Představa auta, které po překročení rychlostního limitu samo ubere výkon a odmítne dál zrychlovat, vyvolala v posledních týdnech značnou pozornost. Britská média uvedla, že Evropská komise diskutuje o přísnější podobě inteligentního asistenta rychlosti ISA, která by využívala satelitní určování polohy, digitální mapy a palubní kamery.
Neznamená to však, že by už Evropská unie takový systém schválila. Neexistuje zveřejněný legislativní návrh, technické požadavky ani závazný termín zavedení. Mluvčí Evropské komise označil jednání za čistě průzkumná. Ani rok 2030, který se v některých článcích opakuje, není potvrzen žádným veřejným dokumentem EU.
Konkrétní podoba systému zatím není známá
Mediální zprávy se rozcházejí už v tom, jak by měl případný systém fungovat. Některé zmiňují omezení výkonu pohonné jednotky, jiné automatické zpomalování nebo brzdění. Evropská komise ale žádný technický návrh nezveřejnila, takže není jasné, zda by auto mělo pouze přestat dál zrychlovat, případně samo snižovat rychlost nebo by umožnilo řidiči zásah překonat.
Zavádějící je rovněž označení „satelitní omezovač“. Satelitní navigace by pravděpodobně sloužila jen k určení polohy automobilu. Vozidlo by ji porovnávalo s digitální mapou a dopravními značkami zaznamenanými kamerou. Nejsou žádné důkazy, že by satelit přímo ovládal motor nebo brzdy automobilu.
Podobný princip používají už dnešní systémy ISA. Rychlostní limit mohou určovat pomocí kamer, elektronických map, údajů dopravní infrastruktury nebo kombinací těchto zdrojů.
Současný ISA nemusí jen upozorňovat
Inteligentní asistent rychlosti je v EU povinný u nově homologovaných typů vozidel od 6. července 2022.
ISA nemusí řidiče pouze zvukově nebo vizuálně upozorňovat. Evropská pravidla připouštějí také odpor či vibrace plynového pedálu a funkci řízení rychlosti, která se snaží držet vůz na rozpoznaném limitu nebo pod ním. Konkrétní provedení se mezi jednotlivými automobily liší.
Současná legislativa ale stanovuje, že řidič musí mít možnost systém vypnout a jeho zásah překonat. Po každém novém spuštění vozidla se ISA znovu automaticky aktivuje. Odpovědnost za volbu rychlosti tak stále zůstává na člověku za volantem.
Případný nepřekonatelný omezovač by proto vyžadoval změnu evropských pravidel. Nemohlo by jít jen o běžnou aktualizaci současného systému.
Rok 2030 zatím nemá oporu v legislativě
Platná pravidla obsahují jiný konkrétní termín. Do 7. července 2027 má Evropská komise předložit Evropskému parlamentu a Radě EU hodnoticí zprávu o fungování povinných bezpečnostních systémů.
U ISA má posoudit zejména jeho spolehlivost, účinnost, přesnost a četnost chyb v reálném provozu. Podle výsledků může předložit doporučení nebo návrh změny legislativy. Z toho ale nelze dovozovat, že v roce 2030 začne automaticky platit povinný systém, který řidiči znemožní překročit rychlost.
Pokud by Komise podobné zpřísnění skutečně navrhla, musela by zveřejnit jeho konkrétní podobu. Následně by se řešily technické požadavky, možnost zásahu řidiče, ochrana údajů, kybernetická bezpečnost i termín případného zavedení.
Elektronika stále zaměňuje rychlostní limity
Největším problémem důraznějšího zásahu zůstává přesnost vstupních údajů. Kamera může přečíst značku určenou pro jinou komunikaci, elektronická mapa nemusí obsahovat dočasné nebo nově zavedené omezení a potíže mohou způsobit také zakryté dopravní značky, proměnné rychlostní limity nebo nepřesně určená poloha auta.
Na nedostatky upozornila v červnu 2026 britská organizace Thatcham Research. Nejhorší ze tří testovaných automobilů dosáhl při hodnocení podle ujeté vzdálenosti přesnosti 91,3 %. Při samostatném posouzení každé změny rychlostního limitu ale správně reagoval pouze v 74,3 % případů. Přibližně každou čtvrtou změnu tedy vyhodnotil chybně.
Nejlepší testovaný vůz dosáhl podle vzdálenosti přesnosti 98,39 %, ale při jednotlivých změnách limitu jen 90,3 %. Chybná tak byla přibližně každá desátá změna. Výsledky se vztahují pouze ke třem testovaným vozidlům a nelze je považovat za průměr všech automobilů na trhu.
Během testu se objevily také hodnoty 5, 10, 15 a 100 mph, tedy přibližně 8, 16, 24 a 161 km/h. Takové limity se na britských veřejných silnicích nepoužívají. Thatcham Research zároveň upozornil, že chybný údaj může při propojení s adaptivním tempomatem vyvolat nežádoucí brzdění nebo zrychlení.
U systému, který pouze zapípá, bývá nesprávně rozpoznaná značka především obtěžující. Pokud by však elektronika automaticky omezovala výkon nebo rychlost bez možnosti rychlého zásahu řidiče, stejná chyba by mohla být nebezpečná například během předjíždění nebo při jízdě po dálnici.
Povinný asistent rychlosti selhává. Auta si pletou limity až v každém čtvrtém případě
Bezpečnostní odhady se týkají ISA obecně
Evropská rada pro bezpečnost dopravy ETSC dříve odhadovala, že masové rozšíření a používání ISA by mohlo snížit počet kolizí o 30 % a počet úmrtí o 20 %.
Tento údaj ale pochází z roku 2017 a nevztahuje se k nyní diskutovanému satelitnímu systému ani k nepřekonatelnému omezovači. ETSC tehdy podporovala variantu, kterou může řidič dočasně překonat silnějším sešlápnutím plynového pedálu a alespoň během zavádění také vypnout.
Doporučený systém navíc neměl automaticky používat brzdy. Při překročení limitu měl omezit výkon podobně, jako když řidič uvolní plynový pedál. Brzdění mohlo následovat například při současném použití adaptivního tempomatu, nikoliv jako základní funkce samotného ISA.
Debata o přísnějším hlídání rychlosti tedy skutečně probíhá, ale její význam je zatím menší, než naznačují některé titulky. Evropská komise podle britských médií pouze nezávazně prověřuje možné varianty. Povinný omezovač od roku 2030 schválený není, jeho technická podoba není známá a žádný zveřejněný dokument EU zatím nestanovuje, že by nová auta měla řidičům definitivně znemožnit překročení rychlosti.
Zdroj: telegraph.co.uk, cybernews.com, insideevs.com
Jste lidi už vážně normální? Jak dlouho si necháme takto diktovat!!!!!