Stropní madlo nad dveřmi patřilo dlouhé roky k úplně běžným prvkům automobilového interiéru. Mnoho lidí si ho ani nevšímalo, dokud ho nepotřebovali. Pomáhalo při nastupování a vystupování, hodilo se starším cestujícím, dětem i lidem s omezenou pohyblivostí. A když auto projelo ostřejší zatáčku nebo prudčeji zabrzdilo, ruka spolujezdce k němu často zamířila automaticky.
Jenže v moderních autech se z této dříve samozřejmé výbavy stává absentující prvek. Někdy chybí „jen“ u řidiče, jindy i u spolujezdce, ale často už to je všude, i na zadních místech. Na první pohled to může vypadat jako další detail, na kterém automobilky šetří, ale ve skutečnosti to je jinak. Důvodů k tomu, že stropní madla z aut mizí, je víc a některé z nich souvisejí s tím, jak výrazně se za poslední roky změnila konstrukce aut i požadavky na jejich bezpečnost.
Není to jen o ceně jednoho plastového dílu
U stropního madla se snadno nabízí jednoduché vysvětlení. Vyrábí se z plastu, má úchyty, mechanismus, krytky, někdy tlumený návrat a musí se montovat do karoserie. Když se podobný díl vynechá ve statisících nebo milionech aut, úspora už není zanedbatelná. Automobilky dnes pečlivě počítají každý gram i každou položku ve výrobě, a tak se z interiérů postupně ztrácejí i věci, které dříve nikdo neřešil..
Jenže cena není jediným vysvětlením. Kdyby šlo pouze o levný plastový díl, pravděpodobně by zůstával alespoň v dražších výbavách nebo u modelů, kde praktičnost hraje hlavní roli. Mizení madel ale souvisí i s prostorem kolem stropu, s tvarem karoserie a s bezpečnostními prvky, které se právě v této části vozu nacházejí.
Střešní linie moderních aut je často nižší a uhlazenější než dřív, protože to pomáhá nižším emisím. I crossovery a SUV sice působí mohutně, ale automobilky zároveň právě bojují o co nejlepšá aerodynamiku, spotřebu a u elektromobilů také o dojezd. Každý centimetr výšky karoserie tak může hrát roli. Stropní madlo přitom není jen viditelná část, kterou cestující drží v ruce. Potřebuje také prostor za čalouněním stropu a pevné uchycení ve struktuře karoserie.
Pokud má auto nižší střechu, panoramatické okno, složitěji tvarovaný strop nebo bohatší výbavu v okolí hlav cestujících, začne být podobný detail najednou mnohem větší konstrukční problém, než se zdá při běžném pohledu do kabiny.
Největší změna se odehrává kolem airbagů
Místo, kde bývalo stropní madlo, dnes často sdílí prostor s hlavovými a bočními bezpečnostními systémy. Hlavové airbagy se obvykle nacházejí v oblasti sloupků a horní hrany střechy. Při bočním nárazu se musí velmi rychle rozvinout podél oken a vytvořit bariéru mezi hlavou cestujícího a tvrdými částmi karoserie, sklem nebo vozidlem, které do auta narazilo.
To je zásadní rozdíl proti starším autům. Dříve byla oblast nad dveřmi hlavně místem pro madlo, háček na oblečení nebo světlo. Dnes je to část interiéru, která musí přesně spolupracovat s pasivní bezpečností. Airbag se musí nafouknout ve zlomku sekundy, nesmí se zachytit o nevhodně umístěný díl a zároveň musí mít kolem sebe dost prostoru, aby fungoval tak, jak konstruktéři zamýšleli.
Pevné plastové madlo navíc není měkký prvek. Při nehodě se hlava cestujícího může pohybovat jiným směrem, než při běžné jízdě. Tvrdý díl v oblasti horní části kabiny proto musí být umístěn tak, aby nezvyšoval riziko zranění. Pokud na něj v daném místě není dost prostoru, je pro výrobce jednodušší a bezpečnější ho úplně vynechat.
