Plán Evropské unie, podle kterého měly od roku 2035 prakticky skončit prodeje nových aut se spalovacími motory, dostává další trhlinu. Německo a Francie se totiž dohodly na společném postupu, který by automobilkám umožnil prodávat benzinová a naftová auta i po tomto termínu. A dokonce za volnějších podmínek, než s jakými dosud počítala Evropská komise.
Dohoda dvou největších ekonomik Evropské unie je významným posunem v dlouholetých jednáních o budoucnosti automobilového průmyslu. Zároveň se v některých bodech přibližuje požadavkům České republiky, která dlouhodobě usiluje o zrušení omezení spalovacích motorů. Zatím však nejde o definitivní rozhodnutí. Společný návrh Berlína a Paříže musí získat podporu dalších členských států a Evropského parlamentu.
Spalovací motory mají dostat podstatně více prostoru
Dosud schválená evropská pravidla počítají s tím, že od roku 2035 budou muset automobilky snížit průměrné emise CO₂ svých nových osobních aut o 100 % proti úrovni roku 2021. Takto nastavený požadavek by fakticky znemožnil pokračování prodeje běžných nových automobilů s benzinovými a naftovými motory.
Evropská komise ovšem už v prosinci 2025 představila návrh, který měl původní pravidla zmírnit. Počítal se snížením emisí o 90 %, přičemž zbývajících 10 % by automobilky musely kompenzovat například využíváním nízkouhlíkové oceli vyráběné v Evropské unii, syntetických paliv nebo biopaliv.
Německo a Francie nyní chtějí jít ještě dál. Jejich dohoda zachovává požadavek na snížení průměrných emisí nových automobilů o 90 %, ale zbývajících 10 % už by výrobci nemuseli žádným způsobem kompenzovat. Tím by se podstatně rozšířily možnosti, jak jednotlivé automobilky mohou emisní cíle splnit.
Neznamená to samozřejmě, že by se od roku 2035 mohly bez jakýchkoliv omezení prodávat všechny současné benzinové a naftové modely. Emisní limit by nadále platil pro průměr nově registrovaných vozidel jednotlivých výrobců. Automobilky by tedy musely prodeje aut se spalovacími motory vyvažovat dostatečným množstvím vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi CO₂.
Zároveň nelze z navrhovaného 90% snížení emisí jednoduše vypočítat, jaký podíl nově prodaných automobilů by mohl mít spalovací motor. Nejde totiž o procentuální omezení počtu prodaných vozidel, ale o jejich průměrné emise.
Elektromobily v EU poprvé předstihly benzinová auta. V České republice jich je už téměř 80 tisíc
Vedle samotného cíle pro rok 2035 požadují obě země další úpravy. Automobilky by například měly dostat možnost vyhodnocovat plnění emisních limitů za víceleté období. Návrh také počítá s tím, že by se před rokem 2030 neměla měnit metodika určující předpokládaný podíl elektrické jízdy plug-in hybridů. Právě tento údaj ovlivňuje jejich oficiálně vykazované emise CO₂.
Součástí společného postoje je také požadavek na uznávání automobilů provozovaných na obnovitelná a nízkouhlíková paliva jako bezemisních pro účely příslušných pravidel.
Německo ustoupilo Francii. Evropa chce více vlastních automobilových dílů
Kompromis ovšem nevznikl pouze kvůli spalovacím motorům. Obě země měly dosud poměrně odlišné představy také o tom, jakým způsobem chránit evropský automobilový průmysl před zahraniční konkurencí.
Německo prosazovalo především volnější emisní pravidla a širší možnosti využívání různých druhů pohonu. Francie naopak kladla velký důraz na to, aby veřejná podpora směřovala hlavně k automobilům vyráběným v Evropě. To má souvislost především se sílící konkurencí čínských automobilek.
Berlín nyní souhlasil s přísnějšími požadavky na evropský původ automobilů a jejich součástí, pokud mají být podporovány z veřejných prostředků. Podle navrhovaných pravidel pro roky 2028 a 2029 by se podporované vozy musely montovat v Evropě a splňovat požadavek na nejméně 70% podíl evropské hodnoty komponentů mimo baterii. U baterií návrh pro první období počítá rovněž s požadavky na evropský původ části jejich komponentů, včetně článků. Tyto podmínky by se měly v následujících letech dále zpřísňovat.
Nešlo by přitom o obecný zákaz prodeje automobilů vyrobených mimo Evropu. Pravidla by se vztahovala na vybrané formy veřejné podpory, dotace a veřejné zakázky.
Německo zároveň prosadilo, aby evropské zvýhodnění nebylo omezeno výhradně na 27 členských států EU. Za určitých podmínek by se mohlo vztahovat také na Velkou Británii a další úzce propojené evropské partnery, například Norsko, Island nebo Švýcarsko.
Tyto země by ovšem musely přijmout podmínky zajišťující vzájemný přístup na trh a respektování příslušných evropských obchodních opatření. Cílem je zabránit také tomu, aby se přes partnerské země obcházela pravidla určená k ochraně evropského průmyslu.
Dohoda se navíc dotýká firemních vozových parků. Německo a Francie chtějí zmírnit připravovaná pravidla pro jejich elektrifikaci a umožnit, aby se při plnění cílů zohledňovaly také některé automobily se spalovacími motory a nízkými emisemi. Diskutuje se rovněž o rozšíření zvýhodněného započítávání elektromobilů do flotilových emisí, které by se nemělo omezovat pouze na malé a cenově dostupné modely.
Šéf Mercedes-Benzu má pro EU nepříjemný vzkaz: elektromobilita se nedá vynutit zákazem
Česká republika chce úplné zrušení omezení. Dohoda ale ještě není schválená
Společný návrh Německa a Francie odpovídá směru, kterým se v posledních letech snaží evropská pravidla změnit také Česká republika. Česká vláda však požaduje ještě výraznější úpravu.
Ve svém programovém prohlášení odmítá zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Premiér Andrej Babiš navíc při únorovém jednání vlády k revizi emisních limitů uvedl, že pouhé zmírnění dosavadních pravidel považuje za nedostatečné. Českým požadavkem tak zůstává úplné odstranění omezení, nikoliv pouze jeho další oslabení.
Německo-francouzský kompromis proto nelze označit za úplné splnění českých požadavků. Přesto představuje další krok k tomu, aby výrobci mohli pokračovat v nabídce automobilů se spalovacími motory i po roce 2035.
Změna postoje Francie je přitom pro další vyjednávání důležitá. Paříž se totiž ještě v červnu společně s dalšími šesti zeměmi stavěla proti zmírnění emisních pravidel. Její souhlas s německým návrhem nyní zvyšuje šanci, že se podaří najít potřebnou většinu mezi členskými státy.
Samotná dohoda ale ještě neznamená změnu evropského práva. Návrhy musí projít jednáním Rady Evropské unie a Evropského parlamentu. Teprve jejich schválení umožní upravit dosud platné emisní cíle.
Automobilový průmysl přitom na výsledek jednání čeká s rozdílnými očekáváními. Výrobci včetně Volkswagenu společný postup přivítali, protože jim může přinést větší flexibilitu při plánování výroby a investic. Ekologické organizace naopak upozorňují, že další ústupky spalovacím motorům mohou oslabit motivaci automobilek investovat do elektromobilů a bateriových technologií.
Budoucnost nových benzinových a naftových aut tedy stále není definitivně rozhodnutá. Rozdíl oproti původním plánům Evropské unie je však značný. Zatímco dříve měla být po roce 2035 nabídka nových automobilů prakticky výhradně bezemisní, nyní se dvě největší unijní ekonomiky společně snaží prosadit pravidla, která by umožnila zachovat i jiné druhy pohonu.
Zdroj: zahranicni.hn.cz, reuters.com, boursorama.com
Štítky: elektromobilita, emise aut, emise z dopravy, emisní cíle, emisní limity, EU, Evropská unie, Francie, Německo, spalovací motory, zákaz spalovacích motorů