Před týdnem se mezi spolkem AutoMat a ministrem dopravy ČR Martinem Kupkou rozjela debata ohledně vzdálenosti při předjíždění cyklistů autem. V návaznosti na některé události, kdy nebylo možné cyklisty jen tak předjet, se začalo mluvit o změně zákona.
Spolek AutoMat, který dlouhodobě protestuje a bojuje proti automobilům, se v otevřeném dopise obrátil na českého ministra dopravy Martina Kupku. Ten byl zveřejněn bezprostředně po osobní schůzce výkonného ředitele spolku AutoMat Martina Šotoly s ministrem dopravy.
Martin Šotola v něm ministrovi dopravy napsal:
Vážený pane ministře,
obracím se na Vás v návaznosti na osobní schůzku k možné změně zákona o povinném odstupu při předjíždění cyklistů. Zástupce našeho spolku se Vám snažil vysvětlit hlavní důvody, proč je velmi problematické rušit povinný odstup pro automobily jedoucí nižší rychlostí než 30 km/h. Dovolte mi tyto hlavní důvody znovu shrnout a upozornit na to, proč je podle spolku AutoMat, ale i řady dalších dopravních expertů nebezpečné ve Vámi navrhovaném znění a především v tak krátkém časovém odstupu měnit zákon, který není v platnosti ani rok:
Nedostatečné zhodnocení:
Ministerstvo nezveřejnilo žádná data, analýzy ani konkrétní důvody, v čem zákon na komunikacích způsobuje problémy a z jakého důvodu je zákon nutné urychleně měnit. Zákon (který se pracně a komplikovaně připravoval několik let) platí teprve 7 měsíců, tedy ještě příliš krátkou dobu na seriózní zhodnocení jeho dopadů.
Výhrady Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) také nejsou podloženy žádnými statisticky významnými případy, ničím, co by mohlo vypovídat o jakémkoliv trendu potenciálních problémů. Na úzkých lesních cestách kolem 3m šířky nemůže těžká lesní technika (ale ani osobní automobil) cyklistu bezpečně předjet, aniž by ho ohrozil nebo zranil. Lesní cesty jsou na to připraveny tzv. výhybnami. Na této situaci nemění nic současné, ani navrhované znění zákona. Je na místě připomenout, že ještě před uvedením stávající verze zákona v platnost strašili někteří politici a novináři zpožďováním autobusové a nákladní dopravy, kolapsem na českých silnicích. Zde je naopak již s jistotou možné říci, že se nic z toho na silnicích nestalo. Kolaps na lesních cestách, kterým teď straší SVOL bez jakýchkoliv dat či důkazů, tak zřejmě také nenastane.
Výchovný aspekt:
Intenzivní debata a medializace před přijetím zákona napomohla k povědomí o potřebě dostatečného odstupu při předjíždění pro bezpečnost cyklistů (ale i chodců). Policie podle dostupných informací zákon nijak nezneužívá. Pokud řeší podněty, tak jsou pokuty, které společně s podáním vysvětlení ukládá, symbolické. Debata i sankce mají samozřejmě výchovný, psychologický aspekt pro české řidiče a řidičky. S plánovanou změnou ale policie o tento nástroj přijde (viz bod 4) a pozitivní trend, který tato debata nastartovala (a který je mimochodem subjektivně na silnicích znát), zeslábne, nebo zcela zmizí.
Zákony, které zásadněji mění pravidla na všech komunikacích, je třeba trpělivě vysvětlovat a ideálně spojit s velkou osvětovou kampaní. Když ale takový zákon začneme bez zhodnocení jeho dopadů, odborné diskuze a po velmi krátké době měnit, může velmi snadno dojít ke zmatení veřejnosti. Hrozí, že si každý bude vykládat po svém i samotný význam zákona.
Bezpečnost – životy a zdraví:
Ve Vašich mediálních vyjádřeních jste citoval statistiku BESIP, respektive Centra dopravního výzkumu, ze které zdánlivě vyplývá, že nedodržení bezpečného odstupu při předjíždění je marginálním problémem v celkovém počtu nehod s cyklisty. Skutečnost je ovšem naprosto jiná, na což náš spolek již déle upozorňuje. V žádném případě se nejedná o pouhé jedno procento z dopravních nehod, ale až o 15-20 % dopravních nehod, které s nebezpečným odstupem při předjíždění souvisí. Každoročně dochází vinou nedodržení bezpečného odstupu nejméně ke 30 závažným nehodám.
