Představte si, že jste mladí a nespoutaní, jezdíte hot hatchem a užíváte si tu rychlost a mrštnost rychlého auta. Jenže pak se seznámíte s krásnou a okouzlující dívkou, případně mladým a okouzlujícím chlapcem, a za nějakou dobu budete v očekávání. Jenže vy, partnerka, díte, kočárek, nedej bože ještě pes… Kam to všechno naskládat?
Co pak s pětidveřovým nebo jen třídveřovým autem? Vždyť se do něj nic nevejde. Kočárek a dítě? Leda tak na střechu. Není jiné řešení, musíte svůj hot hatch vyměnit za jiné auto, za něco většího. Jenže co když se nechcete vzdát rychlosti a chcete silný benzínový motor? Mohlo by se zdát, že je to neřešitelný a nebo složitě řešitelný problém, ale není tomu úplně tak. Na dnešním automobilovém trhu lze totiž nalézt i několik rychlých kombíků. I když to nejsou vždy úplně „hot-combi“, klasické nudné rodinné kombíky to také být nemusí…
Vytipovali jsme pět aut, která jsme chtěli vyzkoušet, vyšla „jen“ tři: Peugeot 308 SW GT, SEAT Leon ST Cupra a Škoda Octavia RS Combi. Bohužel Renault Mégane GT220 byl v našem termínu již dlouho předem zamluvený a faceliftovaný Ford Focus ST kombi byl k dispozici jen s naftovým motorem. Plán byl jasný! Musíme vyzkoušet, jak se tahle auta osvědčí jako dopravní prostředek na dlouhé cesty, a jak si s ním lze užít na závodním okruhu. Logické spojení obojího je výlet na jeden z nejlepších okruhů světa. Cesta tam je i zpátky je dlouhá přibližně 1400 km, vzali jsme tuhle praktickou rychlou trojku na Nürburgring!
Čekala nás tedy dlouhá cesta s naloženými auty po dálnicích, ale i okresních silnicích. Napětí a očekávání, jak obstojí, byla velká. Podle technických údajů však rozhodně bylo nač se těšit.
- Nejzajímavějším z celé trojice je rozhodně SEAT Leon ST Cupra. Pod kapotou má sice „stejný“ motor jako benzínová Škoda Octavia RS, ale jeho výkon je mnohem vyšší. Řidič svou pravou nohou krotí stádo 280 koní a točivý moment 350 Nm. Díky tomu, díky převodovce DSG a samozřejmě také díky „samosvornému“ diferenciálu VAQ dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za 6,0 sekundy a maximální (elektronicky omezená) rychlost leží až na hranici 250 km/h.
- Hned v závěsu za ním je Škoda Octavia RS Combi. Její dvoulitrové TSI nabízí výkon 220 koní a stejný točivý moment 350 Nm. V našem případě výkon na přední kola přenáší dvouspojková převodovka DSG. Octavia je z celé trojice největší a nejtěžší a díky tomu zrychlí z 0 na 100 km/h „až“ za 7,1 sekundy. Maximální rychlost je 242 km/h.
- A tím třetím je Peugeot 308 SW GT, ale ten není vyloženě sportovním autem, spíše jde o rychlejší verzi běžného kombíku. Na opravdu ostrou 308 si budeme muset ještě chvíli počkat. Důvod, proč ji do tohoto srovnání zahrnout, je ale nadmíru jasný: výkon 205 koní! Ten Peugeot získává z přeplňovaného motoru 1,6 THP a doplňuje ho točivý moment 285 Nm. Oproti Octavii RS však jeho dynamické hodnoty nejsou o tolik horší. Zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 7,3 sekundy a maximální rychlost je 235 km/h.
