Invicta S1
Invicta S1 je počin britských konstruktérů, světu se představil poprvé v roce 2002 na autosalonu v Birminghamu. O jeho pohon se staral 4,6litrový atmosférický motor V8 z Fordu SVT Mustang Cobra. Ten ale dostal sací a výfukové potrubí vlastní výroby. Vůz se mohl pochlubit výkonem 238 kW/324 koní a točivým momentem 407 Nm. A schválně, jestli poznáte, z čeho jsou zadní světla. Výrobce se snažil jejich původ trochu zamaskovat tím, že je otočil o 90°, ale jejich tvar ja opravdu jedinečný. Pochází z Volkswagenu Passat B5,5.
Ford RS200
Také závodní monstrum skupiny B s modrým oválem ve znaku používalo díly z jiných aut. Tady ale Ford sáhl do svého portfolia. Zadní světla lze totiž nalézt původně na Fordu Sierra. Z tohoto vozu pochází ale také rám čelního skla i samotné okno.
Venturi Atlantique biturbo
Z Fordu Sierra, i když z novější generace má zadní světla také francouzský supersport, který by na první pohled mohl připomínat Lotus Esprit. Vůz poháněl šestiválec PRV s objemem 2.8 litru, který mohl být atmosférický a nebo přeplňovaný turbodmychadlem. Ve druhém případě pak měl až 264 koní. To znamenalo maximálku 270 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,2 sekundy.
Pagani Zonda
Horacio Pagani je znám tím, že u svých aut dbá na každý detail. Každá drobnost musí být prvotřídní a tak, když se rozhodl použít panel klimatizace od konkurence, na první pohled byste to nepoznali. Pagani Zonda měla totiž ovládací panel klimatizace původem z Roveru 45. Stačilo ale překrýt ho jiným, na pohled lepším materiálem a proměnil se k nepoznání.
Maserati Quattroporte
Podobně to proběhlo také u Maserati Quattroporte. V tomto případě nešlo o panel klimatizace, ale o rádio. To totiž původně pochází z Peugeotu Partner.
Tesla Model S
Nejznámější elektromobil světa Tesla Model S používá spoustu interiérových dílů z vozů Mercedes-Benz. Kromě kompletního panelu na dveřích k ovládání vnějších zpětných zrcátek a stahování oken je to také páčka voliče jízdy místo pravé páčky stěračů pod volantem.
