Když dnes zaparkujete auto a odejdete od něj, často si můžete v mobilní aplikaci zkontrolovat, kde stojí, kolik má paliva nebo jestli jste ho nezapomněli zamknout. Je to pohodlné, jenže za podobnými funkcemi se skrývá množství dat, která auto shromažďuje a v některých případech také odesílá výrobci. A nemusí jít právě pouze o to poslední parkovací místo.
Moderní auta totiž dokážou zaznamenávat také informace o jednotlivých jízdách, rychlosti, spotřebě paliva nebo způsobu řízení. Záleží ovšem na konkrétním modelu, jeho výbavě a aktivovaných službách. Neznamená to, že každé auto automaticky ukládá kompletní historii všech cest a posílá ji automobilce. I na evropských silnicích ale existují systémy, které o pohybu auta vědí překvapivě hodně.
Auto ví, kde jste. Otázkou je, co s touto informací udělá
Základem většiny navigačních systémů je přijímač GPS, který dokáže určit aktuální polohu auta. Samotné určování polohy však ještě neznamená, že se informace někam odesílají. Navigace může s údaji pracovat přímo v autě, zatímco online služby využívají mobilní připojení ke komunikaci se vzdálenými servery.
Dobře je to vidět například u Škody. Její služby Škoda Connect a aplikace MyŠkoda umožňují podle konkrétního modelu a dostupných funkcí kontrolovat stav auta, zobrazit jeho parkovací polohu nebo získat přehled o jízdách.
V dokumentaci Škoda Connect automobilka popisuje například službu Jízdní data. Ta pracuje s informacemi o průměrné rychlosti, době jízdy, ujeté vzdálenosti a průměrné spotřebě. Po skončení jízdy a uzamčení auta se tyto údaje odesílají na servery výrobce, odkud je lze zobrazit prostřednictvím příslušné služby.
Podobně funguje také zaznamenávání poslední parkovací pozice. Auto po ukončení jízdy odešle svou polohu a majitel si ji následně může zobrazit v aplikaci. Nejde ale o totéž jako nepřetržité sledování pohybujícího se auta.
Dokumentace Škoda Connect popisuje i funkce upozorňující na překročení uživatelem nastavené rychlosti nebo opuštění určité oblasti. Při aktivaci příslušné služby může auto odeslat informaci o překročení stanoveného limitu. Dostupnost těchto funkcí ovšem závisí na generaci auta a konkrétních službách.
Poloha a jízdní údaje navíc nejsou jedinými informacemi, se kterými moderní auta pracují. Jejich systémy mohou zaznamenávat také prudké brzdění, zrychlování, technický stav jednotlivých komponentů, chybová hlášení nebo údaje související s používáním infotainmentu. Některá data zůstávají pouze v autě, jiná mohou být součástí komunikace auta s výrobcem.
Další možnosti přináší využívání kamer a asistenčních systémů. BMW například od dubna 2026 postupně zavádí v evropských zemích sběr vybraných videozáznamů z aut zákazníků pro vývoj jízdních asistentů. Týká se pouze určitých modelů s odpovídajícím systémem BMW Operating System X a vyžaduje výslovný předchozí souhlas uživatele.
Záznamy nevznikají nepřetržitě, ale při předem definovaných situacích, například při zásahu systému nouzového brzdění nebo rozpoznání překážky. Součástí dat může být také přesná poloha, rychlost či úhel natočení volantu. Jednotlivé videozáznamy mohou mít délku maximálně 120 sekund.
BMW rozšiřuje sběr videí z aut zákazníků. Týká se i evropských silnic
Kdo všechno může data vidět? A co když se dostanou k někomu jinému?
Údaje z propojených aut nemusí zpracovávat pouze samotná automobilka. Podle konkrétních služeb mohou být zapojeni také poskytovatelé navigačních podkladů, dopravních informací, technické podpory nebo jiných digitálních funkcí.
Přístup k datům ovšem není automatický a jednotlivé společnosti se liší v tom, co skutečně shromažďují, jak dlouho informace uchovávají a komu je mohou zpřístupnit. Samotná skutečnost, že má auto připojení k internetu, tedy ještě neznamená, že výrobce ukládá kompletní historii jeho pohybu.
Problém může nastat také v případě, kdy jsou údaje zabezpečené nedostatečně. Právě to ukázal incident z konce roku 2024, který se týkal koncernu Volkswagen. Kvůli bezpečnostní chybě u softwarové společnosti Cariad byly v cloudovém úložišti přístupné údaje související s přibližně 800 tisíci elektromobily značek Volkswagen, Audi, SEAT a Škoda. U zhruba 460 tisíc aut bylo možné získat také poměrně přesné informace o jejich poloze.
