Poptávka po prověřování ojetých vozidel enormně roste. Jen za leden 2017 bylo v bezplatném systému VinCheck prověřeno 38 518 VIN, tedy identifikačních čísel vozidel.

Oproti lednu 2016 to je nárůst o 45,3 % (v lednu 2016 bylo v systému VinCheck kontrolováno 26 507 VIN). Z celkového počtu bylo 33,9 % vozidel prověřováno autobazary a dalšími obchodníky s ojetými vozidly. Soukromé osoby pak prověřovaly zbylých 66,1 % vozidel. Statistika tak kromě jiného potvrzuje fakt, že více než polovina ojetých vozidel se v České republice prodá tzv. „na ulici“. Právě vozidla prodávaná mimo autobazary však představují největší riziko. Především proto, že relevantních informací o vozidlech je v České republice zoufalý nedostatek a stávají se zdrojem výnosného byznysu.

Za celý rok 2016 bylo v systému VinCheck prověřeno 385 323 VIN. „Toto číslo nás na jedné straně velmi příjemně překvapilo, na druhé straně však velmi nelítostně nastavilo zrcadlo celkové situaci na českém trhu ojetých vozidel,“ říká Dalibor Žák ze společnosti VinCheck. Podle něj je totiž největším problémem nedostatek relevantních a veřejně dostupných informací o vozidlech na českém trhu. „Na jedné straně neustále čteme o tom, jak stárne český vozový park a kolik vozidel má nějakou právní nebo technickou vadu, ale na druhé straně stát v této věci jen nečinně přihlíží,“ domnívá se Žák.

Příklad bychom si mohli vzít třeba ze Slovenska, kde v rámci projektu EUCARIS zprovoznili modul MilAge, který sdílí informace o vozidlech mezi národními databázemi. Jedná se o evropsky vůbec první pilotní projekt, který vyměňuje informace mezi zeměmi EU v oblasti historie najetých kilometrů na vládních úrovních. „Takové informace by pak mohly být přístupné každému žadateli, i třeba za administrativní poplatek podobně jako například informace z katastru nemovitostí,“ dodává Žák. Například v Belgii je pak takový dokument dokonce povinnou přílohou smluvní dokumentace při prodeji vozidla.

Aktuálně lze prověřit vozidlo v databázi Ministerstva dopravy a u komerčních společností. Podle Žáka je to ale zoufale nedostatečné: „Ministerstvo dopravy se obává zneužití osobních údajů, takže si v jejich systému můžete prověřit pouze vlastní vozidlo. Před koupí si ho tedy neprověříte. Služba je relativně drahá a poskytované údaje jsou bez záruky. Ve chvíli, kdy vybíráte například z deseti vozidel, vás takové prověření vyjde na několik tisíc korun a stejně nemáte jistotu, že jsou informace 100% pravdivé.“

Podle Žáka je tak jediným smysluplným řešením poskytování informací z Registru vozidel široké veřejnosti. Do Registru by pak data měly poskytovat nejen STK, ale také výrobci, importéři, servisy, leasingové a pojišťovací společnosti.