Fiat Ducato si v roce 2026 připomíná 45 let od zahájení výroby. První exemplář sjel z výrobní linky 23. října 1981 v závodě Sevel ve Val di Sangro v italském regionu Abruzzo. Od té doby vzniklo více než 3,5 milionu kusů a model prošel šesti generacemi. Výrazně se prosadil nejen jako dodávka, ale také jako základ obytných automobilů.
Ducato dnes představuje vlajkový model značky Fiat Professional. Během čtyř a půl desetiletí vznikaly jeho verze pro městskou distribuci, dálkovou přepravu, řemeslníky, malé podniky, mezinárodní flotily i výrobce specializovaných nástaveb.
První Ducato nabízelo dva rozvory a nákladový prostor o objemu 9,8 m³
První generace vyráběná v letech 1981 až 1990 využívala vpředu napříč uložený motor a pohon předních kol. Motor, převodové ústrojí a palivová nádrž tvořily modul spojený s kabinou, což usnadnilo přípravu různých karosářských provedení.
Nabídka zahrnovala dvě výšky střechy a verze Van, Combi, Bus a Truck. Zákazníci mohli vybírat ze dvou rozvorů o délce 2923 a 3653 mm. Největší nákladový prostor měl objem 9,8 m³ a nejvyšší přípustná celková hmotnost dosahovala 2800 kg.
Technika se postupně měnila už během první dekády. Použití šikmo umístěných tlumičů v roce 1984 umožnilo vytvořit zcela rovnou podlahu nákladového prostoru. O rok později přišla verze Maxi, která zvýšila nejvyšší přípustnou hmotnost na 3500 kg. V roce 1989 se objevilo také provedení s pohonem všech kol připravené ve spolupráci se společností Steyr-Puch.
Druhá série se vyráběla od roku 1990 do roku 1994. Dne 1. října 1991 opustilo výrobní linku půlmilionté Ducato. V tomto období vzrostl výkon turbodieselu o objemu 2,5 litru na 70 kW, tedy 95 koní, a nabídku doplnil třetí rozvor s délkou 3200 mm.
Součástí druhé série bylo také plně elektrické Fiat Ducato Elettra. Elektrický pohon tedy v historii modelu není novinkou spojenou až se současnou generací, přestože tehdejší technika a způsob využití byly od dnešních elektrických dodávek výrazně odlišné.

Třetí generace uvedená v roce 1994 dostala aerodynamičtější karoserii se součinitelem odporu vzduchu 0,35. Nově tvarovaná kabina reagovala na požadavky profesionálních řidičů. Řadicí páka se poprvé v tomto segmentu přesunula na středovou konzolu, takže mezi sedadly zůstal volný prostor. Řidič se mohl snadněji pohybovat mezi oběma dveřmi i mezi kabinou a nákladovou částí.
Tato generace získala titul International Van of the Year 1994.
Čtvrtá série přišla v roce 2002. Přinesla výškově nastavitelná sedadla, tříramenný volant a rozšířenou nabídku motorů. Ducato tehdy poprvé dostalo vznětový motor s přímým vstřikováním common rail. Součástí nabídky byl také zážehový motor schopný spalovat metan.
Pátá generace vstoupila na trh v roce 2006. Fiat Ducato se tehdy stalo první dodávkou s pohonem předních kol, která nabízela nákladový prostor o objemu 17 m³. Nabídka motorů využívala druhou generaci technologie MultiJet.
Šestá generace následovala v roce 2014. Při jejím uvedení Fiat uváděl zatížení přední nápravy až 2100 kg a zadní nápravy až 2500 kg u provedení s jednoduchými zadními koly. Skříňová dodávka mohla nabídnout užitečnou hmotnost až 2100 kg. Poprvé se objevilo také vzduchové odpružení zadní nápravy.
Další vývoj přinesl konektivitu, nové asistenční systémy a postupnou modernizaci pohonů. Modelový rok 2020 například nabízel systém Rear Cross Path Detection, který pomocí radarových senzorů sledoval vozidla přijíždějící ze stran při couvání. K dispozici byly rovněž systémy Full Brake Control a Blind Spot Assist.
Současnou elektrickou variantou je Fiat E-Ducato. Jeho kombinovaný dojezd může dosahovat až 424 km podle metodiky WLTP. Rychlé nabíjení baterie z 0 na 80 % má podle aktuálních údajů výrobce trvat 55 minut.
Ford Transit slaví 60. výročí. Je to dodávka, která změnila evropské podnikání
Fiat Ducato se nyní vyrábí v italském závodě Atessa a v polských Gliwicích. Atessa se nachází ve Val di Sangro, kde začala výroba původního modelu v roce 1981.
Obytné vozy začaly vznikat už rok po zahájení výroby
Propojení Ducata s obytnými automobily začalo téměř okamžitě. V roce 1982, kdy se model začal prodávat v Německu, obdrželi první podvozky výrobci obytných vozů Dethleffs, Heku a Weinsberg.
Fiat v roce 1983 představil snížený rám, který usnadňoval montáž obytných nástaveb. Na veletrhu Caravan Salon v Essenu bylo ve stejném roce vystaveno 36 obytných automobilů postavených na základě Ducata.
Dodávky podvozků výrobcům obytných vozů následně rostly. V roce 1991 Fiat zaznamenal tehdejší rekord, když jim předal 14 705 podvozků. Stotisící základní vozidlo převzala v roce 1996 společnost Dethleffs. V roce 2003 byla překonána hranice 200 000 kusů dodaných německým výrobcům obytných automobilů.
Významným krokem bylo provedení Camping Car Chassis Special a generace X250 uvedená v roce 2006. Ducato se stalo prvním modelem navrženým se samostatnými technickými specifikacemi pro obytné přestavby. Fiat tento přístup spojil s označením Born to be a Motorhome.
Fiat Camper v roce 2020 uváděl, že obytný automobil postavený na Ducatu si v Evropě zvolilo více než 500 000 rodin. Tento údaj se vztahoval ke klientům a rodinám, nikoli k celkovému počtu vyrobených podvozků.
Do roku 2026 vzniklo přibližně 1,6 milionu základních vozidel Ducato určených pro obytné automobily. Nešlo pouze o klasické skříňové dodávky. Ducato slouží také jako základ polointegrovaných a alkovnových obytných vozů i plně integrovaných modelů.
Jeho pozici dokládají registrace v Německu. Během roku 2025 tam bylo zaregistrováno 31 370 nových obytných automobilů na základě Ducata. Meziročně šlo o zvýšení o 17,2 % a podíl na německém trhu dosáhl 41,6 %. Na začátku roku 2026 bylo v Německu registrováno přibližně půl milionu rekreačních vozidel postavených na Ducatu.
Model pokračoval také v sérii vítězství ve čtenářské anketě německého odborného magazínu Promobil. V hlasování zveřejněném v roce 2026 zvítězil poosmnácté za sebou. Z téměř 21 000 hlasujících čtenářů mu dalo hlas 45,8 %. V kategorii soupeřilo 23 základních vozidel.
Ducato se však nadále používá především jako pracovní vozidlo. Tovární nabídka zahrnuje skříňové dodávky, podvozky s kabinou, samostatné platformy, valníky, sklápěče a vozidla se skříňovými nástavbami.
Další možnosti přináší program CustomFit, který využívá síť spolupracujících partnerů pro přípravu schválených přestaveb a individuálních úprav. Tento přístup navazuje na koncepci Fit for Mission, podle níž má společný technický základ sloužit různým profesím, druhům nákladu a nástavbám.
Zdroj: media.stellantis.com, media.stellantis.com

