Klasický Land Rover Defender má v automobilovém světě zvláštní postavení. Nikdy nebyl autem, které by si zakládalo na uhlazenosti, tichu nebo pohodlí. Nejen podle dnešních měřítek, ale ani podle těch historických. Právě v tom ale spočívá jeho výjimečnost. Má charakter, který se u moderních SUV hledá stále hůř. Americká společnost Helderburg se rozhodla, že ho u svého nejnovějšího projektu Rocco nezničí honbou za výkonem ani výměnou motoru. Prostě jen okoření původní auto.
Výsledek je přitom všechno, jen ne levná nostalgie. Helderburg Rocco vznikl na základě Land Roveru Defender 110 a jeho cena po úpravě je zhruba 400 tisíc dolarů, což je v přepočtu zhruba 8,3 milionu korun. To je částka, za kterou se dá v zámoří pořídit i lehce ojeté Ferrari SF90 Stradale.
Tohle auto vzniklo pro otce a syna z Nashvillu, kteří chtěli klasický Land Rover Defender používat každý den, ale chtěli ho stylovější, pohodlnější a celkově lepší. A to se, zdá se, povedlo. Jednou tohle auto navíc chtějí předat dál jako rodinné auto s vlastním příběhem.
Původní základ zůstal, všechno kolem prošlo zásadní proměnou
Helderburg v případě Rocca nepostupoval jako u klasické renovace, kdy se staré auto rozebere, nalakuje, osadí novými díly a pošle zpět na silnici. Tohle bylo jiné. Mělo se zachovat to, co dává Land Roveru Defender jeho identitu, ale současně bylo v plánu odstranit slabiny, které by z něj v dnešním provozu dělaly spíše víkendovou hračku než auto pro běžné používání.
Proto zůstal původní rám i blok motoru. Vůz si tak uchoval shodná čísla, což je u klasických aut důležité nejen z pohledu autenticity, ale i dlouhodobé hodnoty. Helderburg se zároveň nepustil do výměny motoru za nějaký tradiční osmiválec, ale pod kapotou zůstal přeplňovaný naftový pětiválec, který ale prošel úpravami tak, aby lépe odpovídal současným nárokům. Firma v případě této stavby mluví o architektuře Helderburg Mark 3.5. Nejde o hotový motor z katalogu, ale o přepracované řešení postavené s důrazem na životnost a každodenní použitelnost.
Nově byly promyšleny i další části vozu, včetně chlazení, mezichladiče, brzd, osvětlení a podvozku. Rocco tak nemá být jen hezky vypadající starý Defender, ale auto, které se nezalekne zimního rána, delší cesty ani horského průsmyku.
Karoserie z hliníku a lak, který mění výraz podle světla
Na první pohled je jasné, že Helderburg Rocco nechce působit nenápadně. Karoserie dostala nové hliníkové panely, rozšířené blatníky, nové části boků, upravenou příď, černý ocelový nárazník, černou masku a moderní LED světla. Celek stojí na nových kolech s terénními pneumatikami a působí výrazně širším, mohutnějším a dražším dojmem než běžný klasický Land Rover Defender.
Velkou roli hraje právě lak karoserie. Helderburg použil sytý červený odstín s kovovým a perleťovým efektem, který se má měnit podle úhlu pohledu a světla. Nejde ovšem jen o barvu, která má upoutat pozornost. U takového auta je lak součástí celkového výrazu stejně jako tvar blatníků, výška postoje nebo černé doplňky.
Technika pod karoserií se změnila jen lehce. Helderburg Rocco má přepracovaný podvozek, jinak laděné odpružení a zakázkový výfuk z nerezové oceli s klapkami.
Uvnitř je luxus, ale bez zbytečného divadla
Kabina se změnila stejně výrazně jako exteriér. Helderburg ji navrhoval pro dva konkrétní řidiče, kteří nemají stejnou výšku ani stejné nároky na posed. Sedadla, volant, palubní deska i středová konzola tomu odpovídají.
Interiér využívá kvalitní skotskou kůži v černých a hnědých tónech. Kůže má být dost pevná na dlouhé roky používání a zároveň působit přirozeně, ne jako sterilní luxusní salon. Rodina si zvolila i vzor prošívání. K tomu přibyly analogové přístroje Smiths řízené pomocí GPS, uzamykatelná ocelová středová konzola, nový volant a moderní obrazovka infotainmentu.
Právě tady je na Roccovi dobře vidět, proč podobná auta vyvolávají tolik debat. Za čtyři sta tisíc dolarů si lze koupit mnohem rychlejší, tišší i technicky vyspělejší vůz. Jenže tenhle Land Rover Defender je jiný. Má působit jako stroj, který už něco znamená teď a může znamenat ještě víc za dalších 10 nebo 20 let.
Helderburg Rocco byl dokončen a předán majitelům v dubnu 2026. Celá stavba zabrala více než 3 tisíce hodin ruční práce. Ať už se na cenu díváme jakkoli, nejde o běžnou renovaci ani o rychlou úpravu klasického terénního auta. Je to zakázkově postavený Land Rover Defender, který si ponechal původní srdce, ale kolem něj dostal úplně nové tělo, techniku i kabinu. V době, kdy se podobné přestavby často předhánějí hlavně ve výkonu a okázalosti, působí Rocco trochu jinak. Draze, výrazně, ale pořád se snahou neztratit původní podstatu Land Roveru Defender.
Zdroj: carscoops.com, motorious.com, helderburg.com
Starý dobrý Defender zůstane už asi navěky nejstylovějším počinem automobilového průmyslu. Přestavba firmy Helderburg bude tohoto tvrzení důkazem.
Projekt veskrze prostý zbytečností je zaměřen na dlouhou životnost vozu, jehož kořeny sahají až do dubna roku 1948, kdy byl na autosalonu v Amsterdamu poprvé představen veřejnosti. To je dle mého nejdůležitější aspekt filozofie, která podobným počinům chybí. Z auta sestaveného z hliníkových plátů už tenkrát vyzařovala duše něčeho neobyčejného. Jakmile se auto dalo do pohybu podtrhly dojem jeho výjimečnosti schopnosti v terénu. Myslím, že to jsou právě ty dva hlavní důvody, proč si zámožný majitel vybral k úpravě právě tento ostře řezaný majestát silnic.
Za nejvíce povedenou část přestavby lze považovat přední masku. Architektura světel a jejich usazení do karosérie, z níž byly vyloučeny plastové překryty, se autorům díla povedly. Nicméně ani ostatní prvky nezůstávají pozadu. Nebylo by férové nepoukázat na gril chladiče a především přední nárazník, který už i na tak vznešené osobitosti přidává svůj díl vkusu. Výměna pantů dveří za hranatější byla z mého pohledu zbytečná, ale budiž důležité je, že celý projekt byl pojat decentně bez okázalostí. Ty by totiž už na toliko suverénně své
bytném hranolu mohly přejít v teatrálnost. Z estetického hlediska považuji velikostní parametry kol už na samotné hraně neřkuli dokonce už mírně za jeho zenitem. Rozšířený profil blatníčků ale s obrovskými pneumatikami dobře koresponduje, takže výsledný dojem brutálnosti poněkud eliminují.
Ať mi čtenář promine, ale troufám si tvrdit, že žádný jiný automobil nepožívá tak silného charisma, jako právě starý dobrý Defender. Inženýrům v britském Solihullu ale tento atribut jedinečnosti před dvaceti roky jaksi unikl ze zřetele. Proto o to více uznání posílám oduševnělému majiteli auta, přičemž se též skláním před uměním šikovných rukou kluků z firmy německy znějícího názvu Helderburg.