Auto bez části palubní desky nebo bez výplně dveří. Vůz, který po nastartování promění kabinu v nebezpečný prostor, protože černý dým ze spálené nafty míří rovnou dovnitř. Jiné auto zase z výfuku chrlí vodu s olejem. Objevují se i kusy, které byly v Kanadě po těžké havárii odepsány do šrotu, stejně jako vozy během dvou let účelově přepsané na jiné majitele, aby se zakrylo, že skutečný vlastník je v insolvenci. A stranou nejsou ani auta s několikrát stočeným tachometrem. Nejde o výjimečné historky z okraje trhu, ale o případy, s nimiž se podle AAA AUTO setkávají výkupčí v běžném provozu.
Největší středoevropská síť prodejců ojetých vozů uvádí, že na její výkupní pobočky dorazí ročně zhruba 240 tisíc aut. Vykoupí ale jen asi 80 tisíc z nich, tedy přibližně třetinu. Zbytek sítem neprojde. Důvody bývají různé, od technických problémů přes skryté právní komplikace až po auta, která mohou na první pohled vypadat zachovale, ale ve skutečnosti představují velmi riskantní koupi.
Když ojetina vypadá lépe, než jaká je skutečnost
Ne vždy musí jít přímo o podvod v trestněprávním smyslu. Někdy je problém už v tom, do jakého stavu majitelé své auto dostali. Výkupčí z jihlavské pobočky AAA AUTO Jiří Bobrovský popisuje i případy, které působí skoro absurdně, kdy se na jednom voze potká rez, improvizované opravy lepicí páskou, nevkusně nalepené doplňky a technika v tak špatném stavu, že motor doslova plave v oleji. Právě takový Volkswagen Golf tam nedávno odmítli vykoupit.
Podle generálního ředitele skupiny AURES Holdings Petra Vaněčka ale většina podobných případů vůbec není úsměvná. „Je opravdu neuvěřitelné, co se nám někdy snaží lidé nabídnout. V naprosté většině případů to nebývají běžní motoristé, ale pokoutní obchodníci, kteří se takto snaží živit. Proto také sítem našeho výkupu neprojde přes 60 procent nabízených aut. Nejsmutnější je fakt, že nevykoupená auta pak končívají v běžné inzerci jako pasti na naivní kupce.“
Právě to je na celé věci nejpodstatnější. Auto, které neprojde profesionální kontrolou ve výkupu, z trhu často nezmizí. Jen se přesune jinam. Objeví se v inzerci, v menším bazaru nebo v nabídce soukromého prodejce. Na fotografiích může působit bezproblémově, po umytí a kosmetických úpravách leckdy i velmi lákavě. Jenže pod povrchem zůstává to samé: havárie, technické vady, stočené kilometry nebo právní rizika.
Totální škody a opravené vraky, které se tváří nevinně
Na výkupní pobočky podle společnosti běžně přijíždějí i auta, která pojišťovny v minulosti odepsaly jako totální škodu. Taková vozidla měla po havárii tak rozsáhlé poškození, že se jejich oprava ekonomicky nevyplatila. Přesto se znovu objevují na trhu, protože existují lidé, kteří je dokážou opravit tak, aby na první pohled působila zachovale.
Jenže právě tady bývá problém zásadní. Petr Vaněček upozorňuje, že odborník podobné auto obvykle rozpozná, a proto je výkup bez milosti odmítá. Na první pohled může takový vůz vypadat normálně, ale nenávratně poškozené mohou být důležité bezpečnostní prvky. Týká se to torzní tuhosti karoserie, asistenčních systémů i řídicích jednotek. Následky se pak podle něj mohou naplno projevit až při další nehodě, kdy auto nesplní to, co od něj posádka očekává.
Jeden z čerstvých případů měl podobu devět let starého Hyundai i30 s motorem 1.6 CRDi o výkonu 81 kW a nájezdem 150 tisíc kilometrů. Na první pohled šlo o vůz, který přesně zapadá do představy běžné české ojetiny pro rodinu. Jenže skutečnost byla podle AAA AUTO úplně jiná. Auto pojišťovna v roce 2025 odepsala jako totální škodu a ještě předtím mělo za sebou další tři menší opravy. K tomu se přidaly technické problémy motoru, konkrétně protékající vstřiky a třes na volnoběh. Na každé nápravě navíc byly jiné pneumatiky, vpředu letní a vzadu zimní. V březnu šlo ještě o nelegální kombinaci a firma dodává, že ji nedoporučuje ani v létě.
