Spousta řidičů to bere jednoduše. Zima skončila, auto stále jezdí, tak proč přezouvat hned. Jenže právě tady vzniká omyl, který může být v některých zemích velmi drahý. Nejde totiž jen o to, že má auto v létě obuté zimní pneumatiky. Rozhodující může být detail, kterému řada lidí nevěnuje pozornost: rychlostní index uvedený na bočnici pneumatiky a jeho shoda s technickými údaji vozidla. V Itálii kvůli tomu hrozí od 16. května do 14. října pokuta 422 až 1695 eur (cca 10 tisíc až 41 tisíc korun) a také možné zadržení technického průkazu.
Problém není v tom, že je pneumatika „zimní“
Na první pohled to zní zvláštně. Řidič má přece na autě pneumatiky, které jsou pro provoz schválené, tak proč by měl být problém. Jenže u pneumatik nerozhoduje jen rozměr nebo hloubka dezénu. Důležitý je i rychlostní index, tedy písmeno na bočnici, které určuje maximální rychlost, při níž pneumatika bezpečně unese své maximální zatížení. Michelin připomíná, že vyšší rychlostní index je z hlediska kompatibility v pořádku, zatímco u pneumatik určených do zimních podmínek může být index nižší, řidič ale musí respektovat jejich limit. Stejnou logiku popisuje i české Ministerstvo dopravy, podle nějž údaj na nálepce ve voze stanovuje nejvyšší přípustnou rychlost auta s namontovanými zimními pneumatikami a ta nesmí být překročena.
Právě tady začíná celý problém. Zimní pneumatika sama o sobě ještě neznamená, že je v létě automaticky zakázaná. Potíž nastává ve chvíli, kdy má nižší rychlostní index, než jaký vyžadují doklady vozidla nebo pravidla dané země. I česká pravidla pro technické prohlídky počítají s tím, že je závadou, pokud je kategorie rychlosti pneumatiky nižší než konstrukční rychlost vozidla, případně chybí informace pro řidiče o snížené nejvyšší přípustné rychlosti, pokud je vyžadována.
V Česku platí jiná logika než v Itálii
České předpisy jsou v tomto směru podstatně střízlivější. Zákon říká, že od 1. listopadu do 31. března musí mít vozidla zimní pneumatiky tehdy, když je na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně lze vzhledem k počasí takové podmínky očekávat. U aut do 3,5 tuny musí být zimní pneumatiky na všech kolech a jejich dezén musí mít hloubku nejméně 4 mm. Nejde tedy o bezvýjimečnou povinnost po celé zimní období za všech okolností, ale o vazbu na skutečné podmínky na silnici.
Jinými slovy, kdo v Česku nechá na autě zimní pneumatiky i na jaře nebo v létě, nemusí automaticky počítat s tím, že porušuje zákon jen proto, že kalendář ukazuje duben, květen nebo třeba červenec. To ale neznamená, že je všechno bez rizika. Jednak mohou vstoupit do hry technické parametry konkrétní pneumatiky, jednak stačí přejet hranice a pravidla se mohou výrazně zpřísnit.
Letní, zimní a celoroční pneumatiky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly a jak je poznat
Itálie je v tomhle směru nekompromisní
Právě Itálie patří mezi země, kde se vyplatí být velmi pozorný. Italské ministerstvo dopravy ve svém předpisu z roku 2014 řeší použití zimních pneumatik právě ve vztahu k sezónnímu provozu a povolenému rychlostnímu indexu. Praktický výklad pak přidává ACI, tedy italský autoklub. Ten uvádí, že od 16. května do 14. října je zakázáno jezdit se zimními pneumatikami, pokud mají nižší rychlostní index, než je uvedeno v technickém průkazu vozidla. Výjimka pro nižší index platí jen v zimním období mezi 15. říjnem a 15. květnem.
Zároveň platí, že v letním období lze v Itálii bez problémů používat letní pneumatiky s rychlostním indexem shodným nebo vyšším, než uvádí technický průkaz, případně celoroční pneumatiky, pokud odpovídají schváleným technickým parametrům vozu. Sankce přitom nejsou symbolické. Italské zdroje znovu potvrzují rozmezí 422 až 1695 eur (cca 10 tisíc až 41 tisíc korun) a také možnost zadržení osvědčení o registraci vozidla.
Ani označení na bočnici není tak jednoduché, jak vypadá
Řada řidičů se orientuje podle nápisu M+S a má pocit, že tím je vše vyřešené. Jenže právě tady bývá situace složitější. Evropská komise upozorňuje, že označení M+S je v zásadě samodeklarací výrobce pro pneumatiky, které mají lépe fungovat v blátě nebo na sněhu, ale samo o sobě není navázané na další povinné výkonnostní testy. ACI zároveň připomíná, že zimní pneumatiky se obvykle poznají hlavně podle symbolu sněhové vločky nebo alpského symbolu (symbolu hory).
Nejde jen o pokuty, ale i o chování auta
Vedle legislativy je tu ještě jedna věc, která by neměla zapadnout. Zimní pneumatiky nejsou stavěné na horký asfalt a vysoké letní teploty. ADAC při srovnávacím testu uvádí, že na suché vozovce měly zimní pneumatiky ze 100 km/h výrazně delší brzdnou dráhu než letní obutí. V krajním případě naměřil rozdíl až 16 metrů. Německý autoklub přitom popisuje i celkově horší chování zimních pneumatik při vyšších teplotách, protože jsou konstruované pro chlad, led a sníh, ne pro rozpálenou silnici.
Právě proto dává výměna pneumatik smysl i tam, kde by ještě nehrozila pokuta. V létě nejde jen o úsporu nebo opotřebení. Jde i o to, jak rychle auto zabrzdí a jak jistě se bude chovat v kritické situaci. A když se k tomu přidá cesta do zahraničí, kde úřady řeší i správný rychlostní index, je jasno. Kdo nechá zimní pneumatiky na autě příliš dlouho, může zbytečně riskovat peníze, doklady i bezpečnost.
Zdroj: pneumagazin.cz, lautomobile.aci.it, mit.gov.it, adac.de, michelin.cz
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek