Jsou auta, která rychle skončí v zapomnění. A pak jsou vozy, které i po mnoha letech provozu stále stojí za koupi a budou sloužit ještě dlouho. Nostalgické vzpomínky na spolehlivost a výdrž tak v budoucnu řidiči mohou věnovat modelům, které by nikdo netipoval. Po deseti letech od výroby ukazují největší potenciál dlouhověkosti menší atmosférické benzínové motory, mezi diesely pak jednotky bez filtrů pevných částic. Vyplývá to z dat inovační laboratoře AuresLab, která je součástí skupiny AURES Holdings.
Přechod z emisní normy Euro 4 na Euro 5 před deseti lety pro automobilky znamenal řadu změn. „Kvůli striktním limitům se u dieselových motorů stal naprostou nezbytností filtr pevných částic, který u řady vozů později způsoboval nemalé problémy. Pro benzínové motory pak normy znamenaly nástup downsizingu, tedy malých turbomotorů, které také nebyly zvlášť v počátcích úplně bezproblémové,“ vysvětluje Stanislav Gálik, výkonný ředitel laboratoře AuresLab. Společným znakem „držáků“ tedy u benzínových motorů bývá nepřímé vstřikování paliva a většinou provedení bez turbodmychadla. U dieselů je pak zásadní provedení bez filtru pevných částic, který u řady modelů způsoboval nemalé potíže a jeho výměna je velmi nákladná. Byť jsou i některé modely, které s ním nemívají potíže.
U desetiletých škodovek jsou vyhlášené modely Fabia a Roomster s benzínovou motorizací 1.4 16V 63 kW, nebo druhá generace Octavie s motory o stejném objemu, ale s nižším výkonem 59 kW. Výkonnější motor 1.6 MPI u tohoto modelu je také velmi trvanlivý. Samostatnou kapitolou jsou rovněž poslední ročníky Octavie první generace s názvem Tour, u níž byl dobrou volbou jakýkoliv motor (1.4 55 kW, 1.6 75 kW, 1.8T 110 kW, 1.9 TDI 74 kW). Naftovým motorizacím pak vládne legendární Octavia 1.9 TDI s kódem motoru BXE (77 kW). Benzínové verze lze pořídit od 90 tisíc Kč, naftové od 120 tisíc.
Velmi podobná je situace u Volkswagenu, se kterým Škoda díky koncernové spřízněnosti motory sdílela. Vedle nešlápnete u vozů s motory 1.4 16V (59 kW a 63 kW, ne FSI nebo TSI), které se montovaly do Polo, Golf a Golf Plus, nebo 1.6 16V (75 kW, ne FSI), jež najdete v modelech Golf, Golf Plus, Jetta, Touran a Passat. Zárukou dlouhověkosti je i v Audi A3. Diesel 1.9 TDI BXE (77 kW) pak figuroval i v modelech Golf, Jetta, Touran a Passat.
„Statisícové nájezdy u těchto motorů nebývají problém, a vzhledem k počtu vyrobených kusů jsou i náhradní díly poměrně levné,“ říká Stanislav Gálik. „Nesmrtelné“ vozy ale najdeme i mimo německý koncern.
Mezi nejspolehlivější Fordy patří dvojice Fiesta a Focus. Menší model s benzínovou motorizací 1.25 (44 i 60 kW), větší pak s motorem 1.6 (74 kW). Ceny začínají na 90 tisících. U korejské dvojice automobilek Kia a Hyundai pak podle dat AuresLab neprohloupíte s benzínovým motorem u modelů Kia Picanto, Rio, Cee’d, Venga nebo Hyundai i20, i30 a ix20.
Italské výrobce zastupuje Fiat, kde nejméně poruch vykazují jakékoliv benzínové modely Panda, Grande Punto, Punto Evo, 500 nebo Bravo. Pandy se přitom dají pořídit už od 60 tisíc Kč.
U francouzských značek pak vynikají vozy s motorem 1.2 (55 kW), jímž byly osazeny Renaulty Clio, Clio Storia, Kangoo a Thalia, nebo 1.6 (74 a 81 kW), které automobilka Renault nasazovala do modelů Mégane nebo Fluence. Spolehlivá jsou i kolínská dvojčata Peugeot 107 a Citroen C1. Mezi naftovými motory pak vládne jednotka 2.0 HDI (100, 103, 110 a 120 kW) a příliš nezáleží, jestli v Citroenu C5, C4 Picasso nebo Grand C4 Picasso, případně v Peugeotech 308, 407, 3008 nebo 5008.
Švédská Volva byla vždy hlavně synonymem bezpečnosti. Modely C30, S40 a V50 s libovolným benzínovým motorem bez turbodmychadla nebo s dieselem 2.0 a 2.4 řidičům ovšem budou sloužit ještě hodně dlouho. Stejně tak modely V70 a S80 s benzínovým motorem 2.0 bez turbodmychadla nebo se čtyřválcovým i pětiválcovým dieselem 2.0 a pětiválcovým dieselem 2.4.
Na závěr se pak AuresLab zaměřil na vozy značky Mercedes, která dala vzniknout dnes již legendárnímu nezničitelnému modelu W 123, zvanému „piáno“. Z desetiletých vozů si tak stojí nejlépe třídy C a E s benzínovými čtyřválci bez přímého vstřikování nebo s naftovými čtyřválci OM646 (obojí se pozná podle emisní normy Euro 4). U menších modelů tříd A nebo B pak stačí zvolit jakýkoliv benzínový motor.
Analýza AuresLabu zabrousila i o dekádu dále. „Nejčastěji jsou takto staré vozy škodovky a volkswageny, častěji benzínové. Za tak dlouhou dobu však už do hry mnohem více vstupuje opotřebení konkrétního kusu a jeho údržba. Jen málokdo dokáže za levný peníz uservisovat třeba Citroen C5 nebo šestiválcové turbodieselové Audi,“ vysvětluje Gálik. Přesto lze podle něj pořídit za 50 tisíc Octavii nebo Golfa a s dobrou péčí je později za podobné peníze i prodat.