Klíčky jsou rozdány, motory jsou nastartovány, vysílačky zapnuty a cesta v navigacích naplánována. Je čas vyrazit. Před námi je 650 kilometrů – podle navigace vesměs po dálnici. To nás ale nebaví, a tak se dálnici z počátku vyhýbáme a jedeme po okreskách. Je sváteční velmi brzké ráno, a tak jsou silnice prázdné. Auta jsou po pár kilometrech zahřátá, takže můžeme po klidnějším rozjezdu konečně zrychlit tempo. Zatáčka střídá zatáčku a vláček rychlých kombíků proplouvá takřka neslyšně krajinou. Tedy pokud stojíte venku…
Interiéry však burácí. Všechna tři auta mají zvuková „šidítka“, která se ve sportovních režimech (ty také mají všechna tři auta) aktivují. Každé auto zní jinak, každý to dělá po svém. Divná digitální doba! Výfuky jsou totiž vlastně úplně tiché a ani cuprácké přeřazení na DSG nedoprovází výraznější „střílení“ do výfuku, zdaleka ani tolik jako to měl hatchback. Z toho jsem trochu smutný, navíc, když vím, že se to dá udělat tak, aby si to řidič užil a nebylo to falešné, třeba takový Opel Astra OPC by mohl tyhle tři učit…
SEAT Leon ST Cupra má oproti svým soupěřům sice největší kola (19″), ale také adaptivní podvozek DCC. A to je trumf, na který nemůže zareagovat ani Peugeot ani Škoda. Oba mají klasické pružiny i tlumiče, na kterých je Peugeot poměrně měkký a škodovka naopak tvrdá. Ani jedno sice není vyloženě extrém, ale při přesedání z auta do auta si toho nelze nevšimnout.
Zatáčky dokáží svižně projet všichni tři. Nejlépe to nicméně jde Leonu a to právě zejména díky adaptivnímu podvozku, který se dá přitvrdit nebo změkčit jedním stisknutím tlačítka, resp. přepnutím jízdního režimu. Netrvalo dlouho a Leon s kombinací nejsilnějšího motoru, nejlepších brzd (příplatkové Brembo) i podvozku všem ujel. Oba soupeři se ho ale snažili držet srdnatě. Ačkoliv má Peugeot nejměkčí podvozek a v zatáčce se nakloní nejvíce, i při rychlém průjezdu dlouho drží, neustřelí ani neuskočí, a jede stále zvoleným směrem. Přiznám se, že jsem to od něj nečekal.
Po několika desítkách kilometrů jsme konečně najeli na dálnici. Po přejezdu česko-německých hranic ubíhala cesta rychle, i díky častému výskytu úseků s neomezenou rychlostí. Ani jedno z aut nemá problém držet vysoké cestovní tempo.
Při zastávce na první tankování jsme porovnali prozatimní spotřeby paliva. Auta jela prakticky stejně rychle a držela se při sobě, takže porovnání jejich apetitu bylo nasnadě. Výsledky vlastně nepřekvapily. Nejúspornější byl Peugeot, který druhé Škodě utekl o cca 1 litr benzínu na 100 km. Nejžíznivějším byl SEAT, navíc díky vysokému výkonu motoru preferuje Natural 98 (N95 je v závorce). Oproti Octavii je žíznivější o necelý půl litr. Jenže za volantem Cupry nejde jet úplně v klidu, takže při každém zrychlení „bylo potřeba“ šlápnout na plynový pedál razatněji. Ten zátah motoru je jako droga, je nesmírně návykový. A je jedno, jestli jedete 50, 120 a nebo 180 km/h!
Sjíždíme z dálnice, už vidíme cedule Nürburg. Cíl je blízko. Těšíme se! Je to naše první návštěva v Mekce evropského okruhového závodění. Viděli jsme spoustu videí, hráli jsme spoustu her na herních konzolích i trenažérech, ale osobní zážitek je mnohem působivější. V pohoří Eifel pod krásným hradem Nürburg se týčí trať, jejíž siluetu nezná jen málokdo. Celou délku přibližně 20 kilometrové trati lemuje 174 zatáček a její sklon je místy až 16 %. K tomu všemu jsou tu minimální únikové zóny a řidičův adrenalin.
Celí nedočkaví v infocentru nakupujeme jízdy, 1 jízda je za 27 €, čtyři jsou za sto. Přijíždíme k vjezdu na trať, oproti původně avizovanému otevření trati v půl čtvrté (to se psalo na oficiálním webu), je tu změna. Paní na vjezdu nás do areálu nepustí a odkáže nás na parkoviště v povzdálí. „Přijeďte ve čtvrt na šest, teď je to tu pro veřejnost uzavřené,“ říká nám. Při pohledu na auta, která po okruhu teď jezdí, bychom se tam stejně asi báli, nová Porsche 911 GT3, závodní BMW a další podobné zběsilosti. Ono se stejně stačí jen postavit k trati, pozorovat a poslouchat. Auta často projedou tak rychle, že je těžké je sledovat. Čas ubíhá rychleji, než se zdá, a pátá odpolední je na hodinkách hned.
