Česká vláda chce mimořádně zdanit rafinerie, které podle ní vydělávají na současné situaci na světových trzích s ropou. Nový návrh má státu přinést miliardy korun, které pomohou pokrýt část nákladů spojených s drahými pohonnými hmotami. Poslanecká sněmovna jej v úterý 13. října podpořila v prvním čtení, definitivně schválený ale zatím není. Proti opatření se staví část opozice, Svaz průmyslu a dopravy i samotná společnost, které se má daň v České republice týkat.
Vláda argumentuje tím, že rafinerie nyní těží z mimořádného rozdílu mezi cenami surové ropy a hotových ropných produktů. Zatímco ropa po předchozím zdražení začala zlevňovat, ceny benzinu, nafty a dalších výrobků zůstávaly poměrně vysoko. Právě tento rozdíl chce stát částečně zdanit. Odpůrci ovšem upozorňují, že hrubá rafinérská marže není totéž co čistý zisk a že nová daň může negativně ovlivnit investice do českého rafinérského průmyslu.
Nová daň by měla za letošní rok přinést 5,5 miliardy korun
Mimořádné zdanění se má vztahovat na roky 2026 a 2027. Základem pro výpočet bude hrubá rafinérská marže z roku 2025, se kterou se porovná marže dosažená v jednotlivých následujících letech. Z jejího případného nárůstu má stát získat 50 %. Běžná marže tedy zdaněna nebude.
Při výpočtu se bude vycházet z rozdílu mezi tržbami za prodej vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu. Nejde přitom o zdanění celého zisku rafinerie ani o další daň z každého prodaného litru benzinu nebo nafty. Navrhovaná daň má navíc být daňově uznatelným nákladem.
Zákon má dopadnout pouze na velké společnosti. Podmínkou jsou celkové roční příjmy alespoň dvě miliardy korun a současně příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun ročně. Tato kritéria v České republice podle dosavadních informací splňuje pravděpodobně jediný podnik. Jde o Orlen Unipetrol, který provozuje obě tuzemské rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
Ministerstvo financí očekává, že jen za rok 2026 by nová daň mohla přinést přibližně 5,5 miliardy korun. Kolik by stát případně vybral za rok 2027, zatím není možné spolehlivě určit. Výsledek bude záviset především na dalším vývoji cen ropy a rafinérských produktů.
Veškerý výnos má zamířit přímo do státního rozpočtu. Na rozdíl od některých jiných daní se o něj stát nebude dělit s kraji ani obcemi. Peníze mají částečně vyrovnat výdaje a rozpočtové dopady opatření, kterými vláda reagovala na vysoké ceny pohonných hmot. Patří mezi ně také snížení spotřební daně z motorové nafty.
Češi začali škrtat najeté kilometry. Drahé palivo tvrdě zasáhlo do používání vlastního auta
Ministryně financí Alena Schillerová odmítá, že by zavedení daně mělo vést ke zdražení benzinu a nafty pro konečné zákazníky. Argumentuje mimo jiné konkurencí zahraničních dodavatelů, která omezuje možnost domácího výrobce zvyšovat ceny. Část opozice však upozorňuje, že výsledný dopad na ceny může být odlišný.
Orlen Unipetrol varuje před omezením investic. Opozici vadí zpětný dopad daně
Právě způsob výpočtu a skutečnost, že se má nová daň vztahovat už na letošní rok, vyvolávají největší spory. Zákon totiž vláda předložila až v září, přesto mají do výpočtu vstupovat hospodářské výsledky za celý rok 2026.
Opozice upozorňuje na možné problémy se zpětnou účinností a také na to, že v tuzemsku bude opatření fakticky mířit na jedinou společnost. Ministryně financí Alena Schillerová ale odmítá, že by šlo o zákon připravený přímo pro Orlen Unipetrol. Podmínky jsou podle ní nastavené obecně pro všechny podniky, které je splní.
Ministerstvo současně odmítá, že by návrh představoval nepřípustnou retroaktivitu. Daňová povinnost má vzniknout až po nabytí účinnosti zákona, přičemž hospodářské výsledky z roku 2026 budou sloužit jako podklad pro její výpočet.
Podobné obavy jako opozice vyjádřil také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten vládu vyzval, aby mimořádnou daň nezaváděla, případně alespoň zmírnila její parametry. Za problematické považuje nejen zpětný dopad, ale také samotný princip sektorového zdanění. Podle svazu podobné zásahy oslabují právní jistotu podnikatelů a mohou negativně ovlivnit investice.
Výhrady má pochopitelně také Orlen Unipetrol. Společnost upozorňuje, že hrubá rafinérská marže nepředstavuje její skutečný zisk. Musí z ní totiž financovat například energie, emisní povolenky, zaměstnance, údržbu, logistiku nebo modernizaci výrobních zařízení. Firma tvrdí, že mimořádné zdanění by mohlo omezit její investiční možnosti, zpomalit modernizaci českých rafinerií a v důsledku ohrozit i stabilitu zásobování pohonnými hmotami.
Premiér Andrej Babiš přesto návrh hájí jako správný krok. Vládní koalice jej také dokázala prosadit přes první čtení. Poslanci odmítli jak návrh na jeho zamítnutí, tak požadavek opozice na vrácení vládě k přepracování. Neprošel ani návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, aby se zákonem zabýval rovněž zahraniční výbor. Svůj požadavek zdůvodňoval tím, že vlastnické vazby českých rafinerií vedou do Polska.
Česká republika přitom už jednu zkušenost s mimořádným zdaněním velkých společností má. V roce 2022 prosadila tehdejší vláda daň z neočekávaných zisků, označovanou jako windfall tax. Ta se týkala mimo jiné energetických, petrolejářských a těžebních společností nebo bank. Firmy ji platily za roky 2023 až 2025 a stát na ní vybral přibližně 114 miliard korun. To bylo výrazně méně, než se původně očekávalo. Největším přispěvatelem byl ČEZ, který každoročně odvedl více než 30 miliard korun.
Nový návrh nyní čeká projednání ve sněmovním rozpočtovém výboru. Poslanci pro něj stanovili třicetidenní lhůtu a podle sněmovní evidence může další projednávání pokračovat od 13. listopadu 2026. Teprve potom může návrh postoupit do dalších fází schvalování.
Vláda chce zákon prosadit ještě do konce letošního roku, aby mohla zdanit mimořádné rafinérské marže vytvořené právě v roce 2026. Zatím však není jisté, zda projde v současné podobě a zda se skutečný výnos přiblíží očekávaným 5,5 miliardy korun.
Zdroj: cnn.iprima.cz, idnes.cz, ceskenoviny.cz
Štítky: benzín, daně, nafta, ORLEN Unipetrol, palivo, pohonné hmoty, Rafinerie, zdanění