Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi znovu rozšiřuje část svých sbírek, kterou mohou lidé vidět na vlastní oči. Po prosincovém otevření první fáze s názvem Spící krása teď přibyla druhá hala nazvaná Odtajněné koncepty. Nový depozitář ukazuje veřejnosti vozy, které se běžně skrývaly v zákulisí značky: koncepty, designové studie a prototypy od konce 50. let minulého století až po současnost. Spolu s prvním depozitářem tak nově doplňuje hlavní expozici muzea o více než 50 atraktivních exponátů.
Nový prostor vznikl v historické tovární hale, jejíž příběh sahá až do roku 1913. Právě to celé výstavě dodává zvláštní atmosféru. Nejde o klasickou muzeální expozici, kde jsou vozy jen seřazené za zábranou. Škoda Muzeum tady vsadilo na moderní výstavní pojetí v takzvaném garážovém stylu, které přirozeně navazuje na již otevřenou Spící krásu. Oba depozitáře tvoří samostatný prohlídkový okruh, který je možné projít pouze s průvodcem a po předchozí rezervaci. U každého vozu je stručný popis a další informace si návštěvník může zobrazit přes QR kód. Stejně jako v hlavní části muzea se i tady počítá s postupnou obměnou vystavených automobilů.
Od vojenských prototypů k cestě za novým osobním autem
V nové hale našlo místo celkem 31 konceptů, studií a prototypů. Každý z nich připomíná jinou etapu vývoje značky a zároveň ukazuje, jak Škoda v různých obdobích hledala vlastní technickou i designovou cestu.
Jedním z nejstarších vozů je Škoda 973 „Babeta“ (1953). Tento terénní prototyp pro československou armádu měl pohon 4×4 a velmi dobrou průchodnost terénem. Vzniklo přibližně 30 kusů. Do širšího povědomí se ale nezapsal jen technikou. Výrazně mu pomohl i československý filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964, v němž zazněla píseň „Babeta šla do světa“ a vůz si díky tomu odnesl právě přezdívku Babeta.
Na něj navazuje Škoda 976 (1956), jeden ze studiových pokusů v rámci přípravy takzvaného NOV, tedy nového osobního vozu. V tomto případě šlo o koncepci s motorem vpředu a pohonem předních kol. Později ale dostala přednost jiná cesta, konkrétně uspořádání s motorem vzadu, z něhož nakonec vzešel sériově úspěšný model Škoda 1000 MB.
Právě k němu už směřoval prototyp Škoda 988 (1958). Ten měl motor vzadu a pohon zadních kol. V letech 1957 až 1958 vznikly čtyři exempláře, přičemž každý se vzhledově lišil. Vystavený vůz je součástí sbírek Škoda Muzea od roku 2006. Jde o celokovový samonosný sedan, který byl navíc jako jediný vybaven prototypovým motorem s rozvodem OHC.
Zcela praktickou úvahu připomíná Škoda 990 NOV Combi (1963). Také kombi totiž patřilo mezi zvažované podoby budoucí Škody 1000 MB. Prototyp během jízdních zkoušek najel 7000 kilometrů, jenže komplikovaná ležatá zástavba motoru pod podlahou zavazadlového prostoru byla příliš složitá. Do sériové výroby se tak tato verze nikdy nedostala.
Do stejného roku spadá také Škoda 998 Agromobil (1963), užitkový automobil s pohonem všech kol určený pro zemědělce, lesníky a armádu. Škoda jej vyvíjela společně s Českou zbrojovkou Strakonice, kde se měl i vyrábět. Nakonec ale zůstalo jen u prototypů. V roce 1962 vznikly tři kusy a o rok později dalších deset.
Sedmdesátá léta jako laboratoř velkých plánů
Výraznou část expozice tvoří vozy ze 70. let, tedy z období, kdy se v Mladé Boleslavi rodila řada odvážných projektů, ale mnohé z nich zastavila politika nebo změna priorit.
Škoda 720 (1971) představuje prototyp moderního vozu střední třídy s motorem vpředu a pohonem zadních kol. První exemplář s karoserií navrženou šéfem studia Ital Design Giorgettem Giugiarem byl dokončen už v srpnu 1969. V muzeu je vystaven takzvaný opakovaný prototyp OP-1.