Podle Petra Vaněčka se navíc prodejce snažil postupovat tak, aby auto nepůsobilo podezřele. „Vychytralý pražský kšeftař poslal s autem na výkup svou manželku, a to co nejdál od Prahy. Dojela na naši pobočku do Českých Budějovic, kde samozřejmě neuspěla.“
Příběh Octavie RS ukazuje, jak snadno lze naletět
Ještě výmluvnější je případ Škody Octavia druhé generace ve verzi RS z roku 2007 s benzinovým motorem 2.0 TFSI o výkonu 147 kW. Auto mělo na tachometru 167 523 kilometrů, modrý lak a na první pohled přesně ten typ parametrů, které umějí zájemce o svižnější ojetinu rychle zaujmout. Jenže na pobočce AAA AUTO v Chomutově vyšlo najevo, že realita je výrazně horší.
Podle kvalifikovaného odhadu měl motor najeto spíše kolem 280 tisíc kilometrů a byl ve stavu těsně před koncem životnosti. Z výfuku navíc létal olej. Tím ale seznam problémů nekončil. Auto mělo i další skryté vady včetně silné koroze a podle pracovníků výkupu bylo ve stavu, který už míří spíš na vrakoviště než zpátky na silnici.
Na tomto případu je důležité i to, kdo s autem přijel. Nebyl to překupník, ale šedesátiletý muž, který si chtěl loni v létě splnit přání a pořídit si rychlejší vůz. Koupil ho na inzerát od člověka, který ho dovezl z Německa. Technice nerozuměl a to, že je něco špatně, poznal až po několika měsících. Tou dobou už prodejce nedohnal. Ve výkupu chtěl získat alespoň 80 tisíc korun, aby se mu něco z původně investovaných 170 tisíc vrátilo. Neuspěl.
Tím ale celý příběh neskončil. Ještě tentýž večer se stejná Octavia objevila v jednom chomutovském bazaru a také na inzertním portálu. V nabídce stálo, že má „motor i karoserii ve výborném stavu“, a cena byla nastavena na 120 tisíc korun. Prodejce se identifikoval jako „tečka“. Následné rozčarování člověka, který podobné nabídce uvěří a auto koupí, ale může být velké.
Největší varování? Podezřele výhodná cena
Petr Vaněček za nejdůležitější varovný signál označuje cenu. „Nejdůležitějším signálem je cena. Pokud je tak výhodná, že se jí nedá odolat, je jasné, že půjde o nějakou nekalost. Proč by někdo prodával výrazně pod cenou, když by mohl dostat víc?“
Právě na tento moment mnoho lidí slyší nejvíc. Lákavá cenovka dokáže přehlušit pochybnosti, a tak se z podezřele levné nabídky stává rychlý obchod. Jenže problémová auta se podle zkušeností firmy opravdu prodávají a noví majitelé se je následně často snaží reklamovat. Většinou marně. Podvodníci v tom umějí chodit, soudní spory jsou nákladné a vlečou se.
Na trhu s ojetinami tak vedle poctivých nabídek dál existuje i šedá zóna, kde rozhodují emoce, nepozornost a tlak na co nejnižší cenu. A právě tam se nejčastěji objevují vozy, které vypadají zachovale jen do chvíle, než se člověk podívá hlouběji. Podle AAA AUTO je proto základní obranou vybírat u velkých a prověřených obchodníků, kteří mají zázemí, kontrolní procesy i reklamační oddělení. „Opravdovou záruku dostanete jenom v renomovaném autocentru, které má robustní záruky, profesionální reklamační oddělení, při koupi nabízí pojištění technického stavu i právní záruky,“ uzavírá Petr Vaněček.
Zdroj: AURES Holdings, AAA AUTO
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek