Čínská automobilka BYD se v Evropě rychle prosazuje a podle nejnovějších statistik už počtem nově registrovaných vozů překonala například Ford. S rostoucím úspěchem se ale začíná řešit také něco jiného než ceny nebo konkurenceschopnost čínských automobilů. Někteří evropští politici mají obavy, že auta vybavená kamerami, mikrofony a dalšími senzory by mohla představovat bezpečnostní riziko. A právě BYD se nyní ocitl v centru jejich pozornosti.
Skupina 14 poslanců Evropského parlamentu se 4. listopadu obrátila na Evropskou komisi s požadavkem, aby nechala posoudit kybernetickou bezpečnost automobilů BYD. Politici chtějí zjistit, zda by jejich technologie mohly být zneužity ke shromažďování citlivých informací, a žádají také zvážení případných omezení. Zatím ale nejde o zahájené vyšetřování, prokázanou špionáž ani o rozhodnutí, které by majitelům těchto vozidel zakazovalo jejich používání.
Obavy vyvolávají především kamery, mikrofony a přístup k datům
Za iniciativou stojí francouzský europoslanec François Kalfon, který upozorňuje na množství informací, jež dokážou současná propojená auta zaznamenávat. Vedle údajů o poloze mohou jejich systémy pracovat také s obrazem z kamer, zvukem z mikrofonů nebo informacemi z dalších senzorů. To samo o sobě není nic neobvyklého, protože podobnou techniku používají také evropské, americké nebo japonské automobilky.
Problém podle europoslanců může nastat ve chvíli, kdy se takto vybavené vozidlo pohybuje v blízkosti vojenské základny, vládního objektu nebo jiné strategicky důležité infrastruktury. Politici se obávají především možnosti, že by se získané informace mohly dostat k čínským úřadům.
Kalfon v této souvislosti připomíná čínský zákon o národní zpravodajské činnosti z roku 2017, který ukládá organizacím a občanům povinnost spolupracovat se státními zpravodajskými službami. Právě tato legislativa podle něj představuje důvod k opatrnosti při povolování přístupu čínských propojených vozidel do citlivých evropských objektů.
Francouzský politik upozornil také na případ z Norska. Tam měli vojáci během vojenského cvičení zjistit, že pronajatá auta čínské výroby zaznamenala jejich pohyb i přístupové kódy k vojenským základnám. Kalfon ovšem neuvedl, o jakého výrobce šlo, takže tento případ nelze přímo spojovat se značkou BYD. Samotné pořízení záznamů navíc ještě nedokazuje, že šlo o cílenou špionáž.
Podobné obavy už vedly k některým bezpečnostním opatřením. Kalfon zmiňuje Polsko, Velkou Británii a Izrael, kde podle něj došlo k omezení přístupu čínských automobilů do vybraných vojenských objektů.
Velký obrat v boji s čínskými auty. Peking přistoupil na omezení jejich vývozu do Evropy
Konkrétní zákaz zaměřený přímo na BYD zavedla také americká armáda. Od 26. října 2026 nesmějí vozidla této automobilky vjíždět na leteckou základnu Kadena na japonském ostrově Okinawa. Americká armáda své rozhodnutí odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem, které podle ní nelze dostatečně zmírnit. Podrobnosti o konkrétních technických hrozbách ale nezveřejnila.
Samotná automobilka BYD podezření odmítá. Agentuře Reuters sdělila, že k údajům zpracovávaným nebo uloženým v jejích evropských vozidlech, ať už přímo v automobilu, nebo v cloudu, není možné vzdáleně přistupovat z Číny. Zároveň tvrdí, že kontrolu nad svými daty mají zákazníci.
„BYD Europe tato data nezpřístupňuje společnostem skupiny BYD ani třetím stranám v Číně,“ uvedla automobilka ve vyjádření pro Reuters.
Ve hře je omezení veřejných zakázek i přístupu ke strategickým objektům
Europoslanci chtějí, aby Evropská komise požádala Agenturu Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) o posouzení možných rizik. Jednou z možností, kterou navrhují zvážit, je také zařazení BYD mezi vysoce rizikové dodavatele.
