Je to 50 let, kdy se z původně nabourané luxusní limuzíny stal působivý závoďák. A byla to zároveň první akce, kdy si AMG udělalo jméno. Stalo se tak roku 1971 na známém belgickém okruhu Spa-Francorchamps.

V Evropě v minulém století závodila i velká cestovní auta s velkými motory. Dnes je už prakticky nemyslitelné, aby se na závodních okruzích proháněly velké a luxusní modely, důraz je kladen na hmotnost. Dříve to však bylo poměrně běžné. Pojďme se vrátit o 60 let v čase a podívat se na jeden takový příběh, v němž hrála klíčovou roli tehdy ještě poměrně neznámá firma AMG.

Přečtěte si také:  Pro novou městskou trať F1 v Miami vybíralo Pirelli pneumatiky pomocí simulace

Počátky AMG

AMG nebo celým názvem Mercedes-AMG GmbH je dnes dceřinou společností Mercedes-Benz AG, koncernu Daimler. Nabízí ty nejvýkonnější modely z nabídky a zároveň vyvíjí i samostatné modely – například SLS AMG, AMG GT nebo AMG GT čtyřdveřové kupé.

2017-legendy-32

Hans-Werner Auftrecht a Erhard Melcher byli bývalí zaměstnanci Daimler-Benzu, když v roce 1967 v budově historického mlýna v Burgstallu založili firmu AMG. Zkratka AMG neznačí nic jiného než Auftrecht-Melcher-Grossaspach. Společně se věnovali úpravám vozů a vývoji závodních motorů. Oba dva říkali: „Mercedes nemůžeme udělat lépe, ale můžeme ho udělat jinak.“

Jejich prvním počinem byl Mercedes-Benz 300 SEL 6.8 ze série W109. Překvapením je, že nevznikl úpravou nového auta. Zakladatelé koupili lehce ojeté bourané auto od lékaře, které vyšlo na třetinu ceny nového, a upravili ho. Svou verzi 300 SEL 6.3 pak prodávali za 39 160 německých marek.

Přečtěte si také:  Rallye Dakar 2022: Lopraise přibrzdil ve 3. etapě defekt, ale 5. místo celkově udržel

Převrtali motor

Původně mělo auto dvouventilový motor M100 s objemem 6333 cm2, zakladatelé ho převrtali na 6835 cm2. Po úpravách dával osmiválec 315 kW/428 koní v 5800 otáčkáchza minutu. Dostal ostřejší vačky, upravená vahadla i písty, lehčí ojnice, větší sací ventily, leštěné sací a výfukové kanály, sací trakty se dvěma škrticími klapkami a závodní výfuk.

rudá svině - motor

Dveře byly hliníkové

Podvozek měl vzduchové pérování, vepředu byly prodloužené dvojité lichoběžníkové závěsy. Zadní náprava byla robustní, kotoučové brzdy na kolech vrtané. Auto mělo 5 metrů na délku, 2 metry na šířku a 1,32 metru na výšku. Vážilo 1635 kg, což je na závodní vůz docela hodně, avšak oproti sériovému modelu shodilo 195 kilo. Mělo totiž třeba hliníkové dveře.

Z nuly na sto zvládal vůz za 4,8 sekundy a jel až 265 km/h. Disponoval patnáctipalcovými hořčíkovými koly, uvnitř měl ochrannou klec. Zmizely nárazníky a blatníky byly širší. Vevnitř zůstal veškerý luxus jako dřevem obložená palubovka, kůže na dveřích, koberečky i zadní sedačky. Přední byly nahrazeny závodními. Auto mělo i posilovač řízení.

rudá svině - interier

Úspěch ve 24hodinovém závodě

25. července roku 1971 upravená limuzína dojela na druhém místě ve 24hodinovém závodě Spa-Francorchamps. Sice nejde o tak slavný závod jako ten v Le Mans, ale svou popularitu měl. Jezdil se od roku 1924, po druhé světové válce byl však přerušen a až do 90. let minulého století se ho mohly účastnit pouze cestovní vozy, ne GT jako dnes.