V některých případech bylo možné údaje spojit s konkrétními majiteli. Z jednotlivých záznamů se tak mohly stát podklady pro rekonstrukci pohybu auta a jeho pravidelných zastávek. Společnost Cariad tehdy uvedla, že nemá důkazy o zneužití informací třetími stranami.
Právě pravidelně zaznamenávané polohy přitom mohou prozradit víc, než by se na první pohled zdálo. Z opakovaných zastávek lze odvodit místo bydliště, zaměstnání, obvyklé časy cestování nebo další navštěvovaná místa.
Na tento problém upozornil také francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL, který v červnu 2026 vydal nová doporučení pro nakládání s polohovými údaji propojených aut. Zdůraznil zejména to, že by společnosti neměly shromažďovat a uchovávat více informací, než skutečně potřebují pro poskytování konkrétní služby. Uchovávání kompletní historie jízd podle něj zpravidla není nezbytné, pokud například odtahová služba potřebuje znát pouze aktuální polohu auta.
Samostatnou otázkou je využití jízdních údajů při pojištění. Existují pojistné programy založené na sledování nájezdu nebo způsobu řízení, které mohou informace využívat při hodnocení rizika. To ale neznamená, že pojišťovna automaticky získává údaje z každého připojeného auta. Rozhodující jsou podmínky konkrétního programu, způsob předávání dat a příslušná pravidla ochrany osobních údajů.
V Evropě platí přísnější pravidla. Některé funkce ale musíte vypnout sami
Evropští řidiči mají při nakládání s osobními údaji ochranu vyplývající především z GDPR. Pokud lze informace o poloze spojit s konkrétním člověkem, mohou představovat osobní údaje. Jejich zpracování proto musí mít odpovídající právní základ a stanovený účel.
Řidič může za příslušných podmínek požadovat přístup ke svým údajům, jejich opravu nebo výmaz. V určitých případech může také vznést námitku proti zpracování či odvolat dříve udělený souhlas. Neznamená to ovšem, že lze automaticky požadovat smazání úplně všech informací, které auto vytvořilo.
Od 12. září 2025 se navíc v EU používá nařízení Data Act, které posiluje přístup uživatelů k datům vytvářeným propojenými zařízeními včetně aut. Umožňuje jim za stanovených podmínek tato data získávat a zpřístupňovat vybraným třetím stranám, například nezávislým poskytovatelům servisních služeb.
Důležité je také odlišit běžné online služby od systému eCall. Ten je povinný pro nově homologované typy osobních a lehkých užitkových aut od 31. března 2018 a slouží k přivolání pomoci při vážné dopravní nehodě.
Evropská pravidla výslovně stanovují, že standardní systém eCall využívající linku 112 nesmí v běžném provozu umožňovat nepřetržité sledování auta. Teprve při aktivaci tísňového volání odešle záchranným složkám nezbytné informace, mezi které patří poloha, čas nehody, identifikace auta a směr jízdy. Samotná přítomnost eCallu tedy neznamená, že výrobce nebo úřady nepřetržitě sledují všechny cesty.
Můžete to sami omezit
A jak omezit sdílení údajů u ostatních funkcí? Nejjednodušší je začít v nastavení infotainmentu. Řada aut nabízí nastavení soukromí, správu online služeb nebo možnosti omezení přenosu dat. Vyplatí se také zkontrolovat oprávnění mobilní aplikace výrobce a případných dalších aplikací propojených s autem.
Je ale potřeba počítat s tím, že vypnutí některých služeb může omezit jejich funkčnost. Například u vybraných vozů Škoda vyžaduje příjem vzdálených softwarových aktualizací aktivní online režim. Vypnutí přístupu k poloze v telefonu navíc samo o sobě nemusí zastavit komunikaci auta s výrobním serverem.
Pozornost si zaslouží i situace, kdy auto prodáváte nebo vracíte například po ukončení operativního leasingu. V infotainmentu auta totiž mohou zůstat uložené navigační cíle, telefonní kontakty nebo historie používání. Proto je vhodné odstranit osobní profily, odpojit propojené telefony a tam, kde to systém umožňuje, provést obnovení továrního nastavení. Současně je potřeba zrušit příslušné propojení auta s uživatelským účtem.
Zdroj: motor1.com, cnil.fr
Štítky: ochrana osobních údajů, online, osobní data, osobní informace, sledování