Kvůli každé drobnosti s autem nemusíte do servisu. Přestože jsou dnešní auta technicky výrazně složitější než dříve, pořád existuje řada základních kontrol a jednoduchých úkonů, které zvládne běžný řidič bez vybavené dílny a let zkušeností.
Nejde přitom o to pustit se doma do oprav motoru nebo podvozku. Mnohem důležitější je umět zkontrolovat základní věci, poznat, když něco není v pořádku, a vědět, kdy už další zásah nechat na odborníkovi.
Začněte pod kapotou
Jednou z nejjednodušších kontrol je hladina motorového oleje. Pokud má auto klasickou měrku, mělo by stát na rovném místě a motor je potřeba před kontrolou vypnout. Přesný postup se může u jednotlivých aut lišit, proto se vyplatí řídit návodem výrobce.
Měrku vytáhnete, otřete, zasunete zpět nadoraz a znovu vytáhnete. Teprve potom lze správně odečíst hladinu oleje. Ta by se měla pohybovat mezi měrkami. Pokud olej chybí, doplňuje se po menších dávkách a vždy olejem odpovídajícím specifikaci výrobce. Stejně špatně jako příliš nízká hladina může být problémem i příliš vysoká hladina. U některých novějších aut už klasická měrka vůbec není a hladina se zjišťuje elektronicky. Tam je potřeba dodržet postup předepsaný výrobcem.
Podobně jednoduchá je vizuální kontrola chladicí kapaliny. Expanzní nádobka mívá vyznačenou minimální a maximální hladinu, kontrolovat ji je ale potřeba u studeného motoru. Víčko natlakovaného chladicího systému se na zahřátém motoru neotevírá, protože horká kapalina by mohla vystříknout a může způsobit vážné popáleniny.
Pokud je nutné chladicí kapalinu opakovaně doplňovat, není rozumné se spokojit pouze s doléváním. Úbytek může upozorňovat na netěsnost nebo jiný problém chladicí soustavy. Ani chladicí kapaliny navíc nejsou vzájemně zaměnitelné a je potřeba použít specifikaci určenou výrobcem konkrétního auta.
Pneumatiky nestačí jen občas dofouknout
Kontrola pneumatik není jen otázkou tlaku. Ten by se měl měřit za studena a správnou hodnotu je potřeba hledat na štítku vozidla nebo v návodu k obsluze. Hodnota předepsaná výrobcem se navíc může měnit podle zatížení auta.
Máte ještě „dobré gumy“, nebo už hazardujete: Víte, kdy poznat, že pneumatiky už jsou špatné?
Při kontrole se vyplatí prohlédnout celý plášť. Řezy, praskliny, boule, zapíchnuté předměty nebo nápadně nerovnoměrné opotřebení mohou upozornit na problém ještě dříve, než se projeví při jízdě.
Důležitý je také způsob, jakým mizí dezén. Pokud se jedna strana pneumatiky opotřebovává výrazně rychleji než druhá, může být příčinou nesprávný tlak, geometrie nebo závada na podvozku. Pomoci mohou také indikátory opotřebení vytvořené přímo v drážkách pneumatiky. Boule na bočnici je naopak důvodem k rychlé odborné kontrole, nikoliv něčím, co by se mělo dlouhodobě přehlížet.
Rezervu je lepší poznat dřív, než ji budete potřebovat
Samostatnou kapitolou je defekt. Řada novějších aut už rezervní kolo nemá, pokud jím ale vaše auto vybavené je, není od věci předem vědět, kde se nachází hever, klíč na kola a především kde jsou výrobcem určené body pro zvedání auta.
Řešit to poprvé až u silnice s prázdnou pneumatikou není ideální. Při defektu je nejdříve potřeba dostat auto co nejdále od projíždějícího provozu, samozřejmě jen pokud to lze udělat bezpečně. Následuje zabezpečení místa, zapnutí výstražných světel a podle situace použití další výstražné výbavy.
Pod autem, které drží pouze běžný zvedák určený k výměně kola, se nikdy nepracuje. Jeho úkolem je automobil zvednout, nikoliv bezpečně podepřít člověka pracujícího pod ním.
Pozor také na dojezdová rezervní kola. Mohou mít omezenou maximální rychlost i vzdálenost, kterou na nich smíte ujet. Nejde o plnohodnotnou náhradu poškozeného kola, ale o řešení, které má umožnit dojet na bezpečné místo nebo do servisu.
Filtry, baterie nebo žárovky zvládne řada řidičů sama
Tím seznam jednoduchých úkonů nekončí. Výměna motorového vzduchového filtru nebo kabinového filtru bývá u mnoha aut poměrně snadná. Totéž platí pro baterii v dálkovém ovládání vozu.
Bez složitého vybavení lze pohledem zkontrolovat také klasický 12V akumulátor, především zda nejsou jeho kontakty viditelně zkorodované nebo uvolněné. Smysl má pravidelně ověřit i funkčnost vnějšího osvětlení, tedy předních a zadních světel, brzdových světel a směrových ukazatelů.
U aut, kde jsou běžné žárovky snadno přístupné a výrobce s jejich uživatelskou výměnou počítá, je lze rovněž vyměnit doma. U některých moderních světlometů už to ovšem jednoduché není.
Právě tady je vidět, proč neexistuje jeden univerzální návod pro všechna auta. To, co se u jednoho modelu zvládne během několika minut bez nářadí, může být u jiného výrazně složitější.
Podobně snadno lze doma hlídat stěrače. Jestliže nechávají na skle šmouhy, poskakují nebo jsou při práci nápadně hlučné, je čas zkontrolovat jejich stav a případně je vyměnit. U většiny aut spočívá výměna v uvolnění starého stírátka a nasazení nového, způsob uchycení se ale může lišit.
Některé opravy už patří do servisu
Zvládnout základní údržbu ještě neznamená, že má smysl pouštět se doma do všeho. Opravy brzd, práce na podvozku a rozvodech, závady palivové soustavy, klimatizace nebo řada problémů s elektrickou instalací mohou vyžadovat speciální vybavení i zkušenosti.
Ještě větší opatrnost vyžadují hybridní a elektrická auta. Jejich vysokonapěťové systémy nejsou oblastí pro domácí experimentování a práce na nich patří vyškoleným technikům s odpovídajícím vybavením.
Elektromobily mohou být levnější na údržbu, jejich servis ale začíná být problém
Podobně je potřeba přemýšlet při zvedání automobilu. Pokud práce vyžaduje dostat se pod vůz, samotný hever nestačí. Auto musí být správně a bezpečně podepřené prostředky, které jsou pro takovou práci určené.
Nejcennější schopností domácího mechanika nakonec není umět opravit úplně všechno. Mnohem podstatnější je poznat vlastní hranice a včas přestat tam, kde už může chyba poškodit auto nebo ohrozit člověka.
Manuál k autu není zbytečná knížka v přihrádce
Jedna rada se opakuje napříč praktickými doporučeními i zkušenostmi samotných řidičů. Než začnete něco rozebírat, otevřete návod k obsluze konkrétního auta.
Právě v něm najdete předepsané druhy provozních kapalin, hodnoty tlaku v pneumatikách, servisní intervaly, umístění jednotlivých komponentů a často i postupy pro základní údržbu. U moderních aut, která se konstrukčně výrazně liší model od modelu, je to podstatně spolehlivější než řídit se univerzálním návodem z internetu.
Běžný řidič nemusí umět rozebrat motor ani opravit podvozek. Kontrolovat kapaliny, pneumatiky a osvětlení, včas vyměnit opotřebované stěrače nebo filtry a všimnout si neobvyklé změny ale zvládne téměř každý. Právě těch několik minut může být rozdílem mezi drobným problémem a závadou, která už bude vyžadovat výrazně složitější řešení.
Zdroj: motor1.com, automotive-mag.com, consumerreports.org