Přečtěte si také:  Škodovka bojovala s nedostatkem dílů i dříve. V roce 1988 chyběla sedadla

Na počátku 70. let, kdy vůz vyhrál, jedno kolo měřilo 14,1 km. Dnes už má jen 7 km a jedná se o uzavřenou trať, na niž se jen tak nedostanete. Srovnávat se dá se Severní smyčkou Nürburgring, někdy se mu přezdívá i Ardenská horská dráha, to kvůli zatáčkám. Známá je vlásenka Eau Rouge, kde jezdci rychle zatáčí doleva a hned vpravo vyjíždí prudký kopec. Na vrcholu tohoto kopce je levá zatáčka Radillon, do níž není vidět.

Druhý mezi šedesátkou vozů

Na startu onoho závodu se tehdy objevilo 60 vozů. Sledovalo ho 80 tisíc diváků. Rudý sedan 300 SEL 6.8 zpočátku řídil Hans Heyer, jež se hned v prvním kole probojoval na třetí příčku. O půlnoci přišla průtrž mračen, klání se několikrát přerušilo, za rozbřesku pokračovalo už jen 23 závodních strojů. Cílovou čáru maratonu dokončilo jen 19 aut, a ačkoliv 300 SEL bylo absolutně druhé, ve své třídě zvítězilo.

Přečtěte si také:  Škoda Motorsport testuje novou generaci vozu Škoda Fabia Rally2 v extrémních zimních podmínkách

Této senzace si samozřejmě všimla média. Auto motor und sport nazval auto „tahem švábského génia“. Mluvilo se o tom dokonce v televizi ARD nebo v americkém Road & Track.

2017-legendy-33

Trefná přezdívka Rudá svině

Jakkoliv zní název Rudá svině nepříjemně, autu se tak přezdívalo kvůli jeho velikosti a červenému laku. Byl to prostě obr.

Rudá svině společnosti AMG napravila jméno po neúspěchu továrních 300 SEL 6.3 z roku 1969 a pouštěla se do dalších závodů. Na okruhu Paula Ricarda v Le Castellet si 11. a 12. září 1971 střihla dvanáctihodinovku. Test na čtyřkilometrové rovince v Le Mans dokonce prokázal, že je schopná dosáhnout i 285 km/h. V Le Mans však nikdy nestartovala, místo toho si dala 24h závod v Nürburgringu.

rudá svině - zadek

Posledním závodem pro Rudou svini byl 200 mil závod v Norimberku, a to 6. srpna 1972. Ve třídě standardních a speciálních automobilů nad 2 litry zvítězila a žádného dalšího závodu se již nikdy nezúčastnila. Důvodem byly upravené regule. Mistrovství Evropy cestovních automobilů se totiž nově mohla účastnit jen auta s maximálně pětilitrovými motory.

Poslední stopa vede k francouzské Matře

Co bylo s Rudou sviní dál? Používala se pro zkoušky leteckých pneumatik, poslední stopa vede do francouzské Matry. Pak bylo auto zničeno.

Přečtěte si také:  Rallye Dakar 2022: Loprais dorazil do cíle Dakaru. Po technických problémech jel už jízdu na pohodu

V roce 2006 AMG podle výkresové dokumentace vytvořila věrnou kopii. Vzkříšená kráska byla k vidění i u nás. V říjnu 2012 se vystavovala na prodejně Mercedes-Benzu v Chodově, v letech 2017 a 2019 na slavnosti LEGENDY.

Vyzkoušejte si jízdu Rudou sviní

A mimochodem, za volant Rudé svině se můžete posadit i vy, i když tedy jen virtuálně. Ve hře Project Cars 2 najdete daný vůz a také původní čtrnáctikilometrový okruh. Na projížďku ho prostřednictvím hry lze vzít třeba i do Brna.

1 komentář

Přidat komentář