Ford se dostal do poměrně ostrého sporu s americkou vládou. Trumpově administrativě vadí jeho rostoucí spolupráce s čínskými společnostmi, především s výrobcem baterií CATL a automobilkou Geely. Kritika se ale netýká jen elektromobilů. Washington znovu otevřel také otázku výroby vozů Lincoln v Číně.
Americký ministr dopravy Sean Duffy poslal 8. září šéfovi Fordu Jimu Farleymu dopis, v němž vyjádřil vážné obavy z vazeb automobilky na čínské firmy. Vedle společností CATL a Geely se v něm objevuje také BYD. Duffy Ford vyzval, aby své vztahy s významnými čínskými společnostmi přehodnotil. Podle něj totiž vzniká příliš velká technologická a výrobní závislost na jednom z hlavních strategických konkurentů Spojených států.
Ford tak stojí v poněkud nezvyklé situaci. Ve spolupráci s čínskými firmami vidí způsob, jak rychleji získat potřebné technologie a snížit výrobní náklady. Americká vláda se na stejné vztahy dívá především z pohledu národní bezpečnosti a závislosti na zahraničních technologiích.
Washingtonu vadí také spojení Fordu s Geely
Jedním z projektů, který Sean Duffy výslovně kritizuje, je nová spolupráce Fordu s Geely v Evropě. Obě automobilky ji oznámily letos v červenci a počítají se založením společného výrobního podniku ve španělské Valencii. Ford má v nové společnosti vlastnit 66 %, Geely zbývajících 34 %.
Společný podnik má využívat současný závod Fordu a vyrábět auta obou značek určená především pro evropský trh. Pokud projekt získá potřebná regulatorní schválení, fungovat má od první poloviny roku 2027 a první nové modely mají z výrobní linky sjíždět v roce 2028.
Ford ve Valencii nadále počítá s Kugou. Od roku 2028 tam má přibýt také nový člen rodiny Bronco a nový crossover Fordu, který bude společně vyvíjen s Geely. Čínská automobilka chce ve stejné továrně vyrábět dvě vlastní elektrická SUV.
Právě taková spolupráce je však v současné politické atmosféře ve Spojených státech citlivým tématem. Duffy tvrdí, že americké firmy by měly usilovat o větší technologickou soběstačnost, nikoliv prohlubovat spolupráci se strategickými konkurenty.
Ford pouští Geely do své evropské továrny. Od roku 2028 tam bude vznikat pět různých modelů
Dalším bodem sporu je Lincoln. Ministr dopravy kritizoval Ford kvůli tomu, že se výroba některých vozů této značky pro americký trh nepřesune z Číny dříve než v roce 2030. Ford už dříve oznámil, že od roku 2030 chce zvýšit výrobu Lincolnů v USA a postupně ukončit dovoz těchto vozů z Číny pro americké zákazníky. Pro Duffyho je ale čekání do konce desetiletí příliš dlouhé.
Největší spor se vede o baterie CATL
Ještě větší pozornost než Geely vyvolává spolupráce Fordu s čínským bateriovým gigantem CATL. Týká se továrny BlueOval Battery Park Michigan v Marshallu, kde Ford zavádí výrobu lithium železo fosfátových článků, tedy baterií typu LFP.
Americká automobilka využívá technologii CATL na základě licenční a servisní dohody. Duffy právě tuto závislost na čínském know-how kritizuje a upozorňuje také na to, že firma CATL se ocitla na americkém seznamu společností označených za firmy s vazbami na čínskou armádu.
Ford se proti výkladu vlády ostře ohradil. Zdůrazňuje, že nejde o společný podnik s CATL ani o továrnu vlastněnou čínskou firmou. Závod v Michiganu patří Fordu, automobilka jej sama provozuje, kontroluje výrobu a zaměstnává vlastní pracovníky. Spolupráce se společností CATL se podle Fordu omezuje na licenci k technologii a související služby.
Továrna má postupně zaměstnávat přibližně 1700 lidí. LFP články z Michiganu budou určeny také pro připravovaný elektrický pick-up Ford Fathom, první vůz postavený na nové platformě Universal EV. S cenou se má vejít do 30 tisíc dolarů.
Právě levnější LFP články mají být jednou z cest, jak takovou cenu vůbec umožnit. Pro Ford je proto přístup k technologii CATL důležitý, současně se však stává terčem politického tlaku kvůli jejímu čínskému původu.
Ford tvrdí, že kritika stojí na chybných informacích
Reakce automobilky byla nezvykle ostrá. Ford označil dopis od Duffyho za pomýlený pokus získat mediální pozornost a tvrdí, že obsahuje faktické chyby. Odmítl například, že by navrhoval model americko-čínského společného podniku v podobě, jakou ministr ve svém dopise popsal.
Automobilka současně zdůrazňuje své investice do americké výroby a připomíná, že baterie podle technologie CATL nevyrábí v Číně a následně je nedováží. Vyrábí je ve vlastní americké továrně s vlastními americkými zaměstnanci.
Situaci navíc komplikuje postoj samotného Donalda Trumpa. Jen několik dní po Duffyho kritice Fordu prezident řekl, že by proti vstupu čínských automobilek do USA nenamítal, pokud by tam postavily továrny a zaměstnávaly americké pracovníky. Současně odmítl variantu, při níž by čínské automobilky vyráběly auta například v Mexiku a následně je vyvážely do USA.
Spor kolem Fordu tedy není jednoduchým odmítnutím jakékoliv spolupráce s čínským automobilovým průmyslem. Trumpova administrativa požaduje, aby americké firmy omezily závislost na čínských technologiích a výrobě, zatímco samotný prezident připouští čínské investice přímo na americkém území. Ford mezitím potřebuje skloubit domácí výrobu, tlak na nízké ceny a přístup k technologiím, v nichž dnes mají čínské firmy velmi silnou pozici.
Zdroj: carscoops.com, reuters.com, fromtheroad.ford.com
Štítky: CATL, Čína, elektromobilita, Ford, Geely, USA