Neznamená to, že by každé stropní madlo bylo samo o sobě nebezpečné. V mnoha autech stále je a funguje bez problémů. Jenže jeho umístění dnes musí projít mnohem přísnějším posouzením než v době, kdy v autech nebylo tolik hlavových airbagů, senzorů a přísných nárazových testů.
Madlo pomáhá hlavně při nastupování
Pro řadu cestujících nejde o zbytečnost. Stropní madlo není jen opora při rychlejší jízdě. Mnohem důležitější může být při nastupování a vystupování. Vyšší auto, úzké parkovací místo, horší pohyblivost nebo bolavá záda stačí k tomu, aby madlo nad dveřmi výrazně usnadnilo každodenní používání vozu.
Právě v tom je současný trend problematický. Moderní auta sice nabízejí více asistenčních systémů, větší obrazovky a sofistikovanější bezpečnostní výbavu, ale některé jednoduché praktické prvky mizí. Pro mladého a zdravého člověka to nemusí být důležité, všimne si toho až po letech. Pro starší spolujezdce nebo člověka po úrazu to ale může být rozdíl mezi pohodlným a složitým nastupováním.
U řidiče je situace trochu jiná. Některé automobilky mohou jeho madlo vnímat jako méně potřebné, protože řidič má při jízdě držet volant. Pokud by si za jízdy zvykal opírat ruku o madlo nad dveřmi, nebylo by to z hlediska ovládání auta ideální. U spolujezdců a zadních cestujících je ale praktický význam madla mnohem zřetelnější.
Terénní auta ukazují, že poptávka nezmizela
Zajímavé je, že u některých typů aut madla nemizí, ale naopak zůstávají důležitou součástí kabiny. Platí to hlavně pro off-roady, pracovní vozy a modely, u nichž se počítá s horším terénem nebo častým nastupováním do vyšší kabiny. Tam cestující potřebuje pevný bod, kterého se může chytit při nastupování i při jízdě mimo asfalt.
Právě u vyšších aut je absence madla často vnímána citelněji než u nízkého hatchbacku. Pokud sedadlo leží vysoko a nástupní hrana je dál od země, je opora ruky přirozenou součástí pohybu. I proto se chybějící madla objevují v diskusích majitelů některých novějších modelů. Lidé si jich možná nevšímali ve chvíli, kdy byla samozřejmostí. Jakmile zmizí, začnou chybět.
Některé automobilky proto hledají jiná řešení. Madla mohou být integrovaná do palubní desky, do sloupku nebo do části dveří. Tím se obejde problém s prostorem u stropu a zároveň cestující nepřijde úplně o pevný bod, kterého se může přidržet. Ne vždy je ale takové řešení stejně pohodlné a přirozené jako klasické madlo nad dveřmi.
Malý detail, který ukazuje větší změnu v autech
Mizení stropních madel dobře ukazuje, jak se moderní auta vyvíjejí. Interiér už není jen soubor sedadel, výplní dveří a několika ovladačů. Každý díl musí zapadnout do prostoru, bezpečnostních požadavků, nákladů, hmotnosti, aerodynamiky i designu. I zdánlivě obyčejné madlo nad dveřmi proto může narazit na překvapivě složitou technickou realitu.
Pro automobilky je jednodušší obhájit odstranění dílu, který si část zákazníků vůbec neuvědomí. Pro cestující, kteří ho používali denně, je to ale další z praktických drobností, jež z aut potichu mizí. A právě tyto drobnosti často rozhodují o tom, jestli auto působí v běžném životě promyšleně, nebo jen moderně na papíře.
Stropní madla pravděpodobně nezmizí ze všech aut. U vyšších, rodinných, pracovních nebo terénních modelů pro ně stále existuje jasný důvod. U nižších a aerodynamicky laděných vozů se s nimi ale bude počítat méně často. Až si tedy někdo při nastupování znovu automaticky sáhne nad dveře a najde tam jen hladké čalounění, nebude to náhoda. Bude to výsledek toho, kam se posunula konstrukce moderních aut.
Zdroj: auto.cz, thedrive.com