Nm při 1750–3000 ot./min |
| Pohon: |
všech kol quattro, samosvorný mezinápravový diferenciál |
| Převodovka: |
8stupňová automatická Tiptronic |
| Zrychlení 0–100 km/h: |
6,0–6,2 s (podle výbavy) |
| Maximální rychlost: |
235 km/h |
| Spotřeba paliva: |
7,2–8,0 l/100 km (WLTP) |
| Emise CO2: |
188–209 g/km |
| Objem palivové nádrže: |
80 litrů |
| Délka: |
5056 mm |
| Šířka: |
2010 mm bez zpětných zrcátek |
| Výška: |
1808 mm |
| Rozvor: |
2994 mm |
| Pohotovostní hmotnost: |
2455–2500 kg (podle výbavy) |
| Pneumatiky testovaného auta: |
285/40 R22, zimní |
| Objem zavazadlového prostoru: |
670 / 2075 litrů (5 míst) |
| Maximální hmotnost brzděného přívěsu: |
až 3500 kg s příslušným paketem podvozku |

