Moderní auta umějí řidiče hlídat ze všech stran. Sledují rychlostní limity, jízdní pruhy, únavu, pozornost i situaci před autem. Z bezpečnostního hlediska to dává smysl, ale v praxi to často není úplně nejspolehlivější. Auto občas pípá, varuje nebo zasahuje do řízení i ve chvílích, kdy systém špatně vyhodnotí dopravní značku, nepochopí situaci na silnici nebo řidič upozorní zbytečně.
Povinné asistenční systémy nejsou novinkou, vycházejí z evropského nařízení o obecné bezpečnosti vozidel, které je přineslo jako povinnou výbavu pro všechna nová auta prodávaná v Evropské unii. Inteligentní rychlostní asistent se stal povinným pro nové typy vozidel od července 2022 a pro všechna nově prodávaná auta od července 2024. Řidič ho může při jízdě poslouchat, nebo vypnout, ale po dalším nastartování se vždy znovu aktivuje.
Euro NCAP do této legislativy přímo nezasahuje. Nejde o úřad, který by automobilkám předepisoval povinnou výbavu. Jeho hodnocení má ale pro výrobce velkou váhu, protože pětihvězdičkový výsledek patří mezi důležité argumenty při prodeji nových aut. A právě od Euro NCAP teď přichází změna.
Nové hodnocení se od ledna 2026 zaměřuje i na chování asistentů
Organizace Euro NCAP letos mění způsob hodnocení nových aut. Technické protokoly pro oblast Safe Driving mají uvedenou účinnost od ledna 2026. Organizace zároveň uvádí, že od roku 2026 staví hodnocení na čtyřech hlavních oblastech bezpečnosti. Jsou jimi bezpečná jízda, předcházení nehodám, ochrana při nehodě a bezpečnost po nehodě.
Pro řidiče je nejviditelnější právě první část. Euro NCAP už neposuzuje jen to, jestli má auto příslušný asistenční systém, roli dostává i to, jak přesně pracuje, jak komunikuje s řidičem a jestli jeho varování nebo zásahy dávají v běžném provozu smysl.
Auto totiž může splnit zákonnou povinnost a zároveň mít systém, který v praxi řidiče obtěžuje. Nové hodnocení má víc tlačit na to, aby všechny tyto asistenty nepůsobily jako nutné zlo, které se po každém startu zapíná, ale jako funkce, které řidič dokáže přijmout.
Chytré auto, hloupý řidič? Lidé díky asistentům zapomínají řídit
Rychlostní asistenti se prověřují na skutečných silnicích
Největší pozornost poutá inteligentní rychlostní asistent. Ten má řidiče upozornit na to, že překračuje aktuálně platný rychlostní limit. Může pracovat s kamerou za čelním sklem, dopravními značkami, mapovými daty i jejich kombinací. Jenže právě tady často vznikají chyby. Silnice se opravují, značky mohou být špatně čitelné, dočasné omezení nemusí odpovídat mapě a některé situace nejsou pro elektroniku tak jednoznačné jako pro člověka za volantem.
Euro NCAP proto v roce 2026 výrazně rozšiřuje ověřování těchto systémů v reálném provozu. Uvádí, že do roku 2025 používalo krátkou trasu dlouhou zhruba 100 km. Nově se testování rychlostních asistentů přesouvá na trasy dlouhé přes 2000 km. Technický protokol pro Vehicle Assistance uvádí trasu o délce alespoň 2000 km ve třech až pěti zemích, s minimálním podílem jízdy v každé z nich a také s částí testu po setmění.
Pokud má auto upozorňovat na rychlostní limity, musí si poradit s mnohem větší pestrostí než jen s několika značkami na testovací dráze. Reálný provoz ukáže, jestli systém pracuje spolehlivě, nebo jestli řidiče nutí poslouchat varování kvůli chybně rozpoznanému omezení.
Pípání není zakázané, ale nesmí být samoúčelné
Evropská pravidla dávají výrobcům u inteligentního rychlostního asistenta několik možností, jak řidiče upozornit. Může jít o akustické varování, vibrační varování, haptickou odezvu plynového pedálu nebo funkci regulace rychlosti. U akustického a vibračního upozornění se počítá s tím, že nejdřív přijde vizuální varování a teprve potom zvuk nebo vibrace. Upozornění má být co nejkratší, aby řidiče zbytečně neobtěžovalo.
Tím se vyvrací častý omyl. Evropská pravidla neříkají, že každé auto musí řidiče donekonečna trápit hlasitým pípáním. Výrobce si může zvolit i jiné řešení. Zároveň ale platí, že inteligentní rychlostní asistent musí být v běžném režimu po každém zapnutí vozidla.
Právě proto se z ladění systému stává tak citlivé téma. Pokud auto upozorní přesně a ve správný okamžik, může řidiči pomoct. Pokud ale varuje často, nepřesně nebo nepříjemně, z bezpečnostního prvku se stane otrava, zdroj odporu. Řidič pak nehledá pomoc, ale způsob, jak systém co nejrychleji vypnout.
Nejde jen o rychlost, ale i o pozornost řidiče
Změny v hodnocení Euro NCAP se netýkají pouze rychlostních asistentů. Oblast Safe Driving pracuje i s tím, jak auto sleduje zapojení řidiče do řízení a jak umí vyhodnocovat jeho pozornost. Do hodnocení se proto dostávají systémy, které sledují oči, hlavu nebo chování řidiče za volantem.
Google přišel s patentem na systém převzetí řízení od mizerných a nebezpečných řidičů
Důležité je, aby auto poznalo skutečné riziko, ne aby řidiče trestalo za každý pohled stranou. Krátká kontrola zrcátka, palubního systému nebo ovládání klimatizace není totéž jako dlouhodobá nepozornost nebo třeba manipulace s mobilním telefonem. Moderní aktivní jízdní asistenty mají být schopny podobné rozdíly rozlišovat.
Stejný princip platí i u dalších systémů. Hlídání jízdního pruhu má pomoci ve chvíli, kdy auto nechtěně opouští pruh. Nemá ale zbytečně bojovat s řidičem na užší silnici nebo při objíždění překážky. Dobře naladěný systém pomůže. Špatně naladěný systém vyvolá nedůvěru.
Pět hvězd už nebude jen o nárazu
Euro NCAP je stále spojované hlavně s nárazovými testy. Nová metodika ale potvrzuje, že bezpečnost auta se dnes posuzuje mnohem šířeji. Nestačí jen pevná karoserie, airbagy a dobré brzdění před překážkou. Hodnotí se také to, jestli auto dokáže riziku předejít, jak se chová před nehodou a jak pomůže po ní.
Pro automobilky to znamená větší tlak na skutečnou použitelnost jejich techniky. Asistenční systém nesmí dobře vypadat jen v seznamu výbavy. Musí být přesný, srozumitelný a předvídatelný. Pokud řidič neví, proč auto pípá, nebo pokud mu elektronika nevhodně zasahuje do řízení, bezpečnostní přínos se oslabuje.
Nové hodnocení tedy neslibuje konec všech varovných zvuků v autech. To by neodpovídalo evropským pravidlům ani realitě moderních bezpečnostních systémů. Může ale přinést tlak na to, aby automobilky přestaly spoléhat na nejjednodušší řešení a věnovaly víc pozornosti tomu, jak se jejich asistenti chovají na skutečných silnicích.
Nejlepší bezpečnostní systém není ten, který na sebe upozorňuje nejhlasitěji. Je to ten, který zasáhne ve správnou chvíli a zbytek času nechá řidiče řídit.
Zdroj: garaz.cz, euroncap.com, eur-lex.europa.eu