Firemní auta se mohou stát dalším velkým bojištěm evropské automobilové politiky. V Bruselu se začíná rýsovat návrh, který by od roku 2028 výrazně omezil daňové a finanční výhody pro služební vozy se spalovacím motorem. Nešlo by přitom jen o symbolickou změnu. Pokud by chystaná nová pravidla skutečně prošla, dotkla by se jednoho z nejdůležitějších prodejních kanálů evropského automobilového trhu.
Podstatou návrhu je jednoduchá, ale pro automobilky i firmy velmi citlivá změna. Státy Evropské unie by už neměly podporovat firemní auta jezdící na fosilní paliva prostřednictvím daňových úlev, zvýhodněných odpisů nebo jiných finančních pobídek. Podpora by se měla přesunout hlavně k čistě elektrickým vozům. Navíc by se do hry dostala i podmínka evropské výroby, takže zvýhodnění by se mělo týkat především elektromobilů splňujících kritéria „Made in Europe“.
Návrh míří na jeden z nejdůležitějších trhů
Firemní auta rozhodně nejsou okrajová část trhu, ale v mnoha evropských zemích naopak tvoří zásadní podíl nových v případě registrací aut. Právě přes služební auta se často dostávají nové modely na silnice nejrychleji. Po několika letech používání ve firmách pak míří na sekundární trh, kde si je jako ojeté kupují soukromí zákazníci.
I proto je současná debata o novém návrhu tak citlivá. Zásah do firemních flotil by neznamenal jen změnu pro velké společnosti nebo manažery se služebním autem. Ve výsledku by mohl postupně ovlivnit i to, jaká auta budou za několik let dostupná jako ojetá a jak rychle se bude měnit skladba vozového parku v jednotlivých zemích.
Nejostřeji je téma vnímáno v Německu, kde má služební auto dlouhou tradici a kde daňové nastavení firemních vozů patří k důležitým zaměstnaneckým benefitům. Německé automobilky navíc ve firemních flotilách prodávají velké množství větších a dražších modelů, tedy přesně těch aut, na která by změna mohla dopadnout nejcitelněji.
Elektromobily ano, ale hlavně ty evropské
Návrh zapadá do širšího směru, kterým se Evropská unie v posledních měsících vydává. EU nechce řešit pouze emise z dopravy, ale také konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Proto se v debatě objevuje nejen tlak na bezemisní auta, ale i požadavek, aby veřejná podpora směřovala k vozům vyráběným v Evropě.
Evropa se probudila pozdě. Čína drží klíčové součástky a automobilky mohou mít problém
Tento detail je důležitý. Pokud by finanční výhody získaly jen elektromobily splňující evropská výrobní kritéria, nešlo by pouze o ekologické pravidlo. Současně by šlo o pokus chránit evropské výrobce před tlakem dovážených elektromobilů, zejména z Číny. Evropská unie by tak pomocí firemních flotil podporovala poptávku po elektromobilech a zároveň by se snažila udržet větší část hodnotového řetězce v Evropě.
Pro automobilky to ale znamená další nejistotu. Zákazníci z řad firem sledují pořizovací cenu, provozní náklady, zůstatkovou hodnotu, dostupnost nabíjení i daňové podmínky. Pokud by se výhody pro spalovací auta takto omezily, firmy by musely přehodnotit nákupní plány. Ne všechny segmenty přitom mají dnes elektrickou alternativu, která by byla pro každého provozovatele technicky, ekonomicky i provozně stejně použitelná.
Do schváleného pravidla má návrh ještě daleko
Důležité je, že zatím nejde o hotový návrh. Informace vycházejí z interního návrhu v Evropském parlamentu. Ten má být součástí širší debaty o budoucnosti evropského automobilového průmyslu a pravidlech pro firemní flotily. V prosinci už Evropská komise naznačila, že chce od roku 2030 zavádět závaznější cíle pro elektrifikaci služebních aut v jednotlivých členských státech.
Nynější návrh jde v některých bodech dál. Počítá s tím, že od roku 2028 by členské státy prakticky nemohly poskytovat daňové nebo finanční výhody pro firemní auta na benzin a naftu. Zároveň by se zvýhodnění soustředilo na elektromobily splňující pravidla o výrobě v Evropě.
„Evropské auto“, nebo žádná podpora: Brusel chystá tvrdší pravidla a chce dál přibrzdit čínská auta
Legislativní cesta ale nebude rychlá ani jednoduchá. O podobných opatřeních musí jednat Evropský parlament i Rada Evropské unie. V Radě je potřeba kvalifikovaná většina, tedy souhlas nejméně 15 členských států, které zároveň zastupují alespoň 65 % obyvatel Evropské unie. Už teď je proto patrné, že půjde o opravdu náročné vyjednávání.
I kdyby návrh v této podobě nakonec neprošel, může ovlivnit výsledný kompromis. V evropské legislativě často platí, že první tvrdší verze nastaví rámec jednání. Následně se jednotlivé části zmírní, zpřesní nebo odloží, ale samotný směr už zůstane v debatě.
Automobilový průmysl čeká další střet s politiky
Reakce automobilek a průmyslových svazů je podle očekávání velmi opatrná až kritická. Firmy dlouhodobě upozorňují, že elektrifikace flotil nejde oddělit od dostupnosti nabíjecí infrastruktury, cen elektromobilů, zůstatkových hodnot a provozních potřeb jednotlivých firem. Zvlášť u delších tras, menších podniků nebo specifických oborů může být přechod na čistě elektrická auta složitější než u velkých korporací s vlastními nabíječkami.
Brusel naopak vidí ve firemních autech jednu z nejrychlejších cest, jak zvýšit podíl elektromobilů v provozu. Firmy nakupují nová auta pravidelněji než soukromí zákazníci a po několika letech je posílají dál. Pokud se podaří změnit firemní flotily, projeví se to později i na trhu ojetin.
Spor tedy není jen o daňové zvýhodnění služebních aut. Ve skutečnosti jde o to, kdo ponese náklady rychlejší proměny automobilového trhu a jak velký prostor zůstane spalovacím motorům v letech před rokem 2035. Právě firemní vozy mohou být jedním z prvních míst, kde se tato proměna začne projevovat výrazněji než dosud.
Zdroj: handelsblatt.com, automobile-propre.com, electrive.net