Test Toyota Mirai | vodík (2023)

Test Toyota Mirai FCEV | vodík (2023)

Autor: Pavel Srp - Foto: Pavel Srp - 6. 8. 2023


Budoucnost dopravy je bezemisní, elektrická. Nemusí to být ovšem jen bateriové elektromobily, ale mohou se uchytit i jiné formy dopravy, například vodík. Toyota Mirai je typickým příkladem toho, že by to mohlo jít. Jezdí totiž na elektřinu, přičemž energii si vyrábí z vodíku v palivových článcích. A my jsme ji vyzkoušeli v testu.

Jezdí „na vodík“, ale je to elektromobil

Když se dnes řekne vodíkové auto, lidé se často představí, že do auta natankujete vodík, který se pak spaluje v motoru. I taková auta existují, jejich koncepty má například právě Toyota, ale současné sériové modely fungují jinak. Pohání je elektromotor, ale auto si energii neukládá ve velkých a těžkých bateriích, nýbrž si ji samo vyrábí v palivových článcích. Energie v nich vzniká chemickou reakcí vodíku a kyslík a umístěny jsou pod přední kapotou. Je jich tu celkem 330 a váží 52 kilogramů. Výsledkem chemické reakce je elektrická energie, která se ukládá do baterie (stejně jako při rekuperaci) a pohání se jí samotné auto. Odpadem této chemické reakce je H20, tedy obyčejná čistá voda, která se dá i pít. Vždyť vodíková auta dokáží fungovat jako čističky vzduchu.

Jasně, malá baterie tu je taky, ale s její energií si auto hospodaří samo, nepřipojujete jej do zásuvky. Baterie je umístěna za opěradly zadních sedadel před kufrem, tvoří ji 84 lithium-iontových článků s napětím 310,8 voltu a kapacitou 4 Ah, tedy 1,234 kWh. Její hmotnost je 44,6 kilogramu a mimochodem, i díky tomu se auto podařilo celkově ideálně vyvážit, poměr mezi nápravami je 50:50. Kvůli tomu se ovšem nedají sklopit opěradla zadních sedadel a kufr má objem jen 270 litrů.

Test Toyota Mirai | vodík (2023)

Velké zvenku, ale ne uvnitř

Je to velké auto, evropská vlajková loď značky, takže se od ní očekává jistá rozvážnost. Toyota Mira stojí na podvozkové platformě TNGA-L, kterou japonská automobilka používá pro svůj luxusní model Crown Sedan, ale také pro Lexusy LC a LS. Asi vás tedy nepřekvapí, že na délku má 4975 mm, na šířku 1885 mm a rozvor je také velmi slušných 2920 mm. Aby byl výčet rozměrů kompletní, na výšku byste naměřili 1480 mm.

Jakkoliv je auto velké zvenku, uvnitř tak velké není, ba právě naopak. Uvnitř je místa překvapivě málo. Může za to hlavně vodíkový pohon, respektive jeho tři nádrže. Nacházejí se totiž pod středovým tunelem, pod zadní lavicí a pod podlahou kufru. Vejde se do nich celkem 5,6 kilogramu stlačeného vodíku.

Vpředu místo ubírá hlavně velmi rozměrný středový tunel, ale z ostatního pohledu tu není prostoru nedostatek. Prostor pro ramena i hlavu je velkorysý. Nasedání ulehčují elektrické sedačky, které se po deaktivaci auta odsunou dozadu a po jeho opětovné aktivaci se zase odsunou vpřed do původně nastavené pozice. O něco horší je to na zadních sedadlech, kde se zejména vyšším postavám nebude sedět úplně dobře. Prostoru pro nohy není mnoho, stejně tak pro hlavu, protože strop snižuje mechanismus (příplatkového) střešního okna. Stejně tak prostor omezují i výše zmiňované komponenty vodíkového pohonu. To v nedávno testovaném Hyundai Nexo bylo místa pro posádku prakticky stejně jako v jakémkoliv jiném podobně velkém SUV.

Test Toyota Mirai | vodík (2023)

Pohodlně a plynule

Stejně tak, jako auto působí zvenku, tak také jezdí. Je to velká a dlouhá loď, která se nad silnicí vlastně vznáší, přestože obouvá velké dvacítky s nepříliš vysokými pneumatikami. Nerovnosti tlumí skvěle a do kabiny od podvozku nepouští prakticky žádný zvuk. Nejsilnějším slovem, které bychom pro jízdu v Toyotě Mirai mohli použít, je „plynulost“. Přesně tak se rozjíždí, přesně tak zatáčí a přesně tak i brzdí. Žádné sportovní ambice tohle auto nemá – a to právě, ať už mluvíme o podvozku nebo i o pohonném ústrojí.

O pohyb vpřed se stará jeden synchronní elektromotor s permanentními magnety na zadní (tedy hnané) nápravě. Jeho výkon je 134 kW/182 koní a maximum točivého momentu je 300 Nm, ovšem díky vlastnostem elektromotoru je krouťák k dispozici prakticky kdykoliv, takže pružnost opravdu potěší. Absolutní zrychlování vás do sedačky nezarazí a na dálnici už nedostatek výkonu pocítíte výrazněji. A vlastně není divu, přestože Toyota Mirai nemá velké baterie, blíží se pohotovostní hmotnost dvěma tunám. Ani tak se nicméně auto za pomalé označit nedá. Zrychlit z 0 na 100 km/h zvládne podle technických údajů za rovných devět sekund a maximální rychlost je 175 km/h.

Při běžné jízdě můžete počítat s tím, že spotřeba vodíku bude kolem 1,0 – 1,1 kilogramu na 100 ujetých kilometrů. Nesmíte ale vyjet na dálnici, kde se zvýší i přes 1,5 kg/100 km. Díky 5,6kilogramovým nádržím tak můžete počítat s dojezdem mezi 400 až 500 kilometry. Problémem ale může být dotankování vodíku, protože vodíkových čerpacích stanic zatím není mnoho. U nás je spočítáte na prstech jedné ruky a ne všechny z nich jsou veřejnosti volně přístupné. Jedna je v Ostravě, druhá v Praze a třetí v Litoměřicích. Do roku 2030 se to má změnit, ORLEN Unipetrol plánuje do té doby provozovat 28 vodíkových plnicích stanic a dva vodíkové distribuční terminály pro železniční dopravu v Litvínově a Neratovicích.

Test Toyota Mirai | vodík (2023)

Jeden kilogram vodíku se na čerpacích stanicích v současnosti prodává do tří stovek korun, což znamená, že plná nádrž vyjde na něco přes 1600 korun. Jeden kilometr tak čistě v palivu vyjde asi na tři koruny.

Závěr a cena

Toyota Mirai ukazuje i jinou budoucnost, než jen tu s kabelem a nabíječkami. Jezdí sice také na elektřinu, ale zároveň není potřeba někde desítky minut nebo hodiny čekat, až se dobije akumulátor. Na druhé straně jde dnes o auto, které není v České republice ještě prakticky bez problémů použitelné, protože jakmile dojde vodík v nádržích, už nikam nedojedete. Čerpací stanice jsou od sebe vzdáleny stovky kilometrů, takže byste od jedné ke druhé ani nemuseli dojet. Jako auto je ovšem Mirai velmi příjemné, jednoznačně vyniká pohodlím a tichostí, ale zklame vnitřním prostorem nebo nemoderním infotainmentem.

Přesto si jej v České republice můžete bez problémů objednat, jeho cena startuje na 1 809 000 Kč s DPH, přičemž se nabízí ve dvou výbavových stupních Comfort a Executive, který stojí o 100 tisíc víc. Samozřejmostí je možnost mít na autě „elektrické“ značky a využívat tak drobné finanční úlevy jako například vjezd na dálnice bez uhrazení elektronické dálniční známky, nulová silniční daň či levnější povinné ručení anebo (zatím stále) ještě možnost parkování zdarma na modrých zónách.

Technické údaje:

Auto:

Toyota Mirai FCEV (2023)

Motor:

Elektromotor s vodíkovým článkem (FCEV)

Pohon:

zadních kol

Výkon:

134 kW/182 koní

Točivý moment:

300 Nm

Zrychlení 0-100 km/h:

9,0 s

Maximální rychlost:

175 km/h

Převodovka:

jednostupňová automatická

Spotřeba vodíku (kombinovaná):

0,79–0,89 kg/100 km (WLTP)

Emise CO2:

0 g/km

Délka:

4975 mm

Šířka:

1885 mm

Výška:

1480 mm

Rozvor:

2920 mm

Provozní hmotnost:

1900–1950 kg

Objem zavazadlového prostoru:

270 litrů

Štítky: , , , ,

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru