Letní vedro umí být nepříjemné pro posádku, ale ještě větší zátěž často znamená pro samotné auto. Když se teploty vyšplhají k 35 °C a výš, motor, chlazení, hadice, ventilátor i chladicí kapalina pracují v podmínkách, které neodpouštějí zanedbanou údržbu. Moderní auta si s vysokými teplotami obvykle poradí lépe než starší vozy, jenže ani u nich neplatí, že stačí natankovat a jet.
Největší riziko se týká aut, která mají za sebou 15 nebo 20 let provozu. Taková auta mohou jezdit denně a zdánlivě bez potíží, ale jejich chladicí soustava už nemusí mít původní účinnost. Gumové hadice časem tvrdnou a ztrácejí pružnost, chladič se může zanášet nečistotami a celý systém pak odvádí teplo hůř než dřív. V běžném provozu se to nemusí projevit, ale v koloně cestou na dovolenou se slabé místo ukáže velmi rychle.
Chladicí kapalina není doživotní
Jedním z nejčastějších omylů je představa, že chladicí kapalina se řeší jen před zimou. Mnoho řidičů ji spojuje hlavně s mrazem a s tím, aby v nádržce nezamrzla. Jenže její práce nekončí u ochrany před nízkými teplotami. Chladicí kapalina pomáhá motoru držet správnou provozní teplotu, odvádí teplo do chladiče a zároveň chrání soustavu před korozí a usazeninami.
Právě proto by neměla zůstat v autě donekonečna. Její stav i výměnný interval se mají řídit pokyny výrobce konkrétního vozu. Zároveň platí, že pokud je kapalina zakalená, rezavá, výrazně zbarvená jinak než obvykle nebo je v nádržce pod ryskou minima, není rozumné to odkládat. Nízká hladina může znamenat únik a i malá netěsnost se v horku může změnit ve velký problém.
Kontrola přitom nemusí být složitá. Dělá se vždy se studeným motorem. Hladina má být mezi značkami minima a maxima na expanzní nádržce. Pokud opakovaně klesá, nejde o běžný stav, ale o důvod hledat netěsnost v hadicích, spojích, chladiči, víčku, vodní pumpě nebo dalších částech soustavy.
Kolona je pro chlazení těžší než plynulá jízda
Při plynulé jízdě proudí přes chladič vzduch a pomáhá odvádět teplo. V koloně nebo při popojíždění je situace jiná. Auto stojí, motor běží, okolní vzduch je rozpálený a chlazení je mnohem závislejší na ventilátoru. Pokud ventilátor nefunguje správně, motor se může začít přehřívat právě ve chvíli, kdy řidič nemá kam uhnout.
Kontrolky v autě nemusí být strašák. Vysvětlíme, co znamenají a jak velký problém jsou
Vadný ventilátor chlazení může mít více příčin. Může jít o pojistku, relé, teplotní čidlo, kabeláž nebo samotný ventilátor. Varováním může být kontrolka teploty, ručička mířící k červenému poli, pára zpod kapoty, zvláštní zápach nebo viditelný únik kapaliny pod autem. Ale pozor, pokud v létě používáte klimatizaci, bude pod autem prakticky vždy nějaká louže od zkondenzované vody. U některých moderních aut už klasický ukazatel teploty vůbec není, takže řidič musí brát vážně i samotnou výstražnou hlášku na displeji.
Roli hraje právě i klimatizace. V horku je samozřejmě důležitá pro pohodlí a soustředění posádky, ale při přehřívání motoru může agregát zatěžovat. Pokud teplota motoru začne stoupat, je rozumné klimatizaci vypnout. V nouzi může pomoci zapnout topení naplno, protože tím část tepla putuje do kabiny. Není to příjemné, ale může to krátkodobě pomoci snížit teplotu pod kapotou.
Když teplota vystřelí nahoru, nepokračujte dál
Nejhorší reakcí je přesvědčení, že auto ještě pár kilometrů zvládne. Přehřátý motor nesmíte ignorovat. Pokud se ručička dostane do červeného pole, rozsvítí se kontrolka nebo se objeví pára, je potřeba zastavit. Ideálně bezpečně, mimo jízdní pruh, se zapnutými výstražnými světly a s posádkou z auta venku mimo nebezpečný prostor u silnice.
Motor je nutné vypnout a nechat vychladnout. Otevírat kapotu lze opatrně, protože i ta může být velmi horká. Zásadní pravidlo zní, že víčko expanzní nádržky ani chladiče se za horka neotevírá. Soustava je pod tlakem a horká kapalina nebo pára mohou způsobit vážné popáleniny. S kontrolou hladiny se má čekat nejméně desítky minut, bezpečnější je dát motoru ještě delší čas.
Proč moderní motory topí více než dřív a co se stane, když selže chlazení a přehřeje se?
Pokud je kapaliny málo, lze ji po vychladnutí doplnit vhodnou chladicí kapalinou. V nouzové situaci může pomoci i voda, ale jen jako dočasné řešení pro dojetí do servisu. Studená voda se nesmí nalévat do rozpáleného motoru nebo chladiče, protože prudký teplotní šok může způsobit další škody.
Starší auto si zaslouží kontrolu ještě před cestou
Letní cesta k moři, dlouhé stoupání, plné auto zavazadel a kolony na dálnici vytvoří kombinaci, která prověří i zdánlivě zdravé auto. U starších vozů se proto vyplatí před delší cestou zkontrolovat nejen hladinu chladicí kapaliny, ale také stav hadic, těsnost soustavy, chladič, funkci ventilátoru, olej a další provozní kapaliny.
Přehřátí motoru nemusí pokaždé znamenat katastrofu, pokud řidič zareaguje včas. Pokračování v jízdě ale může poškodit těsnění pod hlavou, hlavu válců, blok motoru nebo další důležité části agregátu. Z poruchy, kterou by šlo řešit včasným zásahem, se pak může stát oprava za desítky tisíc korun.
Vysoké letní teploty nejsou jen otázkou komfortu. Jsou to podmínky, ve kterých se rychle ukáže, jak dobře je auto udržované. A právě chladicí soustava bývá jednou z těch částí, na které si řidiči vzpomenou až ve chvíli, kdy už je teplota příliš vysoko.
Zdroj: hnonline.sk, rac.co.uk
Štítky: chladič, chladicí kapalina, chladící systém, přehřátí motoru, přehřívání motoru, servis auta, spalovací motor, spalovací motory