Evropská unie začíná řešit problém, který se roky odsouval hlavně proto, že čínské díly byly levné, dostupné a jejich dodávky pohodlné. Jenže právě tahle pohodlnost se dnes obrací proti evropskému průmyslu. Brusel proto připravuje pravidla, která mají firmám v klíčových odvětvích nařídit větší rozložení dodavatelů. Evropa by totiž neměla být v kritických součástkách a surovinách odkázaná na jednu zemi, zvlášť je touto zemí Čína.
Nejde přitom o akademickou debatu vzdálenou běžnému trhu. Na čínské výrobě, zpracování surovin a dodávkách dílů stojí velká část moderního (nejen) automobilového průmyslu. Týká se to polovodičů, elektromobilů, baterií, obranného průmyslu, větrných elektráren i běžné elektroniky. Automobilky jsou právě v této skládačce jedním z nejviditelnějších příkladů. Moderní auto už dávno není jen motor, karoserie a převodovka. Je to soubor elektroniky, čipů, senzorů, bateriových materiálů a softwarově řízených systémů, u nichž může výpadek jedné součástky zastavit celou výrobu.
Jeden dodavatel už nemá stačit
Připravovaný plán má firmám v některých strategických sektorech omezit možnost spoléhat se na jediný zdroj. U klíčových komponent by jeden dodavatel neměl pokrývat víc než přibližně 30 až 40 % odběrů. Zbytek by firmy musely nakupovat minimálně od tří dalších dodavatelů, kteří by navíc neměli pocházet ze stejné země.
Pravidla by se zatím měla týkat jen vybraných oborů, například chemického průmyslu a průmyslového strojírenství. Přesto je jasné, že dopad by byl širší. Právě tato odvětví totiž zásobují další části evropské ekonomiky, včetně výroby aut, baterií, energetiky nebo průmyslu s polovodiči. Jakmile se začne měnit dodavatelský řetězec u surovin, chemikálií a strojů, promítne se to postupně i do navazujících výrob.
Brusel tím reaguje hlavně na čínskou dominanci v oblasti zpracování kritických minerálů. Čína v této části řetězce vybudovala mimořádně silnou pozici a umí ji využívat jako politický i obchodní nástroj. Stačí vývozní omezení, zpomalení licencí nebo tlak na ceny a evropské firmy rychle zjistí, že náhrada neexistuje, případně je příliš drahá nebo technologicky nedostatečná.
Čipy ukazují, jak malý manévrovací prostor Evropa má
Síla čínské pozice se neukazuje jen u vzácných zemin. V posledních dnech se objevily informace, že Evropská unie zvažuje dočasnou výjimku ze sankcí pro jednoho čínského dodavatele polovodičů. Důvod je velmi praktický. Evropské automobilky varovaly, že neměly dost času na změnu dodavatelských řetězců a že bez čínského dodavatele by zásoby některých čipů mohly dojít během několika týdnů.
Čínská auta už doma nechtějí. Teď míří na Evropu a zbytek světa
To je pro evropskou politiku nepříjemný signál. Na jedné straně chce Brusel posílit odolnost vůči Číně, na straně druhé musí řešit, že příliš rychlý zásah by mohl poškodit vlastní automobilový průmysl. Nejde tedy jen o to, co by Evropa chtěla. Stejně důležité je, co si může dovolit bez toho, aby si sama způsobila výrobní potíže.
Právě zde je vidět, proč diverzifikace nemůže být jen politickým heslem. Pokud se alternativní dodavatelé nezačnou budovat s předstihem, zůstane jakékoli tvrdší opatření jen obtížně proveditelné. Firmy mohou dostat pokyn, aby změnily zdroje, ale nové kapacity, těžba, zpracování, certifikace a logistika nevzniknou během několika měsíců.
Zásoby wolframu, galia a vzácných zemin
Evropská unie proto současně připravuje první společné zásoby kritických minerálů. Mezi prioritami se objevují wolfram, vzácné zeminy a gallium, přičemž ve hře jsou i další suroviny jako hořčík, germanium nebo grafit. Tyto materiály nejsou důležité jen pro baterie nebo elektromobily. Používají se také v obraně, polovodičích, letadlech, chytrých telefonech a technologiích pro energetiku.
Jako možné skladovací uzly se řeší například Rotterdam, ale také italské přístavy Porto Marghera a Terst. Zapojeno má být 10 členských zemí a práci vedou skupiny pod vedením Itálie, Francie a Německa. Pro Evropu jde o jeden z nejkonkrétnějších kroků, jak se připravit na situaci, kdy by se dodávky kritických surovin zkomplikovaly.
Samotné zásoby ale problém nevyřeší. Mohou pomoci překlenout krátkodobý výpadek, nikoli nahradit celý průmyslový řetězec. Evropa potřebuje vlastní těžbu, zpracování, recyklaci a především investice, které se neobejdou bez předvídatelných cen.
Nestačí mít suroviny, důležitá je i cena
Evropský problém není jen v tom, že značná část kritických minerálů prochází Čínou. Potíž je i v tom, že Čína má velký vliv na cenotvorbu. Pokud evropský investor nevidí spolehlivou tržní cenu mimo čínský systém, těžko se rozhoduje, zda má vložit peníze do dolu, zpracovatelského závodu nebo recyklační technologie.
Čínské tempo drtí svět. Automobilky přiznávají, že musí také zrychlit, jinak budou mít problém
Právě proto se v Evropě řeší vytvoření vlastního cenového indexu pro speciální kovy a vzácné zeminy. Ten by měl pomoci nastavit transparentnější trh mimo čínský vliv. Bez takového kroku hrozí, že i nová evropská produkce skončí v čínských řetězcích, protože tam bude hotový trh, zpracování i odbyt.
Evropská unie má pro rok 2030 nastavený cíl těžit alespoň 10 % roční potřeby strategických surovin na vlastním území a zároveň nespoléhat u žádné strategické suroviny z více než 65 % na jedinou třetí zemi. Současná situace ale ukazuje, že cesta k těmto číslům bude drahá, politicky složitá a technicky pomalá.
Evropa se snaží dohnat roky pohodlné závislosti
Nová pravidla pro dodavatele mohou být důležitým krokem, ale sama o sobě evropskou závislost na Číně rychle neukončí. Spíš ukazují, že Brusel začíná problém řešit tvrdšími nástroji než jen výzvami k větší odolnosti. Zároveň ale platí, že firmy budou potřebovat čas, peníze a dostupné alternativy.
Evropský průmysl se dostal do situace, kdy chce být nezávislejší, ale zároveň nemůže ze dne na den přerušit vazby, na kterých stojí jeho výroba. Čína je konkurent, dodavatel, odběratel i technologický partner v jednom. Právě proto bude každé omezování závislosti bolestivé a plné kompromisů.
Pro automobilky je to varování, že éra levných a „samozřejmých“ dodávek může skončit. Pokud se Evropa opravdu vydá cestou přísnější diverzifikace, bude to mít dopad na ceny, tempo výroby i plánování nových modelů. Odpoutání od Číny nebude jednorázové rozhodnutí, ale dlouhá přestavba celého průmyslového zázemí.
Zdroj: topspeed.sk, reuters.com, reuters.com