Emise projíždějícího vozidla lze zjistit přímo na silnici, aniž by vozidlo muselo zastavit nebo zajet na kontrolní stanoviště. Technologie dálkového měření emisí prověřoval mezinárodní projekt CARES, do něhož se zapojili také odborníci z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze a Fakulty strojní ČVUT.
Výzkumníci se nezabývali pouze samotnými měřicími zařízeními. Součástí projektu byl také vývoj standardizované datové infrastruktury, nástrojů pro zpracování výsledků a doporučení, jak lze dálkové měření emisí využít při sledování vozových parků, ochraně ovzduší nebo cílených silničních kontrolách.
Měření u silnice i z jedoucí laboratoře
Dálkové měření emisí může mít několik podob. Jednou z nich je zařízení umístěné přímo u vozovky, které analyzuje výfukový oblak vozidla během jeho průjezdu. Projekt CARES pracoval také s bodovým odběrem u silnice a s metodou označovanou jako plume chasing. Při ní jede měřicí automobil za kontrolovaným vozidlem a průběžně analyzuje škodliviny v jeho výfukových plynech.
Výhodou těchto metod je možnost sledovat velké množství vozidel v běžném provozu. Kontrola není založena pouze na laboratorní zkoušce nebo jednorázovém měření na STK, ale zachycuje emise vznikající při skutečné jízdě. Systémy mohou pracovat automaticky a výsledky lze spojovat s technickými údaji o konkrétním typu vozidla.
Dálkové měření emisí samo o sobě nenahrazuje podrobnou kontrolu. Může však sloužit jako první filtr, který mezi velkým počtem projíždějících automobilů vytipuje vozidla s podezřele vysokými emisemi. Ta mohou být následně zastavena a podrobena přesnějšímu měření nebo technické prohlídce.
Profesor Michal Vojtíšek, který měl projekt na starosti za českou stranu, upozornil, že měření v reálném provozu poskytuje zpětnou vazbu o skutečném přínosu nových motorů a systémů úpravy výfukových plynů. Současně umožňuje lépe rozpoznat vozidla produkující nadměrné množství škodlivin.
V Praze se měřily desítky tisíc automobilů
Technologie byly v rámci projektu prověřovány v Miláně, Krakově a Praze. Výzkumníci sledovali jejich fungování v hustém městském provozu a posuzovali, jak by naměřená data mohla využívat města, státní správa a kontrolní orgány.
Pražská měřicí kampaň probíhala od 5. do 23. září 2022. Zařízeními umístěnými napříč vozovkou prošlo více než 100 tisíc vozidel. Bodový měřicí systém zaznamenal přes 20 tisíc průjezdů a dvě vozidla využívající metodu plume chasing sledovala více než 1400 automobilů. Přibližně tisíc z nich tvořila těžká nákladní vozidla.
První výsledky ukazovaly, že více než 12 % sledovaných kamionů vykazovalo vysoké emise oxidů dusíku, které několikanásobně překračovaly příslušné emisní limity. Příčinou mohly být technické závady nebo zásahy do systémů snižujících množství škodlivin. Zapojení Policie ČR umožnilo některá vytipovaná vozidla zastavit a podrobněji zkontrolovat. Kontroly odhalily závady, manipulace i podezřelé zásahy do řídicího softwaru.
Součástí aktivit byla také společná kontrolní akce uskutečněná v roce 2022 na dálnici D1 u Bernartic. Zaměřila se na nákladní vozidla s nadměrnými emisemi oxidů dusíku. Mobilní laboratoře a dálkové měřicí systémy vyhledávaly kamiony s nefunkčními nebo nelegálně upravenými systémy selektivní katalytické redukce SCR, které při správné funkci využívají kapalinu AdBlue.
Na akci spolupracovali čeští i zahraniční odborníci, Policie ČR a tehdejší Centrum služeb pro silniční dopravu. Tato organizace se od 1. července 2025 transformovala na Inspekci silniční dopravy (INSID).
Technika dokáže upozornit také na manipulace se systémem SCR
Někteří provozovatelé nákladních vozidel obcházejí systém SCR pomocí takzvaných emulátorů nebo jiných „šidítek“. Zařízení napodobuje signály správně fungujícího systému, přestože ve skutečnosti nedochází k požadovanému snižování emisí oxidů dusíku. Vozidlo pak může produkovat násobně vyšší množství škodlivin, aniž by palubní diagnostika upozornila řidiče na závadu.
Dálkové měření umožňuje takové vozidlo vytipovat podle skutečných emisí během jízdy. Při kontrolách spojených s projektem bylo několik těchto zařízení Policií ČR nalezeno a odebráno.
Technická fakulta ČZU a Fakulta strojní ČVUT se podílely na přípravě metodiky, vyhledávání vhodných míst a ověřování dálkových systémů. Ke srovnávacím měřením sloužila vozidla vybavená přenosnými zařízeními, která sledovala jejich vlastní výfukové emise. Český tým k tomu využíval také vlastní přenosnou měřicí techniku určenou pro provozní podmínky.
Výsledky nemusí sloužit pouze k vyhledávání jednotlivých nevyhovujících vozidel. Dálková měření se již používají při stanovování a zpřesňování emisních faktorů celých skupin automobilů. Mohou rovněž ukázat, zda novější emisní normy a technologie úpravy výfukových plynů přinášejí očekávané zlepšení také při každodenní jízdě.
Projekt počítal i s využitím při tvorbě městských opatření, sledování rozsáhlých vozových parků a vyhodnocování dopadů dopravy na ovzduší. Do budoucna by získaná data mohla pomáhat také spotřebitelům při posuzování skutečných emisních vlastností jednotlivých typů vozidel.
Možnost dálkového měření se objevila rovněž v návrhu revize evropského balíčku pravidel pro technickou způsobilost vozidel. Návrh počítá s měřením emisí a hluku na dálku při silničních kontrolách a s postihováním manipulací. V červenci 2026 však stále šlo o projednávaný legislativní návrh, nikoli o schválené a účinné pravidlo platné v celé Evropské unii.
Projekt CARES neboli City Air Remote Emission Sensing probíhal od května 2019 do konce dubna 2023. Financován byl prostřednictvím programu Evropské unie Horizon 2020 a jeho celkové náklady dosáhly 3 441 980 eur. Koordinaci zajišťoval švédský institut IVL Svenska Miljöinstitutet AB, který spolupracoval s 18 partnerskými organizacemi. Šlo o výzkumné instituce, univerzity, města i technologické společnosti.
Zdroj: czu.cz, zivauni.cz