Vedle něj stojí Škoda 740 (1971). Projekt kompaktního vozu klasické koncepce s interním označením Š 740 začal v roce 1969 a původně počítal se dvěma velikostmi karoserie i dvěma objemy motorů. Pětidveřový automobil navrhl designér Josef Čech a zkoušky probíhaly v letech 1971 až 1972. Brzy nato ale vývoj z politických důvodů skončil.
Podobný osud potkal i Škodu 760 ID (1973). Projekt vozu s předním pohonem byl zahájen v roce 1971 a spolupracovat na něm měly i východoněmecké továrny ve Zwickau a Eisenachu. Znovu se zapojila i firma Ital Design Giorgetta Giugiara, která navrhla karoserii už čtvrtého prototypu řady 760. Pohledný sedan byl dokončen v roce 1973, o rok později mu však politické okolnosti vystavily stopku.
Z úplně jiného soudku je Škoda 736 Buggy (1975). Podle návrhu designéra AZNP Josefa Čecha vzniklo v první polovině 70. let na základech upravené techniky modelu Škoda 110 L plážové vozidlo Škoda Buggy. Karoserie byla vyrobena v odborném učilišti automobilky v rámci výcviku studentů. Do sériové výroby se nikdy nedostalo, jeden z vyrobených kusů ale sloužil na pražském letišti jako vůz FOLLOW ME.
Na projekt 760 navazoval funkční vzorek Škoda 763 (1977). Šlo o součást širší vývojové řady, která se do sériové výroby také nedostala. Bylo navrženo a postaveno několik karosářských verzí: hatchback 761, sedan 762, kupé 763, kombi 764 a prodloužené kombi 765. Všechny měly klasické uspořádání s motorem a převodovkou vpředu a pohonem zadních kol.
Velmi zajímavou technickou odbočku představuje Škoda 742 P (1978). Na základech modelu Škoda 105/120, tedy typu 742 s motorem vzadu a pohonem zadních kol, vzniklo koncem 70. let několik upravených vozů s odlišným uložením hnacího ústrojí. Jeden exemplář tak dostal koncepci „vše vpředu“, tedy motor i převodovku uložené podélně vpředu a pohon předních kol.
A pak je tu Škoda 748 (1985), která připomíná hledání nástupce slavného soutěžního speciálu Škoda 130 RS. Už během úspěšného závodního působení „stotřicítky“ se intenzivně pracovalo na dalším voze. Jednou z cest byla úprava připravované řady typu 743, tedy modelů Garde a Rapid. Na podvozku Škody 130 RS tak v letech 1979 až 1980 vznikly tři prototypy s rozdílně řešenými předními i zadními částmi karoserie. Muzejní sbírku dnes doplňuje čtvrtý a poslední prototyp, vyrobený v Kvasinách v roce 1985.
Cesta k Favoritu a další slepé i inspirativní větve vývoje
Silnou kapitolu celé expozice tvoří také vozy spojené s vývojem Favoritu a jeho odvozenin. Tady je dobře vidět, kolik variant a směrů se před sériovým výsledkem zkoušelo.
Škoda 781 FV2 (1981) připomíná začátek vývoje nového modelu Škoda Favorit s motorem vpředu a pohonem předních kol. Práce odstartovaly už v roce 1979 pod označením Škoda 781. Postupně vznikly dva studijní vzorky, dva funkční vzorky a čtyři opakované prototypy. Vystavený exemplář je druhý funkční vzorek v dvoubarevném provedení De Luxe a během zkoušek najel více než 90 000 kilometrů.
Na něj navazuje Škoda 782 (1986), sedan ze série nerealizovaných variant řady Škoda 781 Favorit, navržený studiem Stilo Bertone. Vzniklo několik prototypů různých karosářských verzí, všechny s motorem a převodovkou vpředu a pohonem předních kol. Se sériovou výrobou se počítalo od roku 1990, nakonec z ní ale sešlo.
