Mercedes-Benz 170 V bývá spojován především s obdobím před druhou světovou válkou a s poválečným návratem automobilky k sériové výrobě. Jeden z dochovaných exemplářů ale připomíná i méně známou kapitolu jeho života. V roce 1952 vznikl jako skříňová servisní dodávka a mechanikům Mercedes-Benz vozil nářadí, náhradní díly i další potřebné vybavení. Dnes patří k mimořádně vzácným vozům, protože benzínových dodávek tohoto provedení bylo vyrobeno jen 35.
Automobil je nyní součástí speciální výstavy „130 let užitkových vozidel“ v Mercedes-Benz Museum ve Stuttgartu. Expozice mapuje vývoj dodávek a nákladních automobilů značky od roku 1896 a zahrnuje sedm historických vozidel.
Modrá barva tehdy znamenala servis Mercedes-Benz
Na první pohled zaujme především lak. Odstín označovaný jako „Mercedesblau“ nebyl u tohoto auta pouze otázkou vzhledu. V 50. letech se právě modrou barvou odlišovala servisní vozidla Mercedes-Benz, takže jejich účel byl na silnici poměrně snadno rozpoznatelný.
Stejný odstín později proslavil také závodní rychlopřepravník z roku 1955, známý pod přezdívkou „Blaues Wunder“, tedy „Modrý zázrak“.
Vystavený Mercedes-Benz 170 V začal od roku 1952 sloužit ve Švýcarsku. Na rozdíl od běžného osobního provedení dostal skříňovou karoserii, která nabídla dostatek prostoru pro práci servisních mechaniků. Základem nástavby byla viditelná dřevěná konstrukce překrytá elegantně tvarovanými plechovými panely.
Uvnitř byly jednotlivé dřevěné oblouky po obou stranách spojeny pěti podélnými latěmi vedoucími až ke stěně kabiny. Další prostor vznikl pod podlahou nákladového prostoru zakrytou kobercem. Sem bylo možné ukládat další výbavu a své místo zde mělo také rezervní kolo.
Zadní část byla přístupná jednodílnými dveřmi zavěšenými na levé straně.
O původu karoserie napovídá i malá stříbrná plaketa umístěná před dveřmi řidiče nad světle šedým blatníkem. Nese nápis „Sindelfinger Karosserie. Daimler-Benz A.G.“ a znak třícípé hvězdy. Odkazuje na tradici továrních karoserií vyráběných v Sindelfingenu.
Mechanikům nechybělo ani relativní pohodlí
Přestože šlo především o pracovní automobil, kabina nebyla řešena úplně spartánsky. Řidič a spolujezdec seděli na společné lavici potažené světle šedou koženkou. Stejným materiálem byl zakryt také tunel převodovky a kolem pedálů se nacházely přesně tvarované rohože z odolné tkaniny.
Palubní deska měla světle šedý lak. Před řidičem byl rychloměr s počítadlem kilometrů, vlevo sdružený ukazatel množství paliva a tlaku oleje a napravo hodiny. Ovládací prvky dostaly knoflíky z plastu v barvě slonové kosti.
Zajímavým detailem je způsob ovládání směrových ukazatelů. Černý kroužek klaksonu uvnitř černého volantu sloužil také k jejich aktivaci. Před předními dveřmi byly klasické výklopné směrovky, takzvané „winkery“, vybavené blikáním. Vzadu už automobil používal moderněji působící směrová světla.
Z poválečného pracanta se stala mimořádná rarita
Mercedes-Benz 170 V s označením W 136 přitom vznikl mnohem dříve. Značka jej představila už v roce 1936 a před válkou patřil k jejím nejdůležitějším modelům. Právě jeho konstrukce se pak ukázala jako vhodný základ pro obnovení výroby v těžkých podmínkách poválečného Německa.
Už v květnu 1946 začaly vznikat první jednoduché užitkové automobily založené na modelu 170 V. Šlo o valníky, skříňové dodávky a sanitní vozy, tedy automobily, které byly v době obnovy země výrazně potřebnější než běžné osobní vozy. Výroba sedanů následovala znovu od roku 1947.
Nabídka se postupně rozšiřovala. V roce 1949 přišel Mercedes-Benz 170 D s dieselovým motorem a i ten bylo možné objednat jako skříňovou dodávku nebo jako podvozek určený pro karoserie nezávislých výrobců. Jeho čtyřválcový diesel OM 636 o objemu 1,7 litru dosahoval výkonu 29 kW, tedy 40 koní.
V roce 1952 se se sindelfingenskou skříňovou karoserií vyráběly obě varianty. Dieselový 170 D vznikl ve více než 500 exemplářích. Benzínový 170 V byl výrazně vzácnější.
Jeho motor poskytoval 33 kW/45 koní při 3600 otáčkách za minutu, a automobil mohl dosáhnout rychlosti 116 km/h. Vyrobeno bylo pouhých 35 takových skříňových vozů. Právě mezi ně patří i modrý servisní exemplář vystavený ve Stuttgartu.
Mercedes-Benz přitom pro svou servisní síť používal v 50. letech i další verze řady W 136. Vedle továrních dodávek existovaly také kombíky s karoseriemi externích výrobců, například společnosti Lueg. Některé pracovaly dokonce se speciálně navrženým přívěsem, ve kterém bylo možné převážet kompletní sadu nářadí.
Vzácný 170 V tak dnes připomíná nejen někdejší servis Mercedes-Benz, ale také období, kdy se automobilka po válce vracela k výrobě právě prostřednictvím jednoduchých užitkových vozidel.
Výstava „130 let užitkových vozidel“ v Mercedes-Benz Museum potrvá do 4. dubna 2027. Vedle sedmi exponátů z historie dodávek a nákladních vozidel jsou v atriu dočasně vystaveny také autentické rekonstrukce nákladního Daimleru z roku 1896 a dodávkového Benz Combinations-Lieferungswagen z roku 1899. Muzeum je otevřeno od úterý do neděle od 9 do 18 hodin, pokladna zavírá v 17 hodin.
Zdroj: media.mercedes-benz.com, welt.de
Štítky: Mercedes-Benz, Mercedes-Benz 170 V, Mercedes-Benz Museum, Mercedes-Benz muzeum, veteran