Evropské automobilky už několik let počítají s tím, že po roce 2035 budou muset prodávat prakticky výhradně auta s nulovými emisemi CO₂ z výfuku. Jenže tento plán se začíná stále více rozvolňovat. Evropská komise už navrhla zmírnění původních požadavků a část europoslanců by ráda zašla ještě dál. Nyní se navíc zdá, že by se na výraznějších ústupcích mohly shodnout také Německo a Francie, tedy dvě země s mimořádně silným vlivem na podobu evropské automobilové legislativy.
Zajímavé přitom je, že elektromobilům se v poslední době na evropském trhu daří. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl jejich podíl na registracích nových aut v Evropské unii 21,7 %, zatímco ve stejném období loňského roku to bylo 15,8 %. Největší zájem ale stále přitahují hybridy, které mají podíl 36,6 %. Samotná benzinová a naftová auta dohromady představovala 29 % registrací.
Rostoucí prodeje elektromobilů ovšem neznamenají, že automobilky nemají problémy. Evropský automobilový průmysl se potýká s nákladnou technologickou proměnou, tvrdou konkurencí z Číny i obavami o pracovní místa. Právě tyto problémy jsou jedním z hlavních argumentů politiků, kteří požadují další úpravy emisních pravidel.
Evropská komise už ustoupila, některým politikům to ale nestačí
Podle dosud platné legislativy se mají od roku 2035 průměrné emise CO₂ z výfuku nových osobních aut a lehkých užitkových aut snížit o 100 % ve srovnání s rokem 2021. Pro běžná auta se spalovacím motorem by to znamenalo faktický konec jejich prodeje jako nových aut. Už dříve registrovaných aut se ale tento požadavek netýká.
V prosinci 2025 představila Evropská komise návrh, který původní pravidla zmírňuje. Místo stoprocentního snížení emisí počítá od roku 2035 s 90% snížením. Zbývajících 10 % by automobilky musely kompenzovat prostřednictvím systému kreditů za používání nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU a udržitelných obnovitelných paliv, například syntetických paliv nebo biopaliv.
Taková změna by otevřela prostor nejen plug-in hybridům a elektromobilům s prodlužovačem dojezdu, ale také mild-hybridům a některým autům s klasickým spalovacím motorem. Neznamená to však, že by automaticky mohlo být 10 % nových aut spalovacích. Emisní limit se totiž vztahuje na průměr všech nových aut jednotlivých výrobců a rozhodující by byly také podmínky kompenzací.
Komise zároveň navrhla větší volnost při plnění požadavků pro rok 2030. U osobních aut zůstává cílem snížení emisí o 55 % oproti roku 2021, automobilky by ale mohly výsledky vyrovnávat v období let 2030 až 2032. U lehkých užitkových aut se navrhuje snížení požadovaného emisního poklesu pro rok 2030 z původních 50 % na 40 %.
Ani to však nepovažují všichni politici za dostatečné. Výraznější změny prosazuje zejména část Evropské lidové strany, která je nejsilnější frakcí Evropského parlamentu.
Italský europoslanec Massimiliano Salini, jenž má projednávání návrhu v parlamentním výboru pro životní prostředí na starosti, představil vlastní úpravy. Ty počítají například s vytvořením nové kategorie aut poháněných výhradně obnovitelnými palivy, která by byla pro účely pravidel považována za bezemisní. Salini chce také rozšířit možnosti emisních kreditů, prodloužit období pro vyhodnocování plnění cílů ze tří na pět let a u dodávek snížit požadovaný emisní pokles pro rok 2030 až na 30 %.
Součástí jeho návrhu je rovněž výraznější podpora malých dostupných elektromobilů prostřednictvím zvýhodnění při výpočtu flotilových emisí. Nejde tedy o snahu elektromobily úplně odmítnout, ale o požadavek, aby vedle nich mohly i po roce 2035 fungovat další technologie. V parlamentním projednávání se angažuje také český europoslanec Alexandr Vondra, který je stínovým zpravodajem za frakci Evropských konzervativců a reformistů.
Německo a Francie mohou rozhodnout o další podobě pravidel
Do debaty nyní výrazně zasahují také německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ještě donedávna přitom jejich země zastávaly poměrně odlišné postoje. Německo patřilo k hlavním zastáncům zmírnění emisních požadavků, zatímco Francie prosazovala zachování ambicióznějších cílů a podporu přechodu na elektromobilitu.
Na začátku října se však objevily informace, že oba politici jednají o společném postupu, který by mohl být ještě vstřícnější ke spalovacím motorům než prosincový návrh Evropské komise.
Jednou z diskutovaných variant je snížení emisního cíle pro rok 2035 ze 100 % pouze na 80 % oproti roku 2021, a to bez dosavadního požadavku na kompenzaci zbývajících emisí. Automobilky by tím získaly výrazně větší prostor pro prodej nových aut se spalovacími motory.
Ve hře je také další rozvolnění pravidel pro rok 2030. Místo tříletého vyhodnocovacího období navrženého Komisí se diskutuje o pěti letech od roku 2028 do roku 2032. Výrobcům by to umožnilo vyrovnávat případné překročení emisních limitů v delším časovém úseku a snížit riziko vysokých sankcí.
Čistě benzinová auta poprvé ztratila většinu. Za pět let spadla ze 73 na 49 % trhu
Případný kompromis má ovšem ještě druhou část. Francie požaduje, aby evropská průmyslová politika více zvýhodňovala auta a jejich součástky vyráběné přímo v Evropě. Německo bylo dosud vůči přísným pravidlům evropského původu zdrženlivější, mimo jiné kvůli rozsáhlým mezinárodním dodavatelským řetězcům svých automobilek.
Francie by tak mohla podpořit volnější emisní požadavky výměnou za německou podporu přísnějších pravidel evropského původu v rámci připravované průmyslové legislativy.
Jednání se přitom v posledních dnech posunula. Přestože francouzská prezidentská kancelář ještě 11. října popírala, že by dohoda byla uzavřena, Macron při zahájení pařížského autosalonu 12. října oznámil, že společný postup s Německem je blízko. Podrobnosti ani konkrétní emisní cíle ale nepotvrdil.
Právě proto zatím nelze mluvit o tom, že Evropská unie definitivně zrušila nebo změnila pravidla pro rok 2035. Návrh Komise musí projít legislativním procesem a získat podporu Evropského parlamentu i členských států v Radě EU. Proti dalšímu oslabování emisních cílů navíc vystupují někteří europoslanci a vlády, které upozorňují na možné dopady na klimatické závazky a investice do elektromobility.
Pro evropské automobilky je však současný vývoj důležitý. Ještě před několika lety se zdálo, že od roku 2035 už pro nová benzinová a naftová auta prakticky nebude místo. Dnes se jedná nejen o jejich možné zachování, ale také o to, jak velkou část nabídky by mohla tvořit. Zda budou výsledná pravidla skutečně tak vstřícná, jak požadují jejich zastánci, ovšem zatím rozhodnuto není.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz, electrive.com, de.euronews.com
Štítky: auta se spalovacím motorem, prodej aut se spalovacím motorem, prodej spalovacích aut, spalovací auta, spalovací motor, spalovací motory, zákaz prodeje aut se spalovacím motorem, zákaz prodeje spalovacích aut, zákaz spalovacích motorů