Stát v současnosti určuje, za kolik mohou čerpací stanice nejdráže prodávat běžný benzin a naftu. Zákon, který vládě umožňuje takto zasahovat do cen pohonných hmot, ale nyní míří k Ústavnímu soudu. Skupina senátorů požaduje jeho zrušení, protože podle nich dává vládě příliš velkou volnost a současně nedostatečně chrání podnikatele. Problém přitom vidí zejména u menších čerpacích stanic, které by kvůli regulaci mohly být nuceny prodávat paliva dlouhodobě se ztrátou.
Senátoři zastoupení Tomášem Goláněm podali návrh 5. října 2026. Samotné možnosti státu zasáhnout do cen v mimořádných situacích se nebrání. Nesouhlasí ovšem s tím, jak je tato pravomoc nastavena a jaké možnosti obrany mají podnikatelé, na které regulace dopadá. Kromě ochrany podnikání a vlastnických práv zpochybňují také způsob, jakým byl zákon schválen.
Stejná maximální cena nemusí vyhovovat všem čerpacím stanicím
Zákon č. 63/2026 Sb., který začal platit 13. května 2026, umožňuje vládě regulovat ceny pohonných hmot v případě mimořádné situace na trhu nebo jejích přetrvávajících důsledků. Cenový výměr může vláda vydat až na 12 měsíců a pokud důvody regulace nadále trvají, může jej opakovat. Zákon přitom neumožňuje stanovit minimální ani pevné ceny.
Právě délka možného zásahu a absence některých ochranných mechanismů senátorům vadí. Upozorňují, že velké společnosti mají při nákupu a distribuci pohonných hmot jiné podmínky než menší provozovatelé. Mohou těžit z vyšších objemů prodeje, výhodnější logistiky nebo silnější vyjednávací pozice vůči dodavatelům. Jednotný cenový limit proto může být pro jednu firmu ekonomicky únosný, zatímco jinou by mohl dostat do dlouhodobé ztráty.
Pumpám končí volná ruka. Česko stanovilo maximální ceny, ale některé další státy jdou ještě dál
Podle navrhovatelů zákon dostatečně nezaručuje, že regulované ceny umožní podnikatelům pokrýt nezbytné náklady a pokračovat v činnosti. V této souvislosti připomínají také dřívější rozhodnutí Ústavního soudu. Ten se v minulosti zabýval případy, kdy cenová regulace zasahovala do podstaty podnikání nebo ohrožovala možnost návratnosti vynaložených nákladů.
Senátorům vadí také skutečnost, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval individuálně zohlednit mimořádně nepříznivé dopady na konkrétní podnikatele. Chybí podle nich dostatečné pojistky proti tomu, aby stát přenesl náklady na stabilizaci cen především na část soukromých provozovatelů.
Vláda má podle senátorů příliš volné ruce
Výhrady se ovšem netýkají pouze ekonomických dopadů. Senátoři upozorňují také na rozdíl mezi dřívějším způsobem cenové regulace a současným systémem. Zatímco cenový výměr vydaný jako opatření obecné povahy lze přímo napadnout u správního soudu, cenová regulace přijatá formou vládního nařízení takovému přímému přezkumu nepodléhá.
To neznamená, že by byla zcela vyloučena jakákoli soudní kontrola. Podle senátorů je však ochrana podnikatelů podstatně slabší, protože se případná zákonnost regulace může řešit až v souvislosti s dalším právním sporem. Za problematické považují zejména to, že podnikatel nemá stejnou možnost bezprostředně napadnout samotné regulační opatření.
Další spornou oblastí jsou podle nich příliš obecně vymezené podmínky, za kterých může vláda regulaci používat. Zákon sice omezuje platnost jednotlivého cenového výměru na 12 měsíců, ale nestanovuje celkovou maximální dobu, po kterou může regulace pokračovat. Při opakovaném prodlužování navíc nevyžaduje přísnější podmínky ani přezkum jiným orgánem.
Senátoři kritizují rovněž legislativní proces. Zákon byl v dubnu projednáván ve stavu legislativní nouze, přestože ministerstvo financí již tehdy regulovalo ceny pohonných hmot na základě dosavadních předpisů. Senát návrh 22. dubna zamítl, Poslanecká sněmovna však 24. dubna na jeho schválení setrvala. Navrhovatelé nyní zpochybňují, zda bylo použití zrychleného legislativního postupu dostatečně odůvodněné. Upozorňují také na chybějící standardní posouzení dopadů nové právní úpravy.
Současná regulace mezitím pokračuje. Pro říjen vláda vydala nařízení č. 172/2026 Sb., podle kterého ministerstvo financí stanovuje konkrétní maximální ceny na jednotlivé dny. Ve středu 14. října 2026 činí cenový strop pro běžný benzin Natural 95 47,21 Kč za litr, zatímco u motorové nafty dosahuje 48,61 Kč za litr. Obě částky jsou včetně DPH. Regulace se zaměřuje na základní druhy paliv, případně jejich nejlevnější aditivované varianty na stanicích, které běžné neaditivované palivo obvykle neprodávají. Ostatní prémiová paliva regulaci nepodléhají.
Návrhem se nyní bude zabývat Ústavní soud. Soudcem zpravodajem se stal Jiří Přibáň, konečné rozhodnutí však přísluší celému patnáctičlennému plénu. Senátoři současně požádali o přednostní projednání případu. Soud zatím o jejich návrhu nerozhodl, takže platná pravidla pro zastropování cen pohonných hmot zůstávají v účinnosti.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz, irozhlas.cz, usoud.cz
Štítky: benzín, cena paliv, cena paliva, cena pohonných hmot, ceny pohonných hmot, ceny pohonných hmot v zahraničí, čerpací stanice, nafta, pohonné hmoty, spotřební daň, spotřební daň na naftu, tankování