test-kia-ceed-tri-generace- (22)

Kia Cee’d, respektive Kia Ceed už je na světě ve třech generacích. A my jsme se rozhodli podívat na to, jak moc se tohle auto v průběhu času změnilo. Posvítili jsme si na trojici kombíků s benzinovými motory a manuálními převodovkami.

Tak šel čas…

Psal se rok 2006, kdy byla poprvé představena Kia Cee’d. Bylo to tehdy úplně první auto, o kterém značka říkala, že bylo stvořeno speciálně pro Evropu. Pro starý kontinent byl navržen design a v Evropě – konkrétně v továrně ve slovenské Žilině – bylo auto vyráběno.

Dnes, o 13 let později, už tady máme tři generace ceedů. A za tu dobu se toho změnilo hodně. Nejen z pohledu designu, ale i z pohledu techniky a vnímání značky jako takové. Kia totiž už dnes není “tou korejskou značkou”, jejíž auta si lidé kupují, protože jsou levná, ale kupují je, protože vůbec nejsou špatná.

A jak je vidět z fotografií, vyvíjel se i ten “evropský design”. U první generace – my už máme auto po faceliftu, který proběhl v roce 2010 – to ještě není úplně ono, ačkoliv oproti předchozím modelům (např. Kia Cerato) šlo o velmi výrazný skok.

Test Kia Cee’d SW 1,4 CVVT: Stěhovák na úrovni

Už v první generaci nabízela Kia trojici možných karosářských variant. Kromě kombi označovaného jako SW, to byl klasický pětidveřový hatchback, ale i třídveřový, sportovněji se tvářící hatchback pojmenovaný jako pro_cee’d. To se u druhé generace, která se začala prodávat v roce 2012, nezměnilo.

Druhá generace však zkrásněla, možná i proto, že šéfem designérů byl tehdy už Peter Schreyer. Ve druhé generaci se také poprvé objevily sportovní verze Ceed GT (kromě kombi). Nebyly to sice hot-hatche v pravém slova smyslu – což ostatně prozrazuje samotný název – ale byla to velmi příjemná a rychlá auta pro běžné ježdění. Kromě toho přišla i výbava GT-line, která zvenku vypadala jako GT, ale auta měla “obyčejné” motory.

Ještě větší změna je to v interiéru, kam se dostaly lepší materiály. Celkově si v druhé generaci cee’du posádka připadá mnohem příjemněji. Korejci navíc naplnili ceník mnoha prvky příplatkové výbavy, které konkurence nenabízela v základu anebo dokonce v této třídě vůbec (třeba vyhřívaný volant).

Třetí generace Ceedu je nováčkem, je tu s námi od loňského podzimu. Od té druhé se už zase tak výrazně neliší, ačkoliv jde na první pohled rozdíly rozeznat. Kia opět kladla důraz na její evropský původ, protože z názvu vypustila apostrof. Už to není Cee’d, ale jen Ceed. A vypustila i třídveřovou karoserii. Název proceed byste ale v ceníku našli pořád. Nově totiž označuje stylový kombík, vlastně spíš takový shooting brake.

Kia představila model ProCeed GT Line a GT. Už jsme se s ním svezli

V interiéru to u třetí generace naprosto bez problémů snese i s těmi nejlepšími evropskými značkami a některé i překoná. Líbí se mi, že Kia nešla cestou dotykového ovládání všeho jako některé evropské značky, ale nabízí klasické ovladače. Ty jsou navíc rozmístěny tak, že jsou tam, kde je řidič čeká.

Motory: od atmosférických motorů k turbům

13 let je docela dlouhá doba a nejvíce se to potvrzuje na pohonných jednotkách. Ty se musely výrazně proměnit hlavně kvůli předpisům Evropské Unie. Zatímco první generace Cee’du měla benzínové motory vždycky bez turba a se čtyřmi válci, tak poslední generace už nemá atmosférický motor ani jeden. Druhá generace byla průnikem obou, v nabídce byly jak atmosférické, tak i přeplňované motory. Naftové motory používaly přeplňování turbodmychadlem ve všech třech generacích.

Všechny tři generace, které tu máme, mají benzinové čtyřválce. Zatímco v první a druhé generaci jsou atmosférické 1,6litrové motory s 92 kW (1. generace), respektive s 99 kW (2.generace), v posledním autě máme přeplňovanou jedna čtyřku s 103 kW. Převodovky jsou ve všech autech manuální šestistupňové.

Za volantem

První generace ceedu je vlastně slavný model, vždyť ho používali i jako auto za rozumnou cenu v Top Gearu. Tam navíc měli stejný motor jaký má naše auto. Jde o benzinový 1.6 CVVT se 125 koňmi. Motor je už od startu příjemně tichý, ale žádnou oslnivou dynamiku neposkytuje. A to ani ve vyšších otáčkách.

I na dnešní dobu není vůbec špatné řazení, totéž se ale nedá říci o řízení. Posilovač řízení je až příliš účinný a řidič vůbec neví, co se pod koly děje. To ale není nic divného, stejně jde o auto, s nímž rozhodně nebudete řezat zatáčky. Mnohem víc mi vadí to, že kolem středové polohy je volant takový zvláštně volnější. Vzpomínám si, že to bylo i u úplně nových aut, když jsem s nimi před lety jezdíval. Jinak ale jde i dnes o docela příjemně jezdící auto.

Ani servisní náklady nebývaly nijak dramatické. U motorů 1.4 CVVT selhávaly rozvody, ale automobilka to řešila v rámci záruky a případné tzv. “potkané” motory měnila na své náklady. Častěji se ale musely měnit tyčky stabilizátorů, které se ozývaly i u našeho auta.

Po přesednutí do druhé generace je projev motoru, respektive jeho tichost velmi podobná. Tento konkrétní kus je z konce výroby předchozí generace, takže je velmi dobře vybavený a nemá příliš najeto. I tohle auto pohání atmosférická jedna šestka, ale s výkonem 135 koní. Jede logicky o něco líp než předchozí generace, ale hlavně řízení je mnohem lepší. Už tu není ta nejistota kolem středu a je i pevnější. Je tu mezigeneračně cítit obrovský skok vlastně u všeho.

Třetí generaci jsme už v testu měli. Šlo o pětidveřový hatchback se základním litrovým motorem a docela se nám líbila. Tentokrát tu máme mnohem potentnější kombík s přeplňovaným motorem Jeho výkon je 140 koní, ale hlavně má mnohem vyšší krouticí moment, díky čemuž není třeba tolik řadit a vytáčet motor. Když to ale uděláte, jeho dynamika příjemně překvapí. Tenhle Ceed SW dokáže být i docela rychlý.

Test Kia Ceed 1.0 T-GDI 88 kW

Vadí mi tady při jízdě ale dvě věci. Tou první jsou hodně ostré a necitlvé brzdy, s jejichž dávkováním mám docela problém. No, a tu druhou má spousta dnešních aut. Po každém nastartