Stellantis má před sebou jednu z největších zkoušek od svého vzniku. Koncern, který vznikl spojením skupin PSA a Fiat Chrysler Automobiles, dnes spravuje široké portfolio značek od Fiatu přes Peugeot, Opel, Jeep a Ram až třeba po Alfu Romeo, Lancii, DS Automobiles nebo Maserati. Právě šíře nabídky byla dlouho jeho výhodou, jenže v době drahého vývoje, tlaku na elektromobilitu a slabšího využití továren se z toho může stát i problém.
Šéf koncernu Antonio Filosa proto představil plán FaSTLAne 2030. Do roku 2030 má Stellantis investovat 60 miliard eur, uvést více než 60 nových aut a provést zhruba 50 významných modernizací. Nemá ale jít jen o další seznam budoucích modelů. Důležitější je změna v tom, jak bude koncern s jednotlivými značkami zacházet.
Peníze nepůjdou všem stejně
Největší část investic se soustředí na značky Jeep, Ram, Peugeot a Fiat. Spolu s divizí užitkových vozidel Pro One mají tyto značky pohltit přibližně 70 % výdajů určených na značky a produkty. Tím Stellantis jasně ukazuje, kde vidí největší obchodní potenciál.
Jeep a Ram mají klíčovou pozici hlavně v Severní Americe, kde chce koncern výrazně posílit. Peugeot zůstává jednou z hlavních evropských značek a Fiat má být globální dostupnější značka s velkým významem zejména v Evropě a Latinské Americe. Pro One pak dává smysl kvůli dodávkám a užitkovým vozům, což je oblast, kde automobilky často dokážou vydělávat stabilněji než u části osobních aut.
To ovšem neznamená, že ostatní značky skončí. Stellantis je (zatím) nezruší, jen jim dává jinou roli. Chrysler, Dodge, Citroën, Opel a Alfa Romeo mají mít spíš regionální význam. DS Automobiles a Lancia se mají posunout do užší specializované pozice, přičemž Lancia bude blíže Fiatu a DS Automobiles zase Citroënu. Pro zákazníka to může znamenat méně překrývání, pro samotný koncern hlavně snahu neutrácet několikrát za podobná auta pod různými logy.
Spekulace se potvrzují: Opel opravdu chystá elektrické SUV s čínskou technikou
Elektromobily ano, ale ne za každou cenu
Stellantis se nevzdává elektromobility, ale nový plán už nepůsobí jako jednostranná sázka pouze na bateriová auta. Do roku 2030 má produktová ofenziva zahrnovat 29 nových elektromobilů, 15 plug-in hybridů nebo elektromobilů s prodlužovačem dojezdu, 24 hybridů a 39 mild-hybridních vozů se spalovacím motorem.
Tento mix dobře ukazuje, jak se automobilový svět mění. Evropa tlačí na elektrický pohon rychleji, zatímco Amerika zůstává opatrnější a zákazníci tam stále silně poptávají velká auta se spalovacími motory. Stellantis se proto snaží nevsadit všechno na jednu kartu. Chce mít připravené elektromobily, ale zároveň si ponechat hybridní a spalovací techniku tam, kde po ní bude poptávka.
Důležitou roli mají sehrát i technické základy. Koncern počítá s dalšími globálními platformami, pohony a novou elektronikou. V plánu se objevuje také architektura STLA One, která má od roku 2027 podporovat modernější elektrické systémy a levnější akumulátory typu LFP. Pro automobilku s tolika značkami je právě sdílení techniky zásadní. Bez něj by vývoj desítek modelů nedával ekonomicky smysl.
Evropa bude muset zefektivnit výrobu
Změna se nedotkne jen nabídky aut, ale také továren. Stellantis chce v Evropě lépe využít výrobní kapacity, které dnes nejsou naplněné tak, jak by koncern potřeboval. Cílem je dostat využití evropských závodů přibližně ze 60 na 80 %.
Součástí plánu je i snížení evropské výrobní kapacity o více než 800 tisíc aut. To je ta nejcitlivější část celé chystané strategie, protože se přímo dotýká pracovních míst i budoucnosti jednotlivých závodů. Stellantis přitom nechce problém řešit jen zavíráním továren. Počítá také se spoluprací s jinými výrobci a s výrobou aut pro partnery. Příkladem je spolupráce s čínským Leapmotorem v Evropě nebo širší využití výrobních kapacit ve spojení s dalšími automobilkami.
Italská legenda pod tlakem: Maserati může vsadit na čínskou techniku
Za tím vším je jednoduchá ekonomika. Továrna, která běží hluboko pod svými možnostmi, je drahá. A v době, kdy se automobilky potýkají s vysokými náklady na vývoj, nové emisní normy, software a baterie, si podobný luxus nemohou dovolit.
Všechny značky přežijí, ale ne všechny budou stejně důležité
Největší zprávou pro fanoušky jednotlivých značek je, že Stellantis zatím nemluví o jejich rušení. Alfa Romeo, Lancia, DS Automobiles, Chrysler nebo Dodge tedy nemají z portfolia zmizet. Jejich budoucnost ale bude jiná než u „hlavních pilířů“ koncernu.
Alfa Romeo má zůstat značkou s regionálnějším zaměřením, což nemusí nutně znamenat slabou pozici. Spíš to ukazuje, že nebude mít stejnou investiční prioritu jako Jeep nebo Fiat. Podobně to bude třeba u Opelu, který zůstává důležitý hlavně pro Evropu. Lancia a DS Automobiles budou ještě užší značky, které mají větší šanci přežít tehdy, pokud se vyhnou drahému samostatnému vývoji a využijí techniku širší skupiny.
Specifickou kapitolou zůstává Maserati. To patří do portfolia Stellantisu, ale jeho další směřování má být podrobněji představeno později. Už nyní se počítá s novými většími modely, přesto bude muset značka vyřešit, jak obstát mezi luxusními výrobci v době, kdy se mění technika i zákaznické návyky.
Nový plán tak není jen oznámením investic. Je to pokus dát řád koncernu, který má mimořádně široké portfolio, ale nemůže už s každou značkou zacházet tak, jako by měla neomezený rozpočet. Stellantis chce do roku 2030 růst, vrátit se k lepší ziskovosti a zároveň zrychlit vývoj aut. Cena za to je jasná. Některé značky budou v první řadě, jiné se budou muset spokojit s užší rolí.
Zdroj: Stellantis, caranddriver.com, reuters.com