Těmto motorům se při koupi ojetiny raději vyhněte. Olej v nich mizí alarmující rychlostí

Nadměrná spotřeba motorového oleje patří mezi závady, které se často tváří nenápadně. Auto může startovat normálně, jet bez výrazných potíží a při krátké zkušební jízdě nemusí ukázat vůbec nic podezřelého. Jenže po několika stovkách nebo tisících kilometrů se může ukázat, že hladina oleje klesá mnohem rychleji, než by majitel čekal.

Ne vždy jde o drobnost. U některých motorů bývá vyšší spotřeba oleje spojená s opotřebenými pístními kroužky, netěsným turbodmychadlem nebo ztvrdlými gufery ventilů. V některých případech se ale problém pojí i se samotnou konstrukcí motoru. A právě tam bývá situace pro majitele nejnepříjemnější, protože výrobce nemusí vyšší spotřebu automaticky uznat jako závadu.

Některé motory zvládnou spotřebovat i litr oleje na 1000 kilometrů

U spalovacího motoru je určitá spotřeba oleje běžná. Olej maže, chladí, těsní a pracuje ve velmi náročných podmínkách. Rozdíl je ale v tom, zda se hladina mezi výměnami téměř nepohne, nebo zda musí řidič pravidelně dolévat celé litry.

Mezi často zmiňované problematické jednotky patří benzinové motory TSI od Volkswagenu z modelových let 2008 až 2012. Týká se to verzí 1.4 TSI, 1.8 TSI a 2.0 TSI, u nichž se spotřeba oleje mohla dostat až k hodnotě 1,5 litru na 1000 kilometrů. Za problémem stály příliš tenké pístní kroužky a také nefunkční odlučovač olejových par. Pro majitele to znamenalo pravidelné dolévání oleje a v horším případě drahé opravy. Volkswagen přitom takové hodnoty považoval za stav, který se vešel do výrobní normy.

Podobně nehezkou pověst si vybudovaly také osmiválce BMW N63 a S63 vyrobené před rokem 2013. Tyto přeplňované motory měly turbodmychadla umístěná mezi řadami válců, což přinášelo vysokou tepelnou zátěž. Postupně tím mohly trpět těsnicí prvky i pístní kroužky. U těchto motorů se zmiňuje spotřeba 1 litru oleje na 1000 kilometrů jako hranice, kterou BMW považovalo za přijatelnou.

Problém se nevyhnul ani japonským motorům

Japonské motory mají pověst spolehlivých a v mnoha případech zaslouženě. Ani ony ale nejsou bez výjimek. U motorů Toyota VVT-i z přelomu tisíciletí se objevovaly potíže s pístními kroužky. Ty mohly vést k nadměrné spotřebě oleje, a Toyota proto u některých motorů přistoupila k bezplatným opravám.

Zmiňovány bývají hlavně jednotky 1.4 a 1.8 VVT-i používané například v modelech Corolla nebo Avensis. V pozdějších verzích už byl problém řešen upravenou konstrukcí. Pro kupujícího ojetiny je ale důležité hlavně to, zda má konkrétní auto doloženou servisní historii a zda se u něj problém v minulosti už řešil.

Tyto motory odmítají zemřít, zvládnou statisíce kilometrů bez velkých oprav

Specifickou kapitolou jsou motory Honda VTEC. Ty jsou známé tím, že při svižné jízdě a častém využívání vyšších otáček mohou olej spotřebovávat výrazněji. Uvádí se hodnota až 0,5 litru na 1000 kilometrů, přičemž výrobce to bere spíše jako vlastnost konstrukce než jako závadu. U podobných motorů je proto pravidelná kontrola hladiny oleje opravdu důležitá, zvlášť pokud se s autem jezdí ostřeji.

Olej umějí brát i francouzské a italské motory

Z evropské produkce se často zmiňuje také Fiat 1.4 Fire. Tento motor je známý jednodušší a odolnou konstrukcí, ale volnější uložení pohyblivých částí může znamenat i vyšší spotřebu oleje. Nemusí to automaticky znamenat konec motoru, vyžaduje to ale pravidelnou kontrolu a správnou údržbu.

Dalším známým příkladem je motor 1.6 THP skupiny PSA, který se používal v Peugeotech a Citroënech. Při razantnější jízdě může olej spalovat nadprůměrně. U těchto motorů navíc celkově velmi záleží na stavu konkrétního kusu, servisní historii a tom, jak často se olej skutečně měnil.

Na seznamu problematičtějších jednotek se objevuje také Alfa Romeo 2.0 JTS. U ní se zmiňuje nedostatečné mazání válců, které mohlo vést k častějším návštěvám servisu. I tady platí, že samotné jméno motoru nestačí. Rozhodující je konkrétní stav, způsob používání a doložená péče.

Při koupi ojetiny nestačí krátká projížďka

Nadměrná spotřeba oleje se při běžné prohlídce nemusí ukázat hned. Auto nemusí kouřit, nemusí téct a motor může běžet kultivovaně. Varovným signálem jsou ale časté záznamy o dolévání oleje, mastnota v okolí motoru, kouř z výfuku po delším volnoběhu nebo při prudším přidání plynu a také nejasná servisní historie.

U motorů, které mají k vyšší spotřebě oleje sklony, je rozumné kontrolovat hladinu častěji a nespoléhat se jen na servisní intervaly. Správný typ oleje, včasná výměna a řešení opotřebených dílů mohou životnost motoru výrazně prodloužit. Naopak jízda s nízkou hladinou oleje může z původně zvládnutelného problému udělat velmi drahou opravu.

Při výběru ojetiny proto není od věci zajímat se nejen o výkon, výbavu a nájezd, ale také o pověst konkrétní motorizace. U některých motorů se totiž levná koupě může rychle prodražit jen tím, že si agregát pravidelně řekne o další a další litr oleje.

Zdroj: autoviny.sk, auto-swiat.pl, autoblog.com

Štítky: Alfa Romeo, BMW, Citroën, Fiat, Honda, motorový olej, ojetá auta, ojeté auto, ojeté vozy, ojetiny, olej, peugeot, spalovací motor, spalovací motory, spotřeba oleje, Toyota