Na pátou generaci legendárního kupé Toyota Supra jsme čekali hodně dlouho, ale přibližně před rokem jsme se konečně dočkali. Jde o společný výtvor BMW a Toyoty, přičemž každá z automobilek do svého modelu vložila „to své“. A to se nám potvrdilo v rámci klasického redakčního testu.
Rukopis BMW je znát
Spousta lidí Toyotu kritizuje, že se při vývoji nové generace Toyoty GR Supra, jak se auto oficiálně jmenuje, spolehla na pomoc BMW. Jenže i díky tomu právě pátá generace vůbec mohla vzniknout. Supra sdílí techniku s roadsterem BMW Z4, ale nakonec jde o úplně odlišné auto.
Zvenku byste podobnost Supry a Z4 hledali marně, ale uvnitř už je to docela jinak. Na první, druhý, ale i třetí pohled si totiž všimnete mnoha detailů z BMW. Je to například displej na vrchu palubní desky, ovládání klimatizace a topení, ovládání světlometů, tlačítka u voliče převodovky, ale i volant (pocházející z levnějších BMW). Z Mnichova pochází i kompletní infotainment, což ale nakonec nevadí, protože zrovna iDrive funguje skvěle. Podobností je ještě mnohem víc, zmínit chci ale ještě klíč. Ten je totiž z nějakého levnějšího plastu, než který používá BMW.
Vzhledem k tomu, že BMW dodalo i motor, pokud jste někdy v poslední době v šestiválcovém bavoráku jeli, jeho zvuk poznáte. Ačkoliv si ho Toyota sama naladila, ten typický zvuk bavoráku je z něj znát. Je to špatně? Nemyslím si, protože to vůbec nezní špatně! Klidně bych si ale dokázal představit, že by mohl být ve sportovnějším režimu výfuk hlučnější. Do interiéru se totiž dostává falešný zvuk skrze reproduktory, nikoliv z koncovek výfuku.
Mnohem sportovnější
Toyota GR Supra vypadá jako sporťák a také tak jezdí. Ve srovnání s předchozí generací, proslavenou z filmů Rychle a Zběsile, je nastavena zcela odlišně. Zatímco čtvrtá generace byla spíše pohodlným gétéčkem, ta pátá je i plnohodnotné sportovní auto. Navíc speciálně v červené barvě testovaného modelu působila rozruch kdekoliv se objevila. Mimochodem, pokud se vám Supra nelíbí na fotkách, prohlédněte si ji naživo. Je to rozdíl. Zároveň ale zjistíte, že otvory, nádechy i výdechy jsou v drtivé většině falešné a jen na oko. Škoda.
Stačí se ale rozjet a je to zapomenuto. Už od prvních metrů je poznat, že Supra je jiná než BMW Z4. Je tužší (což je dáno hlavně karoserií kupé, ale i výztuhami mezi zadními tlumiči apod.) i ostřejší. A to v obou jízdních režimech (normálním i sportovním). Líbí se mi, že po přepnutí do sportovního režimu se automaticky vypíná systém start/stop. Zcela deaktivovat lze i stabilizační systém. Po stisku tlačítka se stabilizace – stejně jako u BMW – přepíná do „sportovního režimu“, delším podržením tlačítka se pak úplně vypíná.
A potom si můžete se Suprou užít opravdu hodně zábavy. Díky krátkému rozvoru je auto o něco nervóznější na zadku, ale stačí prvních několik desítek nebo stovek metrů a na její chování si zvyknete. Auto s sebou na nerovnostech šije, ale je neustále přilepené k silnici, kola se drží asfaltu za každých okolností a jakákoliv vaše akce se ihned projevuje do reakce. Ve volantu sice není tolik citu, ale reakce přední nápravy na jeho pohyby jsou bleskové.
Stejně tak reaguje i řadový šestiválec na pohyby plynovým pedálem. Motor si každá z automobilek finálně dolaďovala sama a je to znát. V BMW Z4 M40i je motor jemnější, není tak ostrý, zatímco v Toyotě reaguje ve sportovním režimu ihned.
Zadní nápravě s přenosem výkonu pomáhá sériově dodávaný diferenciál s elektronicky řízenou svorností, díky němuž si lze se zadní nápravou při jízdě krásně hrát. Kvůli krátkému rozvoru je sice auto neklidnější, ale jezdit s ním smykem není nejmenší problém. Přeci jen přeplňovaný šestiválec pod kapotou má velmi slušný výkon. Bavorácký třílitr nabídne 250 kW/340 koní a 500 Nm, což umožňuje zrychlit z 0 na 100 km/h za 4,3 sekundy.
A rychlost Supře opravdu nechybí. Kromě té absolutní v přímce potěší i tou v zatáčkách. Sedíte skoro na zadních kolech, v zadku cítíte krátký rozvor, ale i to, co dělají kola a díky tomu se do zatáček nebudete bát vjet rychle. Supra poslouchá to, co jí prostřednictvím pedálů i volantu říkáte a ochotně na to reaguje. Je divočejší, chce od vás pevnou ruku, ale pokud jí ukážete, že pánem jste tu vy, zkrotne. To platí pro ostrou jízdu ve sportovním režimu.
Na každý den?
Toyota GR Supra roli sportovního auta zvládá velmi dobře, ale co když jí budete chtít používat na každodenní ježdění? Normální jízdní režim auto změkčí – od podvozku, přes motor až po řízení a řazení. A překvapivě až tak, že jezdit s ním každý den do práce nebude nejmenší problém.
Je to obrovský rozdíl od drsných BMW M, která jsou tuhá za všech okolností, ale nakonec je to rozdíl i od modelů BMW M Performance. A když nad tím tak přemýšlím, tak Toyota GR Supra je díky adaptivním tlumičům pohodlnější než menší Toyota GT86. A když už jsem narazil na GT86, tak je zajímavé, že Supra má ještě nižší těžiště a navíc ideální vyvážení hmotnosti mezi nápravami v poměru 50:50.
Nakonec tak největším nedostatkem auta bude nevelká, 52litrová palivová nádrž. První tankování proběhlo už po dvou stovkách ujetých kilometrů – nutno ale dodat, že to byly opravdu hodně rychlé kilometry. V běžném cestovním tempu si motor řekne přibližně o 8 litrů paliva na 100 kilometrů. Navíc stačí obyčejný Natural 95.
Je tu ale pár věcí, které by mi při denním ježdění vadily. Tou první je určitá bezpečnost ve městě, protože díky tvaru karoserie, nízkému posedu a širokým zadním sloupkům střechy není šikmo vzad vůbec vidět. Je potřeba se opravdu hodně vyklánět, abyste nepřehlédli nějaké auto. A tím druhým je fakt, že když stáhnete okno, tak se v autě díky aerodynamickým turbulencím nedá jezdit, připomíná to hluk, který přijde, pokud v nějaké autě stáhnete zadní okna.
Závěr a cena
Toyota GR Supra v páté generaci potěšila sportovními schopnostmi, protože na silnici je rychlá, ale i zábavná. Používat se ale dá i při běžném dojíždění do kanceláře nebo za koníčky. Díky dvěma jízdním režimům se totiž oběma situacím dokáže dobře přizpůsobit. Počítejte ale s tím, že budete všude středem pozornosti.
Zajímá vás, co tenhle dobře namíchaný koktejl stojí? Není to úplně lidovka. Za testovaný šestiválec dáte 1,8 milionu korun. Toyota ale už před časem představila slabší dvoulitrové provedení, které stojí „jen“ jeden a čtvrt milionu.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Toyota
Typ:,GR Supra
Motor:,řadový šestiválec
Objem válců:,2998 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,benzin
Pohon:,zadních kol
Výkon:,250 kW/340 koní při 5000 – 6500 ot./min
Točivý moment:,500 Nm při 1600 – 4500 ot./min
Zrychlení 0–100 km/h:,4.3 s
Maximální rychlost:,250 km/h
Převodovka:,automatická osmistupňová
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.5
Emise CO2:,170 g/km
Objem nádrže:,52 litrů
Délka:,4379 mm
Šířka:,1854 mm
Výška:,1292 mm
Rozvor:,2470 mm
Provozní hmotnost:,1570 kg
Objem zavazadlového prostoru:,290 litrů
Ceník:,ke stažení zde
[/table]