Rychle k autům, ujet jen tak pár kilometrů kolem okruhu, aby se auta opět prohřála a hurá na trať. Už zbývá jen nasadit helmu, pořádně nastavit posez – sedačku i volant. „Prvních pár kol opatrněji,“ říkám si v duchu. Beru si Peugeot. Vjíždím k bráně, stahuju okénko a přikládám kartu k turniketu. Rozsvěcuje se zelené tlačítko a závora se otevírá. Srdce se mi rozbuší. Konečně je to tady!
Vyrážím na trať. Projíždím esíčkem z kuželů, za kterým můžu konečně sešlápnout plynový pedál až na zem. Přede mnou je dlouhá rovinka. Kouknu do zrcátka, „je to dobrý, nikdo za mnou není.“ Přede mnou horizont, za ním první zatáčka, následuje hned další. První brzdění je opatrnější, Peugeot to zvládá dobře. Jenže v zrcátku vidím rychle se přibližující světla, s pravým blinkrem uhýbám ke kraji a během okamžiku mě mine Porsche. „Jede fakt rychle, asi to tu zná,“ pomyslím si. Tahle situace se ale během následujících pár kilometrů několikrát opakuje. Na plynový pedál raději příliš netlačím. Trať je totiž plná horizontů, převýšení, ale i zatáček, které mají pozdní apex. První seznamovací kolo je za mnou. Už chápu, proč se tomu říká „Zelené Peklo“ (mimochodem věděli jste, že tuhle přezdívku vymyslel pilot a trojnásobný šampion F1 Sir Jackie Stewart?), protože už při první jízdě jsem na trati potkal dvě nehody.
Druhé kolo bylo rychlejší, ostřejší brzdy, rychlejší výjezdy a více odvahy. Peugeotu se to ale už tolik nelíbilo. Je na něm hodně znát, že tohle tempo se mu úplně nelíbí. Rychle projížděné okresky mu problém nedělají, tam funguje, ale okruh, kde je možné jet o poznání ostřeji, to pro něj jednoduše není. Výraznější sešlápnutí brzdového pedálu (nikoliv panické brzdění) znamená blikání varovnými blinkry, auto se postaví na předek a nepříjemně se rozvlní. Ale i když je Peugeot nervóznějši na brzdách, zatáčky dokážet projet rychle a dokáže nakonec na trati „tlačit“ i silnější auta. Výjezdy ze zatáček jsou i díky akurátnímu výkonu vcelku bezproblémové. S manuální převodokou (jediné auto z celé trojice) je radost pracovat, její dráhy jsou poměrně přesné, ačkoliv by mohly být kratší.
Původně jsem si myslel, že po přesednutí do Octavie RS se bude odehrávat podobný scénář. Pln dojmů z trati z jízdy v Peugeotu jsem opět projel turnikety a vyrazil na trať. Adrenalin ze mě stříkal a srdce bilo jako na poplach. První rovinka prozradila, že v tomhle autě mě dopředu bude hnát i mnohem výraznější zvuková kulisa. I přes helmu byl (falešný) zvuk motoru dostatečně hlasitý, navíc byl díky ní zkreslený, a tak eReSo znělo vlastně docela hezky.
To, že bylo auto vybaveno dvouspojkovou převodovkou DSG, mělo své klady i zápory. Řazení bylo jednoznačně rychlejší než s manuálem, ale DSG není automat v BMW M3, který nechá vše na řidiči. Tady má občas (vlastně docela často) svoji hlavu. I když volič přesunete do manuálního režimu, stejně si převodovka sama přeřadí, nejen nahoru, ale i dolů! Motor tak často vystřelí do nesmyslně vysokých otáček a pak jen řve a nejede. Je důležité naučit se s plynovým pedálem a uvědomit si, že ne vždy je dobré prošlápnout i „pojistku“ pod plynovým pedálem. Na brzdách byla Octavia mnohem jistější než 308 SW. I při razantnějších brzdění je stabilní a drží směr. Výjezdy ze zatáček jsou příjemné, 220 koní a 350 Nm je na přední kola na pogumovaném asfaltu tak akorát. Benzínová Škoda Octavia RS příjemně překvapila, ale to jsem ještě nevěděl, co mě čeká po ní…
Poslední na řadu přišel SEAT. Po všech těch rekordech na Nürburgringu (ať už s krátkou nebo dlouhou karoserií) i na českém mosteském okruhu, a vlastní zkušenosti s krátkou Cuprou na okreskách, jsem byl pln očekávání. Dech mi vyrazilo už první sešlápnutí plynu za esíčkem za turnikety! Tohle auto je opravdu úplně jiné než ta dvě předchozí. Diky špéře mezi předními koly přenese svých 280 koní a 350 Nm na asfalt vlastně úplně bez problémů. A nejen na rovince, ale i v zatáčkách. Příplatkové brzdy Brembo (součást paketu Performance Black) se naopak postarají o razantní zpomalení auta. Pokaždé!
Jen si to představte. Letíte z kopečka dolů rychlostmi, za které by vás na policisté na české dálnici snad i zastřelili, před sebou mírná zatáčka doprava v ďolíčku a zase nahoru. V ďolíčku přijde přetížení, Cupra krásně vykrouží zatáčku bez ubrání plynu a ztráty květinky (dokonce ani okvětní lístek se nazchvěl…) a vyráží vstříc horizontu. I když mozek říká: „UBER!,“ srdce říká „DRŽ TO!“ Na horizontu se auto odlehčí a je potřeba jít na brzdy. Opřu se do pedálu a auto zbrzdí. Ale moc! „Sakra, jak je to možný, vždyť v Octavii jsem tu jel pomaleji, brzdil jsem mnohem dřív a bylo to tak akorát?!“ Do zatáčky vjíždím nakonec pomaleji než bych chtěl, ale o to víc můžu přidat. Jsem blázen? Možná, ale pokud jste někdy jezdili s autem se samosvorem, pak víte, že se chová jinak než auto bez něj. Po přidání plynu Cupra totiž zatáčku utáhne (samozřejmě se musí s citem)! Tohle je masakr! Věřte mi, že s Cuprou není problém se držet ani BMW M3 nebo Porsche 911.
Nürburgring je úžasný a děsivý zároveň. Úzká silnice, kterou hóóóódně blízko od trati lemují svodidla, a kde není prostor na chyby. Jakákoliv chyba je po zásluze potrestána, klidně i nepříjemnou nehodou. Nebyla snad jediná jízda, která by se obešla bez mávání žlutými vlajkami, ať už právě kvůli nehodě a nebo nějaké technické závadě. Auta tu dostávají zabrat. Nürburgring je nelítostný a dokáže důkladně prověřit nejen techniku, ale zejména jezdce. Je složité zapamatovat si zatáčky, je složité přemluvit hlavu, že před horizontem vlastně nemusí brzdit, že některé zatáčky lze projet pod plným plynem a podobně. Ale je složité odtamtud také odjet. A je jedno, jestli jezdíte po trati a nebo jen stojíte u ní a pozorujete ostatní řidiče, kterak si onen krásný zakroucený asfalt za volanty svých aut užívají. Každý milovník benzínu, ať už tíhne ke čtyřem a nebo jen ke dvěma kolům, by se sem měl zajet podívat. My jsme sice byli teď poprvé, ale rozhodně ne naposledy!
Ale zpět k naší trojici aut: Peugeot 308 SW GT, SEAT Leon ST Cupra a Škoda Octavia RS Combi. Jak to dopadlo? Co si o nich po více než 1 500 kilometrech po dálnicích, okresních silnicích, ve městě, ale i na závodním okruhu myslíme? Nějakým způsobem nás překvapila všechna z nich.
Všechna auta nabízejí to „své“. Jsou si podobná, ale přesto je každé z nich úplně jiné. Záleží jen a pouze na vás, co od rychlého kombíku očekáváte. Jisté ale je, že pokud se vaše rodina rozrůstá a nebo prostě potřebujete vozit hodně věcí, nemusíte tolik truchlit, pokud ho vyměníte za svůj dosavadní hot hatch. Jak jsme zmínili hned na začátku, na výběr nejsou jen tahle tři auta, ale nabízí se také například Ford Focus ST kombi, který je podle ohlasů v poslední evoluci nesmírně schopný, ale i Renault Mégane Grandtour GT220. Pokud ještě chvíli počkáte, přijde také Volkswagen Golf R Variant…
A jak náš rozstřel dopadl? Začneme od třetí příčky. Peugeot 308 SW GT potvrdil, že nejde o sportovní auto (samozřejmě myslíme „sportovní“), ale o „obyčejný“ rychlejší kombík. Sice je vyzdoben dvojicí falešných koncovek výfuku, velkými koly a několika znáčky GT, ale na okruhu se mu úplně nelíbí. Raději má občasné blbnutí na okreskách… Z celé trojice aut měl ale nejměkčí podvozek a nejnižší spotřebu paliva. Prostorem nezklame ani v interiéru, ani v zavazadelníku, jehož základní objem je působivých 610 litrů. Základní cena 609 500 Kč je z celé trojice bezkonkurenčně nejnižší! Peugeot končí na třetím místě ale i díky „uklizenému interiéru“, který soustředil veškeré ovládání do dotekového panelu, a nešikovné navigaci.
