Dnešní Škoda Octavia je spojována především s rolí praktického rodinného automobilu. Její stejnojmenná předchůdkyně však v 60. letech ukázala také výrazný sportovní talent. Vůz s poměrně malým motorem se dokázal prosadit na nejnáročnějších evropských soutěžích, třikrát za sebou vyhrál svou třídu na Rallye Monte Carlo a v absolutním pořadí porážel podstatně výkonnější konkurenty.
Návrat Škody začal lehkým Spartakem
Poválečnou kapitolu mladoboleslavského motorsportu otevřely vozy Škoda 1101 a 1102, známé pod přezdívkou Tudor. Následující modelové řady 1200 a 1201 však už pro soutěžní nasazení nebyly ideální. Šlo o větší a těžší automobily, kterým na náročných tratích chyběla potřebná obratnost.
Situace se změnila v roce 1955, kdy se začala vyrábět Škoda 440, běžně označovaná jako Spartak. Poměrně lehký automobil poháněl motor o objemu 1089 cm³. K jeho přednostem patřil příznivý poměr výkonu a hmotnosti, odolná konstrukce a dobrá ovladatelnost. Právě tyto vlastnosti z něj udělaly vhodný základ pro automobilové soutěže.
Základní Škodu 440 doplnila v roce 1957 silnější Škoda 445 s motorem o objemu 1221 cm³ a výkonem 45 koní. Ve stejném období se objevila také otevřená Škoda 450. Ta používala motor o objemu 1089 cm³, dva karburátory a nabízela výkon 50 koní.
Mezinárodní sportovní premiéru absolvovala Škoda 440 už na konci jara 1955 v Alpské jízdě. V dalších měsících a letech se objevovala na významných soutěžích v různých částech Evropy. Její nasazení současně odpovídalo zájmu tehdejšího československého režimu prezentovat domácí výrobky na zahraničních trzích, na které bylo možné automobily vyvážet.
Další důležitá zkouška přišla v roce 1956. Na start hvězdicové jízdy Rallye Monte Carlo se postavily tři československé posádky a několik zahraničních jezdců se škodovkami. Výrazného výsledku dosáhl Miroslav Fousek v doprovodné jízdě zručnosti, do které se přihlásila přibližně stovka automobilů. Se Škodou 440 skončil čtrnáctý, přestože přední pozice obsadily nesrovnatelně výkonnější stroje včetně šestiválcového Mercedesu-Benz 300 SL. Výsledek této disciplíny se do celkového hodnocení rallye nezapočítával, přesto dobře ukázal možnosti malého československého vozu.
Octavia Touring Sport dostala dva karburátory
V roce 1959 prošla modelová řada rozsáhlou modernizací a automobilka současně přešla od číselných označení ke jménům. Nástupcem Škody 440 se stala Octavia, na Škodu 445 navázala výkonnější Octavia Super a otevřenou Škodu 450 vystřídala Felicia. Pro sportovně založené řidiče a soutěžní týmy následně vznikla verze Octavia Touring Sport, zkráceně TS, která se postupně nabízela se dvěma různými motory.
První provedení si ponechalo objem 1089 cm³, od běžné Octavie se však lišilo řadou úprav. Motor dostal dvojici spádových karburátorů Jikov 32 SOPb, nové sací potrubí a písty s deflektory, díky nimž se kompresní poměr zvýšil na 8,4 : 1. Výsledkem byl výkon 50 koní.
Motor o objemu 1221 cm³ nebyl novinkou, která by se poprvé objevila až při modernizaci v roce 1961. Používala jej už Škoda 445 a od roku 1959 také Octavia Super, tehdy s výkonem 45 koní. Při modernizaci v roce 1961 vzrostl výkon Octavie Super na 47 koní. V lednu 1962 pak automobilka představila Octavii TS 1200, která díky kompresnímu poměru 8,4 : 1 dosahovala výkonu 55 koní. Zkušení ladiči dokázali po dalších úpravách dostat výkon téměř na hranici 100 koní.
