Hyundai Tucson se na našem parkovišti už jednou za účelem redakčního testu objevil. Jednalo se o provedení se zajímavou kombinací poměrně potentní přeplňované jednašestky kombinované s dvouspojkovým automatem vlastní produkce. Nezanechal úplně špatný dojem, i když jedna věc nám hořko v ústech zanechala. Jak správně tušíte, šlo o spotřebu paliva. Ve jménu záchrany situace přijíždí verze s nejsilnější vznětovou jednotkou 2.0 CRDi a manuální převodovkou.
Kompaktní SUV od korejské automobilky tak trochu mění svůj rodokmen. Po tom, co ho celý svět znal pod názvem Tucson, se přejmenoval na ix35 a teď už tu zase máme Tucson. Hyundai patrně zjistil, že číslování SUV řady nebude to pravé ořechové a nebo, to vidíme jako pravděpodobnější možnost, chce za ne moc povedenou ix35 udělat tlustou čáru. Na první pohled můžete vidět, že se mu to daří. Divně baculaté tvary předchůdce jsou pryč. Většina lidí neumí jeho jméno ani správně vyslovit a přesto se za ním všichni otáčejí. Byť je design – a zejména ten automobilový – čistě subjektivní záležitostí, můžu s klidným srdcem říct, že exteriér nového Tucsonu se bez debat povedl. Nejedná se sice o nadčasový design, ale současné oko Evropana jistě potěší.
Jestliže byli designéři při plánování exteriéru na té správné vlně, interiér pravděpodobně dodělávali při pátečním odpoledni a všichni už se viděli u grilu na zahradě. Exteriér vás totiž tak správně navnadí a po uchopení poměrně masivní kliky dveří vás vnitřek zase trochu zchladí. Interiér je óda na plasty, některé měkčené, od poloviny přístrojové desky dolů tvrdé, ale rastrované, a některé, jako na madlech dveří, nehezky hladké a navíc lehce poškrábatelné. A právě u tvrdých plastů se zastavím. Bohužel našly své místo také na středové konzole, v místě, kde se jich bude dotýkat řidičova pravá noha. A toto místo styku vám bude vaše noha, zejména po dlouhých trasách, připomínat. V testovaném nnejvyšším provedení Style můžete vybírat ze světlého a černého provedení interiéru. Černá barva je sice praktičtější, nicméně přispívá ke spíše pochmurnému dojmu. Světlé provedení vypadá výrazněji lépe. Zkuste při výběru vozu profackovat vaše děti, před každou cestou jim vysypat všechny kapsy, sebrat čokolády a kupte světlý interiér :)
Poloha za volantem se hledá poměrně snadno, sedadla jsou elektricky ovládaná a v této výbavě také vyhřívaná a odvětrávaná. Interiér nového Tucsonu působí vzdušným dojmem (v tomto případě tomu přispělo také velké panoramatické okno). Dostatek prostoru budou mít také zadní cestující, alespoň ti dva krajní. Prostředního chudáka bude limitovat vystouplé a úzké sedadlo a také středový tunel.
V interiéru ještě chvíli zůstaneme. Pochvalu zaslouží grafika přístrojů. Je čistá, po zhasnutí vytváří dojem celoplošného displeje, ale je jen tak precizně bíle podsvícená. Barevný displej mezi budíky je také povedený. Zbytku interiéru pak vládne „hyundaiovitá“ modrá. Prý je to příjemné v noci. To ale někdo zapomněl říci kontrolce systému sledování mrtvého úhlu, která se vám snaží vypálit díru do hlavy. Displej palubního systému lze však velice jednoduše zhasnout jedním tlačítkem, zbytek osvětlení lze také regulovat. Výborný je také palubní systém, na kterém Hyundai výrazně zapracoval. Infotainment má svěží grafiku, lépe je nyní zasazen do interiéru vozu a jeho reakce jsou rychlejší.
Zavazadlový prostor v přítomnosti plnohodnotného rezervního kola má 488 litrů objemu. Po sklopení sedaček získáte celých 1 478 litrů. Je poměrně dobře přístupný díky vysoko umístěné podlaze a v jeho zastavění vás budou akorát lehce limitovat vystouplé podběhy.
Hyundai Tucson poznáte zejména podle designově zajímavých světlometů, které navazují na šestiúhelníkovou masku chladiče. Bohužel se myslelo o něco více na design než na funkčnost. O tlumená světla se stará soubor diod, který je zakomponovaný do dvou tubusů krytých čočkou. Mají poměrně omezený světelný tok směrem do dálky, naopak výborně svítí do stran, kde vypomáhá i integrované přisvětlení při odbočování. Máte tedy dost často potřebu rozsvěcovat dálková světla. A bohužel i tady narazíte. Za jejich účinkem stojí obyčejné halogenové žárovky, které mají barevnou teplotu z úplně opačného spektra a celkový světelný kužel je tedy dost roztříštěný.
