Čínské automobilky zatím v Americe prakticky nepůsobí, přesto se Washington snaží jejich případnému nástupu předem postavit další překážky. Zástupci velké části amerického automobilového průmyslu nyní vyzvali Kongres, aby ještě do konce letošního roku přijal zákon, který by zákaz čínských připojených vozidel, jejich softwaru a klíčového hardwaru zakotvil natrvalo.
Alliance for Automotive Innovation, která zastupuje většinu významných výrobců působících na americkém trhu, upozorňuje především na bezpečnostní rizika moderních automobilů připojených k internetu. Organizace současně poukazuje na rychlou expanzi čínských automobilek do Evropy, Austrálie, jihovýchodní Asie, Mexika a Jižní Ameriky.
„Čínské automobilky právě teď zaplavují svět subvencovanými vozy,“ uvedl prezident Alliance for Automotive Innovation John Bozzella. Podle něj se něco podobného v Americe zatím neděje, Kongres by ale měl jednat dříve, než se situace změní.
Mezi členy organizace patří například General Motors, Ford, Toyota, Volkswagen, Hyundai, Honda a Stellantis.
První tvrdá omezení už platí. Polestar na ně doplatil
Nejde přitom pouze o plán do budoucna. Spojené státy americké už mají pravidla zaměřená na takzvaná připojená vozidla a technologie spojené s Čínou a Ruskem.
Americké ministerstvo obchodu přijalo toto „Connected Vehicles Rule“ na začátku roku 2025. Omezení se zavádějí postupně. Od modelového roku 2027 se týkají zejména příslušného softwaru a zároveň prodeje připojených vozidel výrobci s dostatečně silnou vazbou na Čínu nebo Rusko. U hardwaru přijdou hlavní restrikce později, od modelového roku 2030.
Dopad těchto pravidel už pocítil Polestar. Americký úřad Bureau of Industry and Security automobilce neudělil potřebné povolení k prodeji vozidel modelového roku 2027 a novějších. Polestar proto počítá s doprodejem starších modelových ročníků a následným ukončením prodeje nových automobilů v Americe. Stávajícím zákazníkům má dál zajišťovat servis a plnit záruční i další závazky.
Odlišně dopadlo posuzování společnosti Volvo Cars, která stejně jako Polestar patří do sféry čínské skupiny Geely Holding. Volvo Cars získalo od amerického ministerstva obchodu zvláštní povolení a v prodeji připojených vozidel může pokračovat.
Čínské elektromobily navíc už dříve dostaly na americkém trhu další výraznou překážku v podobě 100% dodatečného cla.
Čínská auta míří do evropských továren. Nová pravidla mohou překreslit jejich plány
Kongres řeší ještě přísnější pravidla
Další krok představuje Connected Vehicle Security Act of 2026, který předložili republikánský senátor Bernie Moreno a demokratická senátorka Elissa Slotkinová. Návrh v červenci jednomyslně prošel obchodním výborem amerického Senátu, stále však nejde o schválený zákon.
Jeho podoba by současná pravidla nejen zakotvila do legislativy, ale v některých oblastech také zpřísnila. Omezení se mají týkat vozidel, softwaru a důležitých komponent pocházejících z Číny a dalších zemí, které Amerika považuje za bezpečnostní riziko.
Velkou pozornost vyvolala také vlastnická struktura automobilek. Návrh pracuje s hranicí více než 15% podílu spojeného s Čínou. To znamená, že by se nemusel dotknout pouze samotných čínských výrobců.
Právě zde se dostal do debaty také Mercedes-Benz. Čínští investoři vlastní dohromady téměř 20 % společnosti Mercedes-Benz Group. Předseda senátního obchodního výboru Ted Cruz proto při projednávání upozornil, že by současné znění mohlo zasáhnout také Mercedes-Benz, přestože nejde o čínskou automobilku.
To zároveň ukazuje, že konečná podoba zákona ještě není hotová. Návrh může během dalšího projednávání projít změnami a počítá také s možností některých výjimek.
Alliance for Automotive Innovation přesto nyní požaduje, aby Kongres celý proces dokončil a omezení přeměnil v trvalý zákaz. Organizace zároveň nechce, aby ministerstvo obchodu mohlo udělovat výjimky přímo velkým čínským výrobcům, jako jsou BYD, Chery nebo SAIC Motor.
Čínská strana s americkým přístupem nesouhlasí. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu připomíná, že Čína odstranila omezení zahraničních investic ve výrobě automobilů a její trh zůstává zahraničním značkám otevřený. Jako příklady uvádí společnosti a značky Tesla, Buick, Toyota a Ford.
Čínská auta by mohla narazit i při cestě z Kanady nebo Mexika
Ve Spojených státech amerických se současně řeší ještě další návrh zaměřený na auta, která by na americké území přijížděla ze sousedních států.
Elissa Slotkinová společně s Haley Stevensovou představila Protecting America from Chinese Cars Act. Ten má řešit situaci, kdy si někdo čínské připojené auto legálně koupí například v Kanadě nebo v Mexiku a následně s ním přejede americkou hranici. Pokud by návrh prošel v představené podobě, takové vozidlo by se na území Ameriky nemělo dostat ani při krátkodobé návštěvě.
Už i v Česku platí zákaz vjezdu pro čínská auta. Do svých bran je nepustí Orlen Unipetrol
Téma získává na významu mimo jiné kvůli rostoucímu zastoupení čínských výrobců v Mexiku a změně přístupu Kanady k dovozu čínských elektromobilů. Američtí politici se proto nechtějí soustředit pouze na auta oficiálně prodávaná v USA.
Hlavním argumentem je bezpečnost dat
Američtí politici a zástupci automobilového průmyslu zdůvodňují svůj postup především národní bezpečností. Moderní auta jsou vybavena kamerami, radary, dalšími senzory, navigací a datovým připojením. Mohou tak shromažďovat informace o pohybu vozidla, jeho okolí i posádce.
John Bozzella označil čínská připojená auta za „špionážní zařízení na kolech“. Elissa Slotkinová upozorňuje zejména na možnost získávání informací v okolí vojenských základen, kritické infrastruktury nebo o pohybu významných osob.
Čínské automobilky podobná obvinění odmítají. Zástupce společnosti Geely uvedl, že výrobce hodlá dodržovat pravidla jednotlivých trhů včetně požadavků na bezpečnost, kvalitu a ochranu osobních údajů.
Druhou částí problému je ekonomika. Američtí politici upozorňují na schopnost čínských automobilek nabízet automobily za podstatně nižší ceny než řada jejich západních konkurentů a poukazují na podporu, kterou čínský automobilový průmysl dostává.
Samotné dotace ale celý cenový rozdíl nevysvětlují. Analýza Rhodium Group přisuzuje významnou část čínské nákladové výhody také rozsahu výroby, vysoké vertikální integraci, nižším režijním nákladům a levnějšímu výzkumu a vývoji.
Amerika se tak nespoléhá pouze na vysoká cla. Pokud současné návrhy projdou legislativním procesem, přístup čínských automobilek na americký trh bude záviset také na původu softwaru a hardwaru, vlastnické struktuře výrobce a v některých případech dokonce na tom, zda vůz pouze přejíždí americkou hranici.
Zdroj: reuters.com, pravda.sk, garaz.cz
Štítky: Amerika, Čína, čínská auta, čínské automobilky, USA