Dalším krokem byla Škoda 783 (1987), třídveřové kupé vycházející z modelu Škoda 781 Favorit. Jeho příběh začal v roce 1985 sadou skic a čtvrtinovým modelem ve studiu Bertone. Poté se v Mladé Boleslavi a Kvasinách připravila dokumentace a v roce 1986 vznikla karoserie. Hotový vůz poprvé vyjel v roce 1987, ale ani on se do sériové výroby nedostal.
Zajímavou odbočku představuje Škoda 784 COM (1987). Tato verze kombi vycházející ze Škody Favorit/Forman vznikla v roce 1991 ve zvýšeném provedení Savana. Vedle ní bylo na stejné platformě navrženo a postaveno ještě několik dalších prototypů různých karosářských verzí.
Na tehdejší praktické potřeby reagovala Škoda 788 (1991), tedy sanitní verze modelu Škoda Forman s prodlouženým rozvorem. Vznikly dva exempláře, které absolvovaly i sérii jízdních zkoušek. Na trhu se však už naplno prosazovaly sanitky postavené na bázi lehkých dodávkových vozů, a tak projekt dál nepokračoval.
Po vstupu značky do koncernu Volkswagen se objevila i jiná nálada a jiný typ odvahy. Dobře to ukazuje Škoda FUN (1993), historicky první showcar značky určený čistě pro výstavní účely bez ambice na následnou výrobu. Pod taktovkou Brazilce Güntera Karla Hixe vznikly v letech 1992 až 1993 dva exempláře vozu pro volný čas vycházející z modelu Škoda Pick Up. Ohlas byl ale natolik pozitivní, že na tuto myšlenku v roce 1996 navázala série vozů Felicia Fun.
Od odvážných studií k modelům, které ovlivnily sériovou výrobu
Modernější část expozice ukazuje, jak se ze studií a konceptů postupně stávaly konkrétní předobrazy pozdějších sériových aut.
Jedním z nejpůsobivějších vozů je Škoda Tudor (2002). Základem se stal sedan první generace modelu Škoda Superb, z něhož vznikla pro ženevský autosalon 2002 pod vedením designéra Thomase Ingenlatha studie dvoudveřového čtyřmístného sportovního kupé. Elegantní automobil s nadčasovým vzhledem přitáhl mimořádnou pozornost, přesto se s jeho výrobou nikdy nepočítalo.
Velkou stopu zanechal také Škoda Roomster (2003). Na autosalonu ve Frankfurtu 2003 se představil jako designová studie kompaktního vozu s mimořádně variabilním a prostorným interiérem. Výrazný vzhled z pera Thomase Ingenlatha a neobvykle promyšlené využití prostoru zaujaly natolik, že sériový Roomster se v letech 2006 až 2015 stal pevnou součástí nabídky značky.
Podobně silně zapůsobil Škoda Yeti Cabrio (2005). Na ženevském autosalonu 2005 se nejprve ukázala uzavřená studie kompaktního SUV a o půl roku později ve Frankfurtu přišla otevřená verze kabriolet. Thomas Ingenlath i zde spojil expresivní design s funkčností a řadou chytrých řešení. Sériový Škoda Yeti se pak vyráběl v letech 2009 až 2017.
Vedle výstavních studií připomíná muzeum i vozy vzniklé pro konkrétní interní účely. Škoda Fabia Pick-up (2007) byla vyrobena ve čtyřech kusech pro logistiku oddělení Stavby prototypů v Technickém vývoji. Přední část odpovídá první generaci Fabie, zadní část je zcela prototypová a využívá nápravu z modelu Škoda Roomster. O pohon se stará motor 1.9 TDI o výkonu 74 kW a maximální nosnost zadní nápravy je téměř 1000 kilogramů.
Ještě dál šla Škoda Yeti Pick-up (2012). Jediný exemplář vznikl jako koncept v oddělení Stavby prototypů. Přední část zůstala shodná se sériovým Yeti, zadní prototypová ložná plocha ale využívá komponenty VW Caddy Maxi s robustním listovým odpružením. Vůz s pohonem všech kol se proti sériové verzi prodloužil o 644 mm a rozvor narostl o 428 mm.
Do centra pozornosti pařížského autosalonu 2006 se dostala Škoda Joyster (2006), koncepční studie třídveřového kompaktního vozu od designéra Jense Manskeho. Joyster ukázal další vývoj základních designových prvků značky a přinesl také sympatická řešení Simply Clever pro každodenní používání.
Velký zlom v designovém jazyce značky pak představovala Škoda Vision D (2011) od Jozefa Kabaně. Studie pětidveřového kompaktního automobilu, představená v Ženevě v roce 2011, zachovala typické znaky škodovek, ale doplnila je o ostré a čisté linie. Právě prvky z této studie se následně objevily u sériového modelu Škoda Rapid.
Na ni navázala Škoda Vision C (2014), pětidveřové kupé, které v Ženevě 2014 ukázalo další vývoj designu značky. Pod vedením Jozefa Kabaně spojila dynamickou a elegantní siluetu s výraznými detaily. Klíčové motivy z této studie se poprvé ve velkém promítly do třetí generace modelu Škoda Superb vyráběné od roku 2015.
Do světa SUV vstoupila značka velmi přesvědčivě se studií Škoda Vision S (2016). Sedmimístný crossover představený v Ženevě 2016 nesl vliv českého kubismu i tradičního českého umění výroby křišťálového skla. Právě tato studie se stala předobrazem modelu Škoda Kodiaq vyráběného od roku 2016.
Elektrickou budoucnost začala naplno naznačovat Škoda Vision E (2017). Čistě elektrický crossover byl představen nejprve v Šanghaji a poté ve Frankfurtu. Nabídl autonomní jízdu úrovně 3 i výrazně pokročilou konektivitu. Vedle digitálního přístrojového štítu a centrálního dotykového displeje měl každý cestující k dispozici vlastní interaktivní displej.
V Ženevě 2018 se objevila Škoda Vision X (2018), koncept městského crossoveru od Olivera Stefaniho. Šlo o první hybridní vůz v historii značky Škoda. Kombinoval vpředu uložený turbomotor spalující alternativně CNG nebo benzin a elektrický pohon zadních kol. Studie zároveň rozvíjela designový jazyk SUV modelů značky, který se později promítl do modelu Škoda Kamiq.
Téhož roku přišla také Škoda Vision RS (2018), dynamický hatchback z Paříže, který ukázal budoucnost sportovní linie RS a zároveň naznačil podobu nového kompaktního modelu. Designérský tým hledal tvar plný emocí, dynamiky a energie, přičemž interiér spojoval sportovní výraz s minimalistickým a precizním pojetím.
Nejnovější exponát zastupuje Škoda Modern Solid Small (2023). Jde o automobilovou sochu malého elektrického SUV od šéfdesignera Olivera Stefaniho, zapůjčenou z oddělení Škoda Design. Poprvé byla ukázána při prezentaci plánovaných elektromobilů značky Let’s explore v roce 2023. Znázorňovala kompaktní elektromobil s délkou zhruba 4,2 metru, který se letos objeví v sériové podobě pod názvem Škoda Epiq.
Muzeum, které ukazuje 131 let historie značky
Rozšíření o nový depozitář zapadá do širšího příběhu Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. To návštěvníky provází 131 lety historie společnosti, od nejstarších vozidel Laurin & Klement až po současné modely a designové studie. Muzeum bylo otevřeno v roce 1995 v původních továrních halách a v roce 2012 prošlo kompletní rekonstrukcí, při níž se historická autenticita propojila s moderními výstavními technikami.
Celkový rozsah expozic činí 1 800 m². Vedle historických automobilů jsou v nich k vidění také prototypy, sportovní speciály a motocykly. Nejstarším exponátem je jízdní kolo Slavia z roku 1899. Návštěvu muzea je možné spojit i s prohlídkou výrobního závodu Škoda v Mladé Boleslavi, případně se závody ve Vrchlabí nebo Kvasinách. Pro automobilové nadšence dává smysl také výlet do Rodného domu Ferdinanda Porsche v Liberci-Vratislavicích.
Zdroj: Škoda
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek