Mercedes-Benz třídy S vždy nabízel ty největší a nejvýkonnější motory, ale doba se mění a už nějakou dobu si ho můžete pořídit i s plug-in hybridním pohonným ústrojím. A právě tuto verzi jsme vyzkoušeli i my v redakčním testu.
Vypadá stejně jako spalovací verze
Na týden jsme do redakční garáže přivítali světlý sedan Mercedes-Benz S 560 e, který vypadá na první pohled vlastně úplně stejně jako jakékoliv jiné esko. Jednu změnu prozradí až druhý pohled, tedy v případě, že si stoupnete za auto. Tady se totiž v pravém rohu nárazníku schovává další víčko. Po jeho odklopení tu najdete dobíjecí konektor.
Mnohem rychleji to ale poznáte, pokud budete chtít něco naložit do kufru (410 litrů), protože spoustu místa tady zabírají akumulátory s kapacitou 13,5 kWh. Na ty lze podle technických údajů ujet 50 kilometrů. Z domácí 230V zásuvky je lze z prázdna do plna dobít přibližně za 5 hodin. Při použití rychlonabíječky je to ale přibližně „jen“ něco přes hodinu a půl.
Slušné výkony, dynamika, ale i spotřeba
Označení s poměrně vysokým číslem (S 560 e) prozrazuje, že z pohledu výkonu na tom nebude tento plug-in hybrid vůbec špatně. A skutečně není, jen podívejte. Pohonné ústrojí kombinuje přeplňovaný benzinový třílitrový šestiválec s výkonem 270 kW/376 koní a vrcholem točivého momentu 500 Nm. K tomu se přidává elektromotor s 90 kW/122 koňmi a 200 Nm. Technické údaje uvádějí celkový výkon 350 kW/476 koní a vrchol točivého momentu 700 Nm. A to jsou prakticky stejné hodnoty, které má benzinový Mercedes-Benz S 560 s motorem V8 a dvěma turbodmychadly (345 kW/469 koní, 700 Nm).
Tyto hodnoty posílá mercedes prostřednictvím klasické devítistupňové automatické převodovky jen na zadní kola. A dělá to velmi jemně při klidné jízdě, ale poměrně razantně při výraznější akceleraci, kdy ten první impuls přichází od elektromotoru, jenž vykryje tu chvíli, kdy se roztáčí turbodmychadlo.
Ujede až třetinu cesty na elektřinu
Podle mnohých je plug-in hybrid nesmysl, protože s sebou neustále tahá kilogramy baterek. Já si to ale nemyslím a když už bych přemýšlel na elektrifikovaným autem, se kterým bych nechtěl jezdit jen po městě, pak bych sáhl právě po plug-in hybridu. Tohle esko je toho přesným příkladem. A to hned z několika důvodů.
Tím prvním je práce s pohonným ústrojím, o které jsem jako řidič prakticky nevěděl. Díky tomu, že je třída S vrcholem nabídky německé značky, jeho konstrukce je prvotřídní a zahrnuje i perfektní izolaci kabiny od jakýchkoliv rušivých externích vlivů. A to se pozitivně projevuje na tichosti pohonného ústrojí. Běží spalovací motor? Anebo jedu jen na elektřinu? Prozradí mi to (při klidné jízdě) jen displej v kapličce přístrojů. Spalovací motor se odpojuje a připojuje prakticky neznatelně a neslyšně, tím spíše pokud hraje parádní příplatková audiosoustava Burmester s křišťálově čistým zvukem.
A tím druhým důvodem je fakt, že i když na cestu vyjíždíte s prázdnou baterií, dokážete na elektřinu ujet opravdu velkou část cesty a to i když vaše cesta vede po dálnici. Nejdelší cesta vedla z místa kousek za Prahou do Špindlerova Mlýna na sraz amerických aut a zpět. Jeli jsme v dešti, po dálnici 140km/h rychlostí a po okresních silnicích přibližně 100km/h rychlostí (pokud to šlo, tak na tempomat) a na palubním počítači svítila spotřeba 7,5 l/100 km a z celkových 330 km jsme ujeli na elektřinu 122 km.
Jezdit se ale dá i za mnohem nižší spotřebu. Pokud nabijete baterie, počítat můžete s přibližně 40km, čistě elektrickým dojezdem. A vynecháte-li z cesty dálnici a budete se pohybovat hlavně po městě, pak může být spotřeba i kolem 6 l/100 km. Mimochodem čistě elektricky umí plug-in hybridní esko jet maximálně rychlostí 80 km/h, ale bohužel nesplňuje maximální limit vypouštěných emisí CO2, takže s ním nemůžete parkovat v Praze na modrých zónách.
Management energií zaslouží ještě jednu pochvalu, protože v případě, kdy přední kamery nebo radary zjistí, že se blížíte k autu před sebou, případně z mapy, že bude zatáčka, zvýší systém automaticky schopnost rekuperace. To se pozitivně projeví nejen na životnosti brzd, ale i na čistě elektrickém dojezdu. Neotravuje to, právě naopak. Mercedes umí i vibrovat do plynového pedálu v případech, kdy už není potřeba zrychlovat, protože se blíží obec a bude potřeba brzdit a podobně. Dá se to samozřejmě deaktivovat.
Mercedes-Benz S 560 e nabízí i různé jízdní režimy – a to nejen ty, upravující nastavení auta od komfortního po dynamický, ale i ty upravující toky energií. Od toho preferujícího jízdu čistě na elektřinu, přes automatický hybridní režim, přes jízdu šetřící elektřinu (například po dálnici před vjezdem do bezemisní zóny), ale třeba i takový, který přímo baterii nabíjí.
Dynamika je působivá
Na tohle auto perfektně sedí to přísloví o „tiché vodě, která břehy mele“. Tohle auto totiž umí být neskutečně pohodlné, tiché a klidné. Na silnici se v komfortním režimu vznáší jako na obláčku, příjemně se pohupuje a snaží se, aby posádka nepocítila (ne)kvalitu silnic. A jde mu to parádně. Daní za to je to, že ostrá jízda do zatáček s autem není úplně příjemná, protože se naklání a působí těžkopádněji, na to ale stavěno primárně nebylo.
Ovšem když je potřeba zrychlit anebo výrazně přidat, pak stačí jen zatlačit pedál plynu do koberce s poměrně vysokým chlupem – jakkoliv je miniaturní ve srovnání třeba s modely Rolls-Royce – převodovka podřadí o několik stupňů, mercedes zvedne příď a vyrazí. Zhoupne se přesně jako ta luxusní jachta, aby vás pak mohutně zatlačil do sedaček. Vždyť zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za rovných 5 sekund.
V interiéru
Díky tomu, jak je pohonné ústrojí tiché, jsou slyšet i zvuky, které by jinak slyšet být nemusely. Jeden z nich jsem pozoroval už před rokem a půl u naftového S 400 d a v ještě tišším plug-in hybridu se to děje také. Když si aktivujete masážní funkci sedadel, tak vaše tělo (zadek i záda) sice zažije blažený pocit, ale vaše uši již méně, protože servomotory jsou slyšet. A to je škoda.
Další věcí je i ovládání některých funkcí. Jde sice o drobnosti, ale zároveň jde o vlajkovou loď značky. Třeba elektrické nastavení sedadel. Jejich ovládání se nachází na dveřích, ale není tu vše. Když chcete nastavit bederní opěrku, musíte do Menu multimediálního systému a najít to tady. Stejně tak masáž se pouští z Menu. Alespoň, že k tomuto menu se dá dostat stiskem tlačítka na středovém tunelu u řadící páky.
Jinak jde ale z ergonomického hlediska o dobře známý způsob ovládání bez výraznějších chybiček. Spousta věcí se dá ovládat hlasem, ačkoliv tu není nejnovější systém MBUX s „hey, mercedes“. Toto hlasové ovládání se musí aktivovat tlačítkem na volantu a není tam chytré jako v novějších mercedesech, ale všechno důležité umí taky: navigace, teplota, masáž, rádio, …
…a na zadním sedadle
Jestli něco na tomto Mercedesu musím vychválit do nebes, pak jsou to právě zadní sedadla. Tedy, nechápejte mě špatně. S560 e L je nesmírně příjemný řidičským autem, na předních sedadlech je místa na rozdávání, ale až když přesednete dozadu, zjistíte, co vlastně znamená komfort a pohoda na palubě.
Z toho výše zmíněného srazu amerických aut jsme testovali nejen jízdu za volantem, ale právě i na zadních sedadlech, o čemž nám poví pár slov Anina.
Na zadních sedadlech se člověk ocitne v jiném světě. Na oknech jsou elektricky ovládané záclonky, které nedovolí sluníčku, aby vás jakkoliv oslňovalo. Stejně tak zabrání zvědavcům, aby si vás v kolonách zbytečně prohlíželi. Celkem milé, obzvlášť třeba v pondělí ráno. Dámy pochopí… :)
Zadní sedadla jsou opravdu prostorná, velmi pohodlná a i nastavitelná tak, aby byl váš pocit z jízdy co nejpříjemnější. Vlastně si tu připadáte spíše jako na obláčku než v autě. Nastavit si zde můžete sklon opěradel, lze vytvořit polohu ke spaní, ale plusem je i elektricky ovládaná podnožka schovaná pod sedadlem. Ta se dá vysunout takřka do roviny, kdy prodlouží sedák. Ale tady přeci jen přišlo lehké zklamání.
Šlo o verzi L, tedy prodloužený eskový mercedes, ale přesto by to na zadních sedadlech sneslo ještě více místa pro nohy. A to i přes to, že přední sedadlo spolujezdce jsme „uklidili“ tak, aby nohám na podnožce nepřekáželo ani minimálně, lze to pomocí ovladačů zvládnout i zezadu, ale zároveň tak, aby řidič měl stále dobrý rozhled z auta. I tak jsem ale měla pocit, že v případě nehody bych si právě o přední sedadlo zlomila nohy. Jinak šlo ale o skvělý způsob cestování. Pohodlí na jemnou kůží čalouněných sedadlech je příkladné. Vzadu si navíc můžete nastavit klimatizaci, masáž, ale třeba i osvětlení. K naprosté spokojenosti pak chyběla snad jen přítomnost televize, což lze napravit v příplatkové výbavě.
Závěr
Mercedes-Benz třídy S aktuální generace se pomalu blíží ke konci svého života. Nová generace by měla přijít už v příštím roce. I tak ale esko ukazuje, že rozhodně nejde o „zastaralé“ auto, jakkoliv ho nejnovější modely v některých věcech překonávají. To zásadní, tedy pohodlná a pohodová jízda, je ale stále tím, čím Mercedes-Benz třídy S exceluje.
V případě plug-in hybridní verze přidává skvělou spotřebu paliva, dlouhý dojezd, ale i ticho na palubě. To však sem tam prořízne – díky vyšší hmotnosti kvůli přidaným akumulátorům – ráz od 20″ kol, případně masážní funkce sedadel. Jsou to ale detaily, které autu na rozbitých cestách nebo při cestování po Evropě rádi odpustíte…
[table caption=“Technické údaje:“ width=“98%“ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Mercedes-Benz
Typ:,S 560 e
Motor:,vidlicový šestiválec + elektromotor
Objem válců:, ccm
Plnění motoru:,2x turbodmychadlo
Palivo:,benzin + elektřina
Pohon:,zadních kol
Výkon spalovacího motoru:,270 kW/376 koní při 5500 ot./min
Točivý moment spalovacího motoru:,500 Nm při 1800 – 4500 ot./min
Výkon elektromotoru:,90 kW/122 koní
Točivý moment elektromotoru:,200 Nm
Výkon pohonné soustavy:,350 kW/476 koní
Točivý moment pohonné soustavy:,700 Nm
Zrychlení 0-100 km/h:,5.0 s
Maximální rychlost:,250 km/h
Převodovka:,devítistupňová automatická
Spotřeba paliva (l/100 km):,2.5
Emise CO2:,57 g/km
Objem nádrže:,63 litrů
Délka:,5259 mm
Šířka:,1905 mm
Výška:,1495 mm
Rozvor:,3165 mm
Pohotovostní hmotnost:,2225 kg
Objem zavazadlového prostoru:,410 litrů
[/table]