V mnoha zemích (Itálie, Portugalsko, Slovensko…) předcházely přijetí obdobného zákona fatální nehody známých sportovců-cyklistů. V České republice se pro jednou podařilo přijmout nějaké opatření preventivně a ministerstvo místo masivní osvěty zákon zásadně oslabuje (fakticky ruší).
Pokud se do znění zákona opět vrátí abstraktní termín „bezpečná vzdálenost” bez další specifikace, budeme se znovu setkávat s ohrožováním dalších účastníků silničního provozu čistě na základě subjektivního pocitu a zhodnocení bezpečnosti (které je problematické zejména v případě absence osobní zkušenosti „z druhé strany”). I v rychlosti kolem 30 km/h mohou mít nárazy zezadu nebo z boku pro člověka těžké až fatální následky. Obzvlášť při předjíždění těžkými vozidly, které mnohdy nemají chráněné boky před pádem oběti pod zadní kola.
Vymahatelnost:
Pokud bude minimální odstup podmíněn současně aktuální rychlostí vozidla, bude kontrola a především zpětná vymahatelnost výrazně složitější, než tomu je doposud. Obrazová dokumentace přestupku již nebude dostačující a reálně hrozí, že policie všechny podněty odloží. Již dnes je obtížné přesvědčit některé úřady o zcela očividném porušení bočního odstupu doloženým videozáznamem. S novou úpravou se stane z odmítání nebezpečného předjetí jako přestupku standard. Novela zákona v důsledku povede k tomu, že se tento zákon přestane (byť jen symbolicky) vymáhat, a tedy i dodržovat.
Dobrá praxe:
V žádné ze zemí, kde podobný zákon zavedli, nemají jeho platnost podmíněnou aktuální rychlostí vozu, pravděpodobně z výše uvedených důvodů. Jedinou výjimkou je Rakousko, kde ovšem probíhá široká debata, respektive kritika dopravních expertů k tamní připravované podobě zákona.
Z výše uvedených důvodů si Vás dovoluji touto cestou požádat o přehodnocení Vašeho záměru a stažení navrhované novely alespoň do doby, než její podoba projde dostatečnou expertní debatou a bude doplněna o další nezbytné složky, které zvýší bezpečnost na našich silnicích. V debatě o tom, co jednotlivým dopravním skupinám, zejména těm nejohroženějším, může opravdu pomoci, Vám ochotně nabízíme spolupráci.
Děkuji Vám a jsem se srdečným pozdravem
Mgr. Martin Šotola,
výkonný ředitel spolku AutoMat
Jak vidno, problémem je podle AutoMatu hlavně to, že by se vzdálenost měla z jednoho a půl metru zmenšit na metr, což je podle Šotoly nedostatečné. Zdůvodňuje to třeba i pádem cyklisty pod kola nákladního automobilu. To je jistě závažný problém, ale jaký je rozdíl mezi pádem cyklisty pod kola nákladního auta jedoucího 30 km/h a 50 km/h? V obou případech by byl fatální. To, že by odstup od cyklisty mohl být zákonem v rychlostech do 30 km/h snížen, přece neznamená, že řidiči automaticky odstup také sníží… Řidiči přece rozhodně nechtějí cyklisty srazit, zranit anebo snad dokonce zabít.
Každý rozumný řidič už dnes dostatečný, bezpečný odstup od předjížděného cyklisty dodržuje, naopak (asi) žádného nerozumného řidiče ke zvětšení rozestupu stejně žádný zákon nedonutí.
Ministr dopravy Martin Kupka na dopis před pár dny také zareagoval. Zvolil stejnou formu otevřeného dopisu, který zveřejnil resort na svých webových stránkách.
Vážený pane řediteli, vážení cyklisté,
dovoluji si – také otevřenou cestou – reagovat na Váš otevřený dopis.
Jsem si vědom toho, že cyklisté jsou velmi zranitelnými účastníky silničního provozu. Sám patřím mezi aktivní cyklisty, a proto moc dobře vím, jak se člověk na kole cítí, když jej předjíždí bezohledný řidič bez dostatečného odstupu.
Změna zákona, která umožní řidičům motorových vozidel předjet cyklistu v nižší rychlosti než 30 km/h bez dodržení fixního odstupu 1,5 metru, ale za dodržení všech pravidel pro bezpečné předjíždění, rozhodně není namířena proti cyklistům a jejich bezpečnosti na silnicích. Limit 30 km/h je uplatňován například pro zklidnění dopravy ve městech právě proto, že zaručuje velmi bezpečný prostor pro tzv. zranitelné účastníky silničního provozu – chodce a cyklisty. Jsem přesvědčen, že při tomto snížení rychlosti je možné bezpečně předjet i bez paušálního 1,5 metru.
Dovolte mi shrnout důvody, které nás vedly k přípravě návrhu na změnu legislativy. Zároveň zareaguji na některé výtky otevřeného dopisu.
Ad Bezpečnost – životy a zdraví:
Podle policejních statistik došlo v loňském roce k 4 163 nehodám cyklistů šetřeným ze strany Policie ČR. V předcházejícím roce, kdy vrcholila tzv. covidová cyklistika, to bylo 4 306 nehod. Podle webu portalnehod.cz, který nehody eviduje na základě policejních statistik od roku 2010, byl předminulý rok na počet nehod spolu s rokem 2018 vůbec nejhorší. Podle Policie ČR 67 procent nehod zavinili sami cyklisté. Pokud nehodu způsobili motoristé, pak nejčastěji proto, že cyklistovi nedali přednost v jízdě, dále pak nevěnováním se řízení nebo nezvládnutím řízení.
Předjížděním bez dostatečného bočního odstupu v uplynulých 12 letech podle policejních statistik způsobili motoristé 370 nehod cyklistů a v dalších 668 případech nehodu cyklistů ohrožením při předjíždění způsobili, aniž by bylo v protokolech uvedeno, zda se jednalo o nedostatečný boční odstup. V posledních 12 letech tedy došlo v průměru k 86 nehodám ročně, které byly nebo mohly být způsobeny předjížděním cyklisty bez dostatečného bočního odstupu. Od roku 2014 se přitom počet nehod s účastí cyklistů stabilně drží nad 4 tisíci ročně.
Je pravda, že statistika jsou jen čísla, za každou nehodou je skutečný člověk a nehodu může způsobit kombinace více rizikových faktorů. Přesto je možné spolehlivě konstatovat, že nedodržení bezpečného odstupu při předjíždění není nejvýznamnějším problémem ve vztahu k bezpečnosti cyklistů, a to i v případě, že odečteme tzv. samonehody. Těch bylo za loňský rok zhruba 1300. Vycházím přitom z důvěryhodných statistik, aniž bych je jakkoli překrucoval či účelově zpochybňoval.
Ad Nedostatečné zhodnocení
Návrh na spojení 1,5metrového odstupu s rychlostí vyšší než 30 km/h zdaleka nesouvisí jen s případnými problémy na úzkých lesních cestách, kde cyklistu nelze s požadovaným odstupem 1,5 metru předjet. K dopravním komplikacím dochází rovněž na úzkých silnicích II. a III. třídy, pokud cyklista nejede u kraje. Sám jako cyklista vím, že jezdit po krajnici, jak si představují někteří řidiči, není v mnoha případech možné – například kvůli nesprávně uloženým kanálovým vpustím, výtlukům či ulámaným krajnicím. Řidič, který nechce cyklistu ohrozit, pak musí při předjíždění výrazně vybočit ze svého pruhu a v nepřehledných úsecích riskuje střet s protijedoucími vozidly, a to zejména v případě spěšného předjíždění, o které se řidiči při předjíždění cyklistů často snaží.
Ad Vymahatelnost a výchovný aspekt
Základním předpokladem bezpečného silničního provozu všech, motoristů, cyklistů i chodců, je vzájemná tolerance a respekt. Teprve pak přichází na řadu zákon a jeho vymáhání. Už v době projednávání návrhu na zavedení povinného 1,5metrového odstupu policie upozorňovala, že dodržení tohoto pravidla bude náročné jak pro řidiče, tak pro policii, která nemá jak tento přestupek přesně změřit a dokázat. Ve výsledku tak může sankcionovat až zjevné porušení zákona, což mohla i dříve. Změřit a zaznamenat okamžitou rychlost vozidla je naopak běžnou a rozšířenou praxí státní, městské i obecní policie.
Souhlasím s názorem, že intenzivní debata a medializace před přijetím zákona napomohla k povědomí o potřebě dostatečného odstupu při předjíždění pro bezpečnost cyklistů. Nemyslím si ale, že by navržená úprava měla ochranu cyklistů jakkoliv oslabit. Nehrozí ani žádné zmatení veřejnosti, neboť je zcela zřejmé, že při zpomalení vozidla na 30 km/h nebo méně lze boční vzdálenost přiměřeně snížit bez ohrožení chodce nebo cyklisty.