Další požadavky se týkají přístupu čínských vozidel k infrastruktuře využívané pro civilní i vojenské účely a případného vyloučení BYD z veřejných zakázek. François Kalfon navíc prosazuje také omezení dovozu vozidel této značky do Evropy.
Ve stejný den, kdy se europoslanci obrátili na Evropskou komisi, poslal Kalfon dopis také francouzskému premiérovi Sébastienu Lecornuovi. Vyzval jej k přijetí bezpečnostních opatření, která by omezila možné zneužití čínských propojených automobilů ke špionáži. Zvláštní pozornost přitom věnuje právě značce BYD.
Případné vyloučení automobilky z veřejných zakázek ale nemusí být jednoduché. Evropská komise totiž v září představila návrh nových pravidel, která mají při veřejných nákupech zvýhodnit evropské výrobky a služby. BYD však má výrobní závod v Maďarsku a plánuje další evropské továrny, takže by se podle Reuters mohlo o některé zakázky ucházet i při použití nových pravidel.
Evropská komise má na odpovědi na písemné dotazy europoslanců zpravidla 6 týdnů. V tuto chvíli není rozhodnuto o žádném plošném zákazu prodeje automobilů BYD v Evropské unii. Případné omezení vjezdu k vojenským objektům nebo vyřazení z veřejných zakázek by navíc samo o sobě neznamenalo, že by soukromí majitelé nesměli se svými auty běžně jezdit.
Pro čínskou automobilku přichází celá debata v době výrazného růstu na evropském trhu. Podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů ACEA bylo od ledna do září 2026 v Evropské unii, státech ESVO a Spojeném království zaregistrováno 283 997 nových osobních automobilů BYD. Značka tak získala tržní podíl 2,7 % a předstihla Ford, který za stejné období zaznamenal 277 269 registrací.
Nejde přitom jen o BYD. Skupina Geely dosáhla za prvních devět měsíců letošního roku 343 875 registrací a tržního podílu 3,3 %, SAIC Motor zaznamenal 272 251 vozů a podíl 2,6 %. Skupina Chery, zahrnující rovněž značky Jaecoo, Jetour a Omoda, měla 260 650 registrací a podíl 2,5 %.
Tyto čtyři čínské automobilové skupiny tak podle zaokrouhlených podílů ACEA představují dohromady 11,1 % evropského trhu. Do výsledku Geely se ovšem započítávají také značky Volvo, Polestar, Smart, Lotus nebo Zeekr. Nejde tedy výhradně o automobily čínských značek ani o vozy vyrobené v Číně.
Bezpečnostní obavy spojené s propojenými automobily už mezitím výrazně ovlivnily také americký trh. Spojené státy v lednu 2025 dokončily pravidla omezující prodej a dovoz některých vozidel a technologií spojených s Čínou nebo Ruskem. Část omezení se vztahuje na automobily od modelového roku 2027.
Dopady už pocítil například Polestar. Přestože jde o značku se sídlem ve Švédsku, je majetkově propojena s čínskou skupinou Geely. Americké ministerstvo obchodu jí v červnu 2026 neudělilo povolení pro prodej nových vozidel od modelového roku 2027. Automobilka následně oznámila, že se více zaměří na Evropu, zatímco v USA může nadále doprodávat existující zásoby modelů Polestar 3 a Polestar 4 a poskytovat servis současným zákazníkům.
Evropa nyní řeší, zda a jak podobná bezpečnostní rizika posuzovat také na svém území. V případě BYD zatím padly konkrétní politické návrhy, nikoli rozhodnutí o omezení prodeje. Další postup bude záviset na tom, jak na požadavky europoslanců odpoví Evropská komise.
Zdroj: motor1.com, reuters.com, francoiskalfon.fr
Štítky: BYD, Čína, čínská auta, čínské automobilky, EU, Evropská unie, kybernetická bezpečnost