Jak ale Tucson s naftovým motorem jezdí? Z našeho posledního setkání odjel s poměrně dobrým hodnocením, které trochu kazila desetilitrová spotřeba. Pod kapotou této varianty se však nacházel naftový agregát 2.0 CRDi. A to rovnou ve své silnější verzi, která nabídne až 185 koní (136 kW) výkonu a maximální točivý moment kulatých 400 Nm (v 1 750 – 2 750 otáčkách za minutu). Po týdenním ježdění na mě tento dvoulitrový motor udělal vážně dobrý dojem. Je poměrně kultivovaný (i když za jeho tichý projev může především kvalitní odhlučnění), má příjemnou křivku výkonu a výborně mu sedí také manuální šestistupňová převodovka. Nemůžete od něj čekat žádné zázračné výkony, s provozní hmotností 1 826 kg udává Tucsonu zrychlení z 0 na 100 km/h za 9,9 sekundy. Nicméně zejména pružné zrychlení a celková agilita vozu není vůbec špatná. Tento motor také potěší vaší peněženku. Celková spotřeba se po týdenním ježdění, které zhruba ze 2/3 zahrnovalo dálnice, zbytek se rovnoměrně rozptýlil mezi okresky a město, ustálila na hodnotě 7,3 litru na 100 ujetých kilometrů. To vzhledem k velikosti, hmotnosti vozu a také v přítomnosti širokých 19” kol není vůbec špatná hodnota.
Když už jsme nakousli ty disky. Vypadají perfektně, k vozu se výborně hodí, ale není 19 palců už trochu moc? Není. Tedy pokud nebudete porovnávat ceny pneumatik, pak možná. Jinak se tohoto rozměru nebojte. Tucson totiž vyjíždí na perfektním podvozku. Dokáže až překvapivě dobře filtrovat většinu nerovností, přitom je jistý a směrově velmi stabilní. Tucson má také velmi slušné brzdy. Mají solidní brzdný výkon a dají se dobře dávkovat. Relativně silný motor, povedený podvozek, to vybízí ke svižnější jízdě. Tucson jí samozřejmě zvládne, ale vy se bavit nebudete. V zatáčkách drží poměrně dobře, když si ale zadní víceprvkové zavěšení sáhne na dno, přichází stabilizační systém, který začátek radovánek utne docela razantními zásahy. Důvod, proč to však nebudete už příště zkoušet, je řízení. Je přeposilované a nabízí vám gumový odpor, který se postará o to, abyste museli situaci pod předními koly pouze odhadovat. Máte možnost zapnout režim Sport, který situaci na oko zlepší, ale do vašich rukou dostane pouze umělou tuhost.
Je však zcela evidentní, že Tucson je laděný uživatelsky a ne pro nějaké velké řidičské zážitky. Což je v této kategorii naprosto pochopitelné a pravděpodobně i cílovou klientelou vyžadované. Hyundai Tucson je povedeným vozem, jehož kvality jsou ještě o něco více patrné, pokud jste měli tu čest s jeho předchůdcem. V tomto ohledu udělala automobilka z hlediska provedení, zpracování a pocitu z jízdy opravdu výrazný krok kupředu. Potěší také slušným vnitřním prostorem a celkovým komfortem jízdy. Ať už z hlediska odpružení i odhlučnění. Nejsilnější dvoulitrový diesel pod kapotou nabízí solidní jízdní výkony, pokud hledáte ještě nižší spotřebu, je k dispozici slabší verze i jednotka o objemu 1,7 litru. Tyto verze navíc nabídnou i nižší cenu. Protože takto maximálně vybavený kus se vyšplhal až na 865 890 Kč.
[table caption=“Technické údaje:“ width=“615″ colwidth=“70|30″ colalign=“left|center“]
Typ vozu:,Nový
Značka:,Hyundai
Typ:,Tucson
Motor:,řadový čtyřválec
Objem válců:,1 995 ccm
Plnění motoru:,turbodmychadlo
Palivo:,nafta
Pohon:,4×4
Výkon:,136 kW/185 koní v 4 000 ot./min
Točivý moment:,400 Nm v 1 750 – 2 750 ot./min
Zrychlení 0-100 km/h:,9.9 s
Maximální rychlost:,201 km/h
Převodovka:,šestistupňová manuální
Spotřeba paliva (l/100 km):,7.1 / 5.2 / 5.9
Délka:,4 475 mm
Šířka:,1 850 mm
Výška:,1 650 mm
Rozvor:,2 670 mm
Pohotovostní hmotnost:,1 826 kg
Objem zavazadlového prostoru:,488 / 1 488 litrů
Základní cena:,529 900 Kč
Cena testované verze:,865 890 Kč
Ceník:,k nahlédnutí zde
[/table]