Řada řidičů to zná velmi dobře. Pneumatiku dofouknou, auto pár dní jezdí bez potíží, a pak se znovu rozsvítí kontrolka nebo je jedno kolo na pohled měkčí než ostatní. První podezření obvykle padne na hřebík nebo vrut, jenže viník bývá často jinde. Pneumatika totiž nemusí ucházet jen kvůli viditelnému průrazu. Samotná guma není úplně nepropustná, takže vzduch z ní přirozeně odchází i bez poškození. Tento jev se navíc výrazněji projeví při poklesu teplot, kdy tlak klesá i u technicky zdravého kola.
Právě proto je důležité rozlišit běžný úbytek tlaku od skutečné závady. Pokud všechna kola během delší doby mírně ztratí tlak, nejde o nic výjimečného. Jestliže ale jedno konkrétní kolo potřebuje dofukovat každých pár dní, už to normální není. Michelin uvádí, že pneumatika běžně ztratí zhruba 1 až 2 PSI za měsíc, zatímco nutnost doplňovat vzduch po několika dnech už je signálem ke kontrole pneumatiky, ventilku i kola.
Nejčastější důvody, proč tlak mizí bez zjevného defektu
Velmi častým viníkem bývá ventilek. U něj se časem může uvolnit nebo zkorodovat vnitřní vložka, guma stárne, praská a těsnění přestává fungovat tak, jak má. Problém může být i v samotné základně ventilku u ráfku. Svoji roli hraje také chybějící nebo špatně dotažená čepička, protože do ventilku pak snadněji pronikají nečistoty. To všechno vede k pomalému, ale vytrvalému úniku vzduchu, který není na první pohled vidět.
Stejně častý je problém v místě, kde pneumatika dosedá na ráfek. Patka pneumatiky musí s kolem vytvořit těsný spoj. Jakmile se na ráfku objeví koroze, drobné poškození, nečistoty nebo se kolo po nárazu do výmolu či obrubníku nepatrně ohne, začne vzduch unikat právě tudy. Někdy je na vině i špatné usazení pneumatiky po montáži. Výsledkem je typická netěsnost, která se chová nevyzpytatelně. Jeden den pneumatika vypadá téměř normálně, druhý den je citelně měkčí.
Samozřejmě nelze přehlédnout ani drobné defekty, které prostě nejsou na první pohled vidět. Malý vrut, skoba nebo střep může sedět v běhounu tak nenápadně, že rychlá kontrola nic neodhalí. Jindy po sobě předmět nechá jen malý otvor a zmizí. Taková netěsnost se navíc může projevit až ve chvíli, kdy se pneumatika za jízdy zahřeje a začne více pracovat. Některé pomalé úniky se objevují i po starší opravě, která zpočátku držela, ale časem přestala těsnit dokonale.
Vypadají v pořádku, ale mohou být časovanou bombou. Kdy byste už měli vyměnit pneumatiky?
Kdy za to může počasí a kdy už stáří pneumatiky
Na tlak má velmi silný vliv teplota. Více zdrojů se shoduje, že při poklesu o 10 °F klesne tlak přibližně o 1 až 2 PSI. Právě proto se v chladnějších dnech častěji rozsvěcí kontrolka TPMS, i když kolo ve skutečnosti nemá žádný průraz. Tlak se navíc posouvá i podle nadmořské výšky. To ale pořád neznamená, že je vše v pořádku. Prudké změny teploty mohou skutečný malý únik jen zakrýt nebo naopak zvýraznit.
S přibývajícím stářím navíc guma tvrdne a objevují se drobné praskliny. Pneumatika pak může postupně propouštět vzduch i bez klasického defektu. Jalopnik i další zdroje upozorňují, že starší pneumatika může ztrácet schopnost držet tlak i tehdy, když má ještě slušný vzorek. U velmi starých kusů je pak bezpečnější cesta výměna než snaha problém donekonečna řešit kompresorem.
Jak zjistit, kudy vzduch uniká
První krok je prostý, ale důležitý. Tlak je potřeba měřit na studených pneumatikách, tedy ideálně ráno nebo po delším stání. Teprve potom má srovnání hodnot skutečný smysl. Když jedno kolo opakovaně vychází hůř než ostatní, je čas hledat konkrétní místo úniku. Samotná kontrolka TPMS je užitečná, ale velmi pomalé netěsnosti nemusí odhalit hned.
Nejjednodušší domácí metoda je mýdlová voda. Nastříkat nebo nanést ji má smysl na ventilek, okolí ráfku, bočnici i běhoun. Tam, kde uniká vzduch, se začnou tvořit bubliny. Právě tak lze odhalit netěsný ventilek, problém mezi patkou a ráfkem i drobný defekt, který okem přehlédnete. Pomoci může i kontrola hrany kola, zda není odřená, ohnutá nebo zasažená korozí.
Co se dá opravit a co už bývá na výměnu
Ne každý pomalý únik znamená automaticky novou pneumatiku. Continental uvádí, že opravitelné bývají malé průrazy v běhounu, pokud leží v centrálních třech čtvrtinách běhounu, mají do 6 mm a pneumatika nemá vnitřní strukturální poškození. V takovém případě dává smysl odborná oprava zevnitř. Naopak únik přes ventilek nebo zkorodovaný ráfek není opravou samotné pneumatiky. Tam je potřeba řešit ventil, ráfek nebo jejich výměnu.
Bezpečnostní hranice je ale poměrně jasná. Bočnice, rameno pneumatiky, viditelné kordy, boule, poškození po nárazu do výmolu či obrubníku a stará popraskaná guma už do kategorie rozumně opravitelných závad nespadají. V těchto případech je výměna správné řešení. Pokračovat v jízdě s podhuštěnou pneumatikou navíc znamená vyšší zahřívání, větší práci bočnic a riziko vnitřního poškození, které zvenčí vůbec nemusí být patrné. Současně se zhoršuje brzdění, ovladatelnost i rovnoměrné opotřebení.
Celé to má jednoduché vysvětlení. Když pneumatika bez zjevného hřebíku znovu a znovu ztrácí tlak, nebývá to záhada, ale součet několika velmi běžných příčin. Někdy jde jen o chladné počasí a přirozený pokles tlaku, jindy o stárnoucí ventilek, rez na ráfku, špatně usazenou patku nebo drobný defekt, který se ukáže až při pečlivé kontrole. A právě v tom je ten rozdíl. Jednorázové dofouknutí může být běžná údržba. Opakované dofukování stejného kola už je zpráva, že něco netěsní a chce to řešit dřív, než se z malé závady stane dražší a nebezpečnější problém.
Zdroj: jalopnik.com, apollotyres.com, firestonecompleteautocare.com, goodyear.com
🚗 Nové autopojištění za 2 minuty
Vyplňte pár údajů a hned uvidíte nejvýhodnější nabídky na trhu.
⚡ Spočítat pojištěníBez registrace • Okamžitý výsledek