„Evropské auto“, nebo žádná podpora: Brusel chystá tvrdší pravidla a chce dál přibrzdit čínská auta

Evropský autoprůmysl je pod tlakem z několika stran najednou. Výrobci řeší vysoké ceny energií, náklady spojené s klimatickými pravidly a zároveň rostoucí konkurenci z Číny, která umí nabídnout levnější auta i rychleji škálovat výrobu. V Bruselu proto vzniká balík opatření, který má evropským firmám pomoct udržet tempo a zároveň nastavit přísnější podmínky tam, kde do hry vstupují veřejné peníze.

Dotace a veřejné nákupy s podmínkou „evropského obsahu“

Základní myšlenka je jasná: pokud má mít elektromobil nebo hybrid nárok na státní podporu, musí být montovaný v Evropské unii a zároveň v něm musí být významný podíl dílů vyrobených v EU. V návrzích se pracuje s hranicí nejméně 70 % součástek z EU. Do tohoto podílu se nemá započítávat baterie. Stejný požadavek se má vztahovat i na vozy pořizované pro veřejné instituce.

Pro automobilky by to znamenalo jediné. U modelů, které míří na trh s podporou, se začne mnohem víc počítat původ komponent. Nejen kvůli zákazníkům, ale i kvůli státním a veřejným flotilám, kde se často nakupují stovky až tisíce aut najednou.

Procenta nejsou hotová. A právě to teď rozděluje Evropu

Hranice 70 % zatím není „hotové“ číslo. Právě o parametry typu „kolik procent“ a „co přesně se počítá“ se zatím vedou největší debaty. To totiž nakonec rozhodne o tom, kolik modelů na podporu dosáhne.

Rozdílné pohledy nejsou jen mezi státy, ale i mezi samotnými výrobci. Volkswagen a Stellantis tlačí na vytvoření systému, který by firmy motivoval k většímu využívání dílů z místní produkce. BMW naopak varuje, že nové podmínky mohou přinést další náklady a větší administrativní zátěž.

Evropa ustupuje Číně? Čínské elektromobily po zrušení cel nezlevní, jen se změní, kdo na nich vydělá

„Made in Europe“ se ladí. Termín se posunul na 4. března

Napětí je vidět i na tom, že část plánovaných kroků se už posunula. Po interních debatách se prezentace politik připravovaných v rámci Industrial Accelerator Act nově plánuje na 4. března a Komise mluví o dalším týdnu diskusí, aby byl návrh pevnější.

Sporný je hlavně rozsah. Některé vlády v čele s Francií prosazují přísnější „made in Europe“ přístup a argumentují tím, že evropské firmy potřebují ochranu před levnějšími dovozy z trhů s volnějšími pravidly. Jiní, včetně Švédska a České republiky, upozorňují na riziko odrazení investic, růst cen ve veřejných tendrech a oslabení konkurenceschopnosti EU ve světě.

Do debaty vstupuje i praxe dodavatelských řetězců. Průmysl žádá, aby se ochranná pravidla vztahovala nejen na EU a země EFTA (Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko), ale i na další území, která jsou součástí dodávek, například Británii a Turecko.

Nejde jen o obranu proti dovozu. Komise už dřív rozjela širší balík pro automobilky

Tahle část je jen jedním dílkem. Už v prosinci 2025 Komise představila opatření pro „čistý a konkurenceschopný“ automobilový sektor. Patří do nich revize norem CO₂ pro osobní auta, dodávky a těžká užitková vozidla, tlak na ekologizaci firemních vozových parků a také strategie na podporu výroby baterií s rozpočtem 1,8 miliardy eur, která má pomoct vybudovat bateriový řetězec komplet v EU.

Teď se k tomu přidává další logika: pokud mají veřejné peníze pomáhat prodeji a nákupu aut, má být jasné, že podpora posiluje i evropskou výrobu a dodavatelské firmy, ne jen samotný evropský trh.

Štítky: Čína, čínská auta, čínská konkurence, EU, evropská auta, Evropská unie, evropské automobilky