Zároveň chci zdůraznit, že pro dlouhodobé dodržování každého pravidla je důležité, aby jej bylo možné v praxi naplnit. Pokud to v některých situacích i přes dobrou vůli nejde, dostavuje se místo respektu spíše rozpačité pokrčení ramen. Přiměřenost zákona je tak základním příspěvkem k jeho naplnění a dobrému přijetí. Záleží mi na tom, aby se na českých silnicích v mnohem větší míře uplatňoval vzájemně ohleduplný přístup. K němu může významně přispět i zklidnění zbytečného a často vyhroceného odporu mezi motoristy a cyklisty.
Ad Dobrá praxe
Závěrem mi dovolte Vás ubezpečit, že zákon rozhodně nehodláme měnit urychleně. Příslušnou novelu zákona o silničním provozu teprve předkládáme do meziresortního připomínkového řízení, následovat bude projednání vládou a samozřejmě parlamentem. Návrh nyní čeká několik měsíců diskusí, v nichž nepochybně dojde i na zkušenosti ze zahraničí, kde se objevují různé modely bezpečného odstupu od cyklisty. Platnost zákona navrhujeme od roku 2024. Věřím, že nás čeká otevřená expertní debata a že ji povedeme způsobem, který bude přát vzájemnému respektu a ve výsledku pomůže k větší bezpečnosti na silnicích i cyklistických stezkách.
Děkuji Vám za zvážení těchto argumentů a věcnou diskusi.
A jako aktivní cyklista Vám přeji mnoho příjemných kilometrů v sedle.
Martin Kupka, ministr dopravy
Úprava odstupu při předjíždění cyklisty je tedy stále velké téma, stejně jako když se o něm před lety začalo mluvit poprvé. Problémem ale je, že jakkoliv je odstup stanovený poměrně exaktně a jasně, jeho vymahatelnost není dnes úplně reálná. Policisté nemají nástroje, jak by tento rozestup přesně a prokazatelně změřili, takže za jeho nedodržení se dá fakticky považovat až samotné sražení cyklisty.
Samotní cyklisté by ale také neměli zapomínat na svoje povinnosti. Často jsou vidět, kterak jedou vedle sebe, přitom jim zákon přikazuje, že musejí jezdit za sebou. Těch povinností mají ale o poznání více, přečíst si o nich můžete v tomto našem starším článku.
Za loňský rok Policie ČR evidovala celkem 3 994 nehod cyklistů, při kterých zemřelo 43 osob, dalších 234 se zranilo těžce, 3 141 lehce a 757 se obešlo bez zranění. Zároveň prudce vzrostl cykloprovoz na silnicích i ve městech. „Viníky nejzávažnějších nehod cyklistů jsou zhruba z poloviny sami cyklisté a z poloviny řidiči vozidel. Posílit vzájemnou ohleduplnost a bezpečné chování v silničním provozu tedy musíme u obou těchto skupin,“ vysvětlil před časem vedoucí oddělení BESIP Tomáš Neřold.
Cykloteroristé z tzv. hnutí Auto*Mat jsou normální magoři
Myslím si, že novela tohoto zákona by neměla být zaměřena jen na povinnosti řidičů
motorových vozidel, ale i na povinnosti cyklistů. Kola,skutry,koloběžky s elektrickým
pohnem často překračují rychlost i 60km/hod. Jezdit mohou osoby mladší 15let
bez jakéhokoli oprávnění. Bezpečnost?? Není povinnost svítit,kontrola technického stavu, ochranné prostředky, fyzická a psychycká způsobilost, znalost dopravních
předpisů. I toto by mělo být v novele zákona zváženo a po cyklistech vyžadováno,
stejně jako u ostatních účastníků silničního provozu.
Naprosto souhlasím, pokud se cyklista pohybuje po veřejné komunikaci nevyhrazené jen pro cyklisty, měl by dělat zkoušku z pravidel silničního provozu, stejně tak by měl mí nějaký typ pojištění za způsobené škody. A to už vůbec nemluvím o magorech s přečipovanými elektrokoly. Já bych naopak vjezd na komunikace vyšší než druhé třídy cyklistům bez zkoušky a povinného ručení úplně zaklázal!