Když chcete automobilový veterán nebo klasické auto, máte dnes opravdu velký výběr. Pokud chcete americké auto, jako první se nabízí Ford Mustang, ale co když chcete něco speciálního? Pak by vaše volba mohla padnout třeba na verzi Mach 1.
Veterány jsou v oblibě čím dál více
Klasická auta a veterány jsou oblíbené, lidé si je dnes pořizují čím dál častěji. Důvodem je na jedné straně finanční situace obyvatel, na té druhé je to fakt, že nová auta jsou plná moderní techniky a řidiči si za jejich volantem už řízení příliš neužijí. Tahle auta „sama“ brzdí, „sama“ zatáčejí, „sama“ upravují svoji rychlost podle aktuální maximální možné povolené a podobně.
Taková auta jsou skvělá do přecpaných měst, do kolon a při běžných cestách do práce. Jsou však chvíle, kdy chcete auto opravdu řídit, kdy chcete být absolutním pánem situace vy. Chcete, aby plynový pedál byl přímo mechanicky spojen se škrtící klapkou, aby řízení nemělo žádný nebo mělo alespoň hydraulický posilovač, abyste nebyli bezpečně hlídaní stabilizačním systémem a podobně. A to je přesně to, co klasická auta nabídnou. To, co neudělá řidič, to se nestane. I díky tomu však cena starších aut roste, u některých i raketově. A v nejbližší době se to s největší pravděpodobností nezmění…
Tohle není obyčejný Ford Mustang
Pokud tedy chcete pořídit klasické auto, své rozhodnutí příliš neoddalujte. Stejně jako to udělal majitel tohoto parádního Fordu Mustang Mach 1. Rozhodl se, že takové auto chce, tak si ho také koupil. Jde o kousek z roku 1969, který pochází z Ameriky, kde před časem prošel renovací – mechanickou i klempířskou.
Model s označením Mach 1 byl jednou ze speciálních verzí, kterou automobilka pro první generaci Fordu Mustang nabízela. Výchozím modelem se stal fastback s motorem V8. Ten dostal navíc spoustu designových i technických vylepšení. Jiné byly některé části karoserie, včetně spojleru pod předním nárazníkem, ale také upravený podvozek.
Ford Mustang Mach 1 se vyráběl ve dvou verzích. V letech 1969 – 1970 vznikala ta první (to je auto z fotek), v roce 1971 přišel „facelift“, jenž ve výrobě vydržel do roku 1973.
Sportovní auto?
V první verzi se u Mustangu Mach 1 dalo vybírat ze čtveřice motorů, všechny z nich byly vidlicové osmiválce (pro běžný Mustang byly v nabídce i řadové šestiválce). Základem byla dvojice 5,8litrových motorů (351 kubických palců) Windsor V8 nebo Cleveland V8. Vybrat jste si však mohli i větší 6,4litrový motor (390 cui), který mělo pod kapotou „naše“ auto, a vrcholem nabídky byl 7litrový motor (428 cui) CJ/SCJ V8.
Ford Mustang Mach 1 byla sportovní verze, čemuž odpovídaly také parametry motoru. Výkon dosahoval maxima 239 kW/324 koní při 4600 ot./min a maximum točivého momentu vrcholilo 579 Nm při 3200 ot./min.
A právě vysoký točivý moment je to důležité, protože ten při jízdě budete využívat nejčastěji. Motor se tak velmi příjemně sbíral z nízkých otáček a třístupňová automatická převodovka nemusela tak často řadit. Dlouhé převody navíc potenciál motoru trochu brzdí.
Zajímavé bylo to, že automatická převodovka nenechávala při přeřazení téměř vůbec prokluzovat měnič točivého momentu. Po přeřazení ho rychle uvolnil, což působilo chvilkové zablokování kol a dělalo to jízdu o poznání „adrenalinovější“. A to jsme jezdili na suchu, co teprve na mokru… Mimochodem hnaná jsou samozřejmě zadní kola a mezi nimi je běžný diferenciál, samosvor byste tu hledali marně.
Spojení řidiče s autem je tu velmi intenzivní. Řízení se opravdu musíte věnovat, volant jde sice poměrně zlehka, protože Mach 1 měl už sériově posilovač řízení, ale přesto bylo potřeba směr jízdy neustále korigovat. Průměr volantu je velký, jeho věnec naopak tenký.
Také motor reaguje na veškeré pohyby plynového pedálu ihned a s radostí, doprovází to i báječný zvuk amerického velkého osmiválce. To, že jde o velký a žíznivý motor bez jakýchkoliv ekologických ústupků poznáte i díky tomu, že je v kabině cítit benzin. A také na čerpací stanici. Za přibližně 150 kilometrů běžné jízdy po středočeských okreskách jsme spálili benzin asi za šest stovek.
Minimalismus v praxi
Jakkoliv byly americké motory opravdu velké, tak interiér býval naopak často minimalistický. Vzhledem k roku výroby se můžeme spolehnout na to, že tu bude střídmější výbava a nulová digitalizace. V interiéru nenajdeme žádné displeje, ale naopak jen mechanické ovladače. Palubní deska má na sobě několik budíků před řidičem, hodiny před spolujezdcem, několik málo „čudlíků“ na středovém panelu a pár dalších tlačítek u řidičova levého kolene. A je tu i moderní rádio, které působí jako pěst na oko. Navíc není potřeba, protože samotný osmiválcový motor „hraje“ naprosto skvěle!
Sedadla jsou téměř na zemi, ale ani tak tu pro posádku není mnoho místa nad hlavou. Se svými 180 cm jsem se při jízdě stropu nejednou dotkl. Pro kolena, ani pro ramena však nedostatek prostoru pociťovat nebudete. Dobrou zprávou může být i to, že se dá auto využít i k rodinným výletům. Na zadních sedadlech se dá docela bezproblémově sedět, jen se připravte na to, že budete mít kolena pod bradou. Některým pasažérům to tu ale díky absenci oken může připadat stísněné. A taky je tu víc slyšet výfuk…
Závěr
Je zajímavé pozorovat, jak se pojem „sportovní verze“ liší nejen napříč světadíly, ale také, jak se proměňuje v čase. Ford Mustang byl vždycky z amerického pohledu sportovním modelem, ale na evropských úzkých a klikatých silnicích byste si s ním příliš zábavy neužili.
Za volantem Fordu Mustang Mach 1 jsem si ale opět osvěžil to, jak nás dnešní auta na jedné straně rozmazlují a na druhé straně díky mnoha jízdním asistentům odnaučují řídit. Je to špatně? Vlastně asi není, protože svět se za poslední desítky let mění opravdu rychle. Provoz, který byl na silnicích před 50 lety, kdy z továrny vyjel tento Ford Mustang, byl docela jiný. Silnic sice bylo méně, ale méně bylo i aut a život nebyl tak rychlý.
Když ale tenhle veterán – anebo jakékoliv jiné podobné auto – řídíte, cítíte se tak nějak volněji, klidněji a nemyslíte na ty běžné starosti. I ostatní lidé a řidiči na vás reagují jinak než v moderním autě. Jsou k vám ohleduplnější, usmívají se na vás a ukazují na vás zdvižené palce. Pořád! A za to díky, protože to cestu udělá ještě příjemnější! :)
Za zapůjčení auta děkujeme Heritage Motors.
