Kastle z tuzemské škodovky, srdce bilo pod sovětskou taktovkou, protože bylo z Lady. Původně kupátko Garde mělo velké cíle. V závodech poráželo soupeře, ale nakonec možná i z politických či jiných důvodů byla jeho výroba zastavena.

Když nechtěla Škoda, začal stavět Metalex

Tuzemská automobilka Škoda byla vždy chloubou naší republiky. Vedle sféry osobních automobilů se nechtěla nechat zahanbit ani na poli rallye. A to bylo dobré rozhodnutí. Jako skvělý tah se ukázal zejména model Škoda 130 RS. To byl totiž opravdu úspěšný závoďák, který bral v roce 1977 i ta nejvyšší ocenění na Rallye Monte Carlo. Přímého nástupce ale škodovka nevyvíjela, a tak musel přijít někdo jiný.

Přečtěte si také:  Opilý důchodce vyletěl se svou škodovkou ze silnice. Auto zapíchnul do hluboké trávy

Tehdy na „nástupci“ začali pracovat experti z Metalexu (MTX). To mělo vycházet z kupé Škoda Garde a jezdit ve skupině B. Změnilo se prakticky vše, zejména původní čtyřválcová dvanáctistovka nebyla dostatečně silná, proto si konstruktéři vyzkoušeli šestnáctistovku z Lady. Výsledkem byl krasavec s výkonem 160 koní, který pomohly získat dva dvojité karburátory Weber. Motor finálně ladil Petr Kreibich, expert z Metalexu, který sám s Ladami závodil.

Bastard se zalíbil Čubovi

V historii našich automobilových soutěží hrálo prim jen několik týmů. Především AZNP, pak Chemopetrol Litvínov, Barum, rallye tým měl i tehdejší předseda JZD Slušovice, František Čuba. Právě on se začal zajímat o kousky z Metalexu a zalíbil se mu model 160 RS. Důvod? Tovární auta byla lepší, než ta zákaznická a ta se s nimi nemohla měřit. Tady měl Čuba alespoň nějakou šanci tovární tým porazit. Nakonec tedy objednal tři kusy. Dva měly onu šestnáctistovku z Lady, třetí pak třináctistovku, ale s turbem z přeplňované 130 RS.

Problém ovšem vyvstal ve chvíli, kdy se zjistilo, že bude třeba auto homologovat do skupiny B. Tam bylo třeba postavit 200 silničních kusů a teprve pak mohl dostat závoďák závodní homologaci. Takové číslo Metalex nemohl zvládnout a československá automobilky Škoda tento závoďák, který nazývala „bastardem“, vyrábět nechtěla. Škoda Garde se ale tehdy vyráběla v Bratislavských automobilových závodech a tam už to na řešení a možnost výroby 200kusové série vypadalo lépe.

Přečtěte si také:  Za tuhle Fabii budete muset zaplatit 800 tisíc. Vlastnil ji totiž Karel Gott

Ani to ale nakonec nedopadlo, protože závod v Bratislavě přestal modely Garde vyrábět. Zda v tom byla vyšší moc anebo velké slovo škodovky, je nejasné, jistí však je, že v Bratislavě vyrobené automobily nebyly úplně spolehlivé a kvalitní.

Škoda 160 RS MTX na trati

Karoserie nového prototypu byla lehčí, design navrhl Václav Král a putoval do ní bezpečnostní rám. Ten nesl motor, nápravy, stála na něm celá konstrukce. Ovšem místo nárazníků vzadu byl jen prolis, vpředu nic. Víko motoru bylo z laminátu a celé auto dostalo spoustu aerodynamických doplňků.

Konstrukce auta byla zcela proměněna. Sériová Škoda 130 L dodala převodovku a přední nápravu, zadní nápravu si Metalex vyvinul sám. Kotoučové brzdy na všech kolech pocházely z modelu 130 RS. Chladič motoru (umístěného vzadu) byl vpředu pod kapotou spolu s palivovou nádrží, akumulátorem a hasicím přístrojem.

Smutný konec v závěji

160 RS se na pár soutěžích přesto objevila. Za volantem jezdil Václav Blahna, který se s ním poprvé ukázal na Valašské zimě 1984. Tehdy porazil Škodu 120 L s Johnem Hauglandem za volantem, a jasně se ukázalo, jak moc je tento bastard vývojově řed škodovkou.

Přečtěte si také:  Škoda při koronavirové krizi natočila nové reklamy. Jsou z domova a hrají v nich zmenšené modely

Škoda nakonec nástupce vyvinula, šlo o sedan 130 LR. Ani ona se ale nemohla se Škodou 160 RS MTX rovnat. Bohužel Blahna tenkrát v závodě uvízl v závěji, a tím přišel o vítězství. Mezitím nakonec byla žádost o homologaci pro nesplnění podmínek zamítnuta a auto tak bylo odsouzeno k zapomnění.