Octavia TS přitom nebyla postavena pouze pro tovární jezdce. Dostupný a konstrukčně poměrně jednoduchý automobil se stal zajímavou volbou také pro soukromé závodníky. Jedním z nich byl mladý Fin Esko Keinänen.
Finové s Octavií překvapili Monte Carlo
Keinänen strávil předchozí dvě sezony za volantem vozu Peugeot. Když se v roce 1960 rozhodoval, s čím bude pokračovat, zvolil modernizovanou Octavii Touring Sport. Škoda 440 už v té době měla za sebou řadu soutěžních úspěchů, a to i ve Skandinávii, takže nešlo o náhodné rozhodnutí.
Nově sestavená posádka Esko Keinänen a Rainer Eklund dojela hned při prvním společném startu na třetím místě. Po zbytek sezony pak dvojice téměř nechyběla na stupních vítězů. Skutečný průlom ale přišel v lednu 1961 při jubilejním 30. ročníku Rallye Monte Carlo.
Na startu tehdy nebyla žádná československá posádka, vozy Škoda však v soutěži nechyběly. Keinänen s Eklundem vyhráli svou třídu a v celkovém pořadí obsadili senzační šesté místo. Malá Octavia se tak dostala mezi nejlepší automobily celé soutěže bez ohledu na objem motoru nebo výkon.
Šlo o výsledek, který žádná jiná škodovka na Rallye Monte Carlo nepřekonala dalších 40 let. Podařilo se to až Arminu Schwarzovi a Manfredu Hiemerovi v roce 2001. S moderní Škodou Octavia WRC tehdy skončili na čtvrtém místě absolutního pořadí.
Úspěšná finská dvojice nezůstala u jediného výrazného výsledku. Na domácí Rallye tisíce jezer obsadila celkově třetí místo. Keinänen s Eklundem se poté vrátili do Monte Carla také v roce 1962 a znovu zvítězili ve své třídě.
Ještě výraznější výsledek následoval při dalším startu na Rallye tisíce jezer. Octavia dojela druhá celkově a za sebou nechala také automobily značek Saab, Volkswagen nebo Porsche. Nešlo už tedy o ojedinělý úspěch, ale o potvrzení toho, že lehká a dobře ovladatelná škodovka dokázala držet krok s mnohem silnějšími vozy.
Tři vítězství v Monte Carlu za sebou
Série Octavie na Rallye Monte Carlo pokračovala také v roce 1963. Třetí vítězství ve třídě za sebou tentokrát získala norská posádka Edward Gjølberg a Carl Karlan s vozem Octavia TS 1200. Škoda tak mezi automobily s objemem do 1300 cm³ završila mimořádný hattrick.
Výsledky modelů Škoda 440 a Škoda Octavia Touring Sport ukázaly, že k úspěchu v rallye nebyl vždy nutný nejvýkonnější motor. Nízká hmotnost, odolnost, dobrá ovladatelnost a schopnost vydržet dlouhé a náročné soutěže mohly být stejně důležité.
Právě na těchto vlastnostech vznikla jedna z nejvýraznějších kapitol historie Škoda Motorsport. Automobil zpoza železné opony se díky soukromým jezdcům dostal mezi evropskou špičku a jméno Octavia se poprvé výrazně zapsalo do historie mezinárodního motorsportu.
Zdroj: skoda-motorsport.com, skoda-storyboard.com, skoda-storyboard.com
Škoda 440 byl Spartak (měli jsme jej od roku 1958 do 1965), Š445 byl silnější – Spartak Super. Oktavia měla jiné číslo!
Co třeba Škoda 445 nebo 450 ty dle autora neexistují. Octavie opravdou nebyla první co v prakticky stejném voze , kromě přední nápravy, měla motor 1221ccm, zas další plkal uvádějící nesmysli.