Škoda Octavia Combi RS je citelně dražší než francouz, v základu stojí 686 900 Kč, v případě „testovaného“ auta se základní cena s převodovkou DSG vyšplhá minimálně na 733 900 Kč. Automobilka má nicméně nově v rukávu schované eso, v ceníku se objevila Octavia RS 230, která s manuální převodovkou a karoserií Combi startuje na částce 761 900 Kč. Za tyto peníze mimo jiné dostanete podobně jako u Volkswagenu Golf GTI Performance o 10 koní vyšší výkon a špéru. Octavia RS je ze všech tří aut největší, nabízí i na pohled největší zavazadlový prostor, jehož objem je 610 litrů. Její největší nevýhodou je pro mě to, že ji potkáte na každém rohu (pro jiného je to naopak výhodou) a jde o velmi častý cíl zlodějů. RS si od nás odnáší stříbro (pokud ale potřebujete co největší auto, musí to pro vás být jasná volba).
Vítězem je pro mě jednoznačně SEAT Leon ST Cupra. Auto, které dokáže být pohodlné při dlouhých klidných (i neklidných… :) ) přesunech, ale které se stiskem jediného tlačítka promění skoro na závodní auto. Za jeho volantem je jednoduché zapomenout na slušné vychování a dodržování rychlostních limitů. Přesto s ním můžete o víkendu vyrazit na chalupu s plným kufrem kytiček nebo zeminy. Z celé trojice je ale nejdražší 757 900 Kč a interiér zdaleka nedosahuje kvalit Octavie. Ačkoliv má lépe (výše) umístěnou navigaci, její úhlopříčka je malá, a celkově je v interiéru poznat, že v hierarchii VW Group je SEAT až pod škodovkou. Zpracováním a materiály se sice obě auta prakticky neliší, ale ten pocit… No, ale nakonec stačí jen přidat plyn a na tohle všechno zapomenete! Leon ST Cupra se prostě povedl!
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colalign=“left|center|center|center“]
Typ vozu:,Nový,Nový,Nový
Značka:,Peugeot,SEAT,Škoda
Typ:,308 SW GT,Leon ST Cupra,Octavia Combi RS
Motor:,řadový čtyřválec,řadový čtyřválec,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 598 ccm,1 984 ccm,1 984 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo,turbodmychadlo,turbodmychadlo
Palivo:,benzín,benzín,benzín
Pohon:,přední kola,přední kola,přední kola
Výkon:,151 kW/205 koní při 6 000 ot./min,206 kW/280 koní při 5 700 – 6 200 ot./min,162 kW/220 koní při 4 500 – 6 200 ot./min
Točivý moment:,285 Nm při 1 750 ot./min,350 Nm při 1 700 – 5 600 ot./min,350 Nm při 1 500 – 4 400 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,7.6 s,6.0 s,7.1 s
Maximální rychlost:,235 km/h,250 km/h,242 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální,šestistupňová dvouspojková (DSG),šestistupňová dvouspojková (DSG)
Spotřeba benzínu (l/100 km):,7.6 / 4.8 / 5.8,? / ? / 6.7,8.1 / 5.4 / 6.4
Objem benzínové nádrže:,53 litrů,50 litrů,50 litrů
Délka:,4 585 mm,4 543 mm,4 685 mm
Šířka:,1 804 mm,1 816 mm,1 814 mm
Výška:,1 470 mm,1 431 mm,1 452 mm
Rozvor:,2 730 mm,2 631 mm,2 680 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 465 kg,1 440 kg,1 467 kg
Objem zavazadlového prostoru:,610 litrů,587 litrů,610 litrů
Ceník:,k nahlédnutí zde,k nahlédnutí zde,k nahlédnutí zde
[/table]
