Kdo alespoň jednou okusil jízdu s nebem nad hlavou a větrem ve vlasech, už nechce jinak. Přes zimu trpí a vyhlíží první slunečné paprsky, aby se alespoň na pár metrů zase se staženou střechou svezl. A doba, kdy sluneční paprsky získávají na síle, a teploty rostou – i když právě končící víkend panuje počasí zcela opačné – se naštěstí nezadržitelně blíží. Tento rok navíc o poznání dříve.
Podobnou „kabrio-nemocí“ jsme se nakazili i my. Je tomu už více než rok, kdy v naší garáži zaparkovalo postarší BMW trojkové řady, které má místo střechy plátno. Požadavek byl tenkrát jasný. Musí to být relativně velký kabriolet s plátěnou střechou a musí stát do 100 tisíc Kč.
Když budeme řešit výhradně cenu, možností je do této částky opravdu velká spousta. Kabriolety můžete dneska pořídit za pár tisíc, tomu ale bude odpovídat stav. V této kolonce lze najít první Fiaty Punto, staré Fordy Escort, Opely Astra F, Renaulty 19, Volkswageny Golf a podobně. Do většiny z nich ale budete muset nejspíš vysypat dost peněz, abyste se v tom nestyděli jezdit. Když se přiblížíme průměrnému platu, budou už v pěkném stavu. Pokud chcete ještě něco lepšího a připlatíte ještě víc (budete se pohybovat na částkách od 50 tisíc výš), už budete mít na výběr i z trojkových BMW, kabrioletů Audi 80, Mazdy MX-5 a nebo i modernějších vozů typu Peugeot 206 CC nebo Citroën C3 Pluriel.
Jenže, ještě než se do vybírání samotného vozu pustíte, je potřeba si uvědomit, na co kabriolet chcete používat. Pokud s ním plánujete jezdit celoročně, určitě je lepší poohlédnout se po voze, který nemá plátěnou střechu, ale nabízí střechu pevnou – z těch nejznámějších můžeme jmenovat například Peugeot 206 CC nebo Rénault Mégane CC. Bonusem je také nižší aerodynamický hluk a fakt, že vůz se v zatáčkách nebude tolik kroutit.
Při stažené pevné střeše, která je tvořená několika pevnými panely, je však potřeba počítat s tím, že v kufru nezbude mnoho místa pro zavazadla, vejde se tam tak maximálně kabelka… Vyšší je – oproti vozům s plátěnou střechou – i hmotnost vozu a tím pádem i spotřeba paliva.
V našem případě nešlo v první řadě o bláznění za volantem, to by v garáži parkovala spíše mrštná Mazda MX-5, požadavkem byla možnost stylového a pohodlného výletování. Volba tedy padla na BMW E36 Cabrio. Původním požadavkem bylo koupit auto s řadovým šestiválcem, ale nakonec se objevil inzerát s krásným modrým čtyřválcem za opravdu lákavou cenu. „Čtyřválec?!“ řekli jsme si, ale nakonec jsme na inzerát zavolali a domluvili si schůzku.
Když jsme na místo dorazili, už na nás čekal majitel s autem připraveným na zvedáku a s dokumenty a klíčky v ruce. Proběhla důkladná prohlídka a testovací jízda a bylo jasno. Tohle auto s námi pojede domů.
BMW E36 se začalo vyrábět v roce 1992 a jeho výroba byla ukončena až v roce 1999. I když jde o kabriolet, jde o plnohodnotný čtyřmístný vůz se slušným zavazadlovým prostorem (objem 230 litrů). Navíc do kufru nezasahuje střecha, ta má své místo přímo za zadními sedadly.
Zájemci mohli v autosalonu vybírat z několika atmosférických motorů. Základem byla čtyřválcová 318i s motorem o objemu 1,8 litru a výkonem 85 kW, následovaly šestiválce 320i (R6, 2,0 litru, 110 kW), 323i (R6, 2,5 litru, 125 kW), 325i (R6, 2,5 litru, 141 kW), 328i (R6, 2,8 litru 142 kW) a vrcholné provedení M3 (R6, 3,2 litru, 236 kW).
Tenhle bavorák není primárně určen k tomu, abyste za jeho volantem hledali ideální stopu k projíždění klikaté okresky, to ostatně se základním čtyřválcem vlastně stejně ani nejde… Výkon 85 kW/115 koní a točivý moment 168 Nm dokázal nové auto rozjet z 0 na 100 km/h za 11,5 sekundy a uhánět maximální rychlostí až 194 km/h. To sice není úplně špatné, ale v praxi tyto hodnoty nijak zásadně neoslní. Za ten rok jsme s ním ale stejně nejeli více než stovkou. Ptáte se proč? Prostě to není potřeba…. :)
I když už má naše auto na krku dva křížky, stále je z něj cítit prémiová kvalita. V interiéru nic nevrže, všechno funguje tak, jak má a jízdu od jednoho zmrzlinového stánku ke druhému si posádka opravdu užije. Na větších nerovnostech a v zatáčkách je samozřejmě cítit, že karoserie je díky absenci střechy měkčí a trochu se kroutí a na velkých 17″ kolech komfort taký není bůhvíjaký. 20 let byste autu netipovali.
Když se posadíte za volant a rozjedete se, hned si uvědomíte, že tohle auto je staré! Pochází z doby, kdy se emisní limity zase až tolik neřešily, kdy se výrobci nemuseli hnát za co nejnižší spotřebou paliva a jízdní asistent znamenalo tak maximálně ABS, v manažerských limuzínách dokonce protiprokluz. Hlídání mrtvého úhlu či jízdních pruhů nebo automatický parkovací asistent bylo v té době naprostým sci-fi. V tomhle autě máte pocit, že ho řídíte. Klasický hydraulický posilovač řízení jde pěkně ztuha. Reakce na sešlápnutí pedálu plynu jsou, i díky lanku, okamžité.
Jenže není to taková idylka, jak to zatím na první pohled vypadá. Někomu nemusí jízda v kabrioletu dělat dobře, zejména pokud trpí na bolesti hlavy či uší nebo nosních dutin. Ani jízda městem není bez kompromisů. Všude kolem je hluk, budete středem pozornosti a při stání v kolonách si můžete dosyta užít výfukových plynů z okolních aut. Pokud stojíte, nemůžete si užít ani vítr ve vlasech a věřte mi, že toho slunce bude po nějaké době příliš.
A jak jste na tom vy? Máte v garáži kabriolet? Plánujete jeho koupi? A nebo jsme vás tímto článkem odradili?