Na inzertních serverech to občas vypadá skoro jako zázrak. Zachovalé auto, atraktivní výbava, rozumný nájezd a cena, která je tak výhodná, že se tomu nechce ani věřit. Právě takové nabídky ale často budí největší podezření. Ne proto, že by se na trhu nemohla tak výjimečná nabídka objevit, ale proto, že některé inzeráty ve skutečnosti neslouží k opravdovému prodeji konkrétního auta. Mají jediné poslání, mají přitáhnout zájemce, vyvolat dojem mimořádně výhodné koupě a otevřít dveře k jinému obchodu.
Právě na tom stojí poměrně jednoduchý trik autobazarů. Zákazník kvůli takové mimořádně lákavé ojetině zavolá, případně kvůli ní rovnou přijede, ale dozví se, že auto se údajně právě před chvílí prodalo. Hned nato ale přichází informace, že je tam jiné podobné auto. Jenže o už bývá dražší, hůř vybavené nebo celkově méně zajímavé. Původní inzerát tak funguje jako návnada. Neprodává auto, prodává kontakt, návštěvu provozovny a šanci přesvědčit člověka ke koupi něčeho jiného.
Tím ale celý příběh ještě nekončí. Stejný princip se dá využít i opačně, tedy proti lidem, kteří své auto do bazaru přivážejí na výkup. V takové chvíli už nejde jen o ztrátu času, ale přímo o peníze. Na výkupu totiž technik otevře podezřele levný inzerát, případně ukáže „lépe vybavené“ auto za cenu, kterou prodávající žádá za svůj vůz, a začne vytvářet dojem, že trh s ojetými auty je mnohem níž, než ve skutečnosti je. Nereálná nabídka se najednou tváří jako objektivní měřítko. Výsledkem bývá směšně nízká výkupní cena, která nemá s reálnou hodnotou auta mnoho společného. „Volavka“ tak nedeformuje jen očekávání kupujících, ale také uměle tlačí dolů hodnotu vykupovaných aut.
Když falešná nabídka začne určovat realitu
Na podobných praktikách je nejhorší to, že neškodí jen jednotlivci. Jakmile se v inzerci začnou množit podezřele levné kusy, část trhu jim uvěří. Kupující pak získají pocit, že dobře vybavené a zachovalé vozy musí stát méně, než za kolik se skutečně prodávají. Prodávající zase narážejí na argument, že „stejné auto je přece jinde levnější“. Jenže není. Často jde jen o falešné inzeráty, které mají ovlivnit vyjednávání. Poctiví prodejci pak musí obhajovat reálné ceny proti internetové iluzi a zájemci marně hledají kombinaci stavu, výbavy a ceny, která na trhu ve skutečnosti není.
Zajímavé je, že přesně tenhle mechanismus začaly v posledních týdnech řešit i americké úřady. Americká FTC 13. března 2026 rozeslala varovné dopisy 97 skupinám prodejců a zdůraznila, že inzerovaná cena má odpovídat tomu, co zákazník skutečně zaplatí, včetně povinných poplatků. Mezi příklady problematických praktik výslovně zařadila i inzerci nedostupných nebo neexistujících vozidel. Jinými slovy, úřad už neřeší jen skryté příplatky, ale i samotné lákání na auto, které ve skutečnosti není možné koupit tak, jak inzerát slibuje.
Česko zaplavují starší ojetiny. Podíl aut nad 15 let vzrostl za téměř 20 let více než pětinásobně
Další americké zprávy pak popisují i motivaci, proč se takové inzeráty drží při životě. Prodejce může mít zájem nechat nabídku viset i po prodeji auta, protože přivede zákazníka na pobočku, kde se mu pokusí prodat jiný vůz.
Levný inzerát ještě neznamená levné auto
Férová cena ojetiny nevzniká z jednoho podezřele výhodného inzerátu. Vzniká ze stavu auta, servisní historie, původu, nájezdu, výbavy, motorizace a hlavně z porovnání s vozy, které jsou opravdu k dispozici a skutečně se za podobné peníze prodávají. Jakmile do toho vstoupí falešná levná nabídka, přestává se porovnávat realita s realitou. Porovnává se skutečné auto s „reklamní kulisou“. Nejde tak jen o nepříjemný trik při jednom telefonátu nebo jedné návštěvě autobazaru, ale jde o postup, který dokáže pokřivit představy o cenách na celém trhu s ojetými auty.
Zdroj: topspeed.sk, caranddriver.com
💸 Ceny pojištění rostou!
Zajistěte si nejlevnější autopojištění, než zase zdraží.
📊 Porovnat a ušetřitZabere to jen 2 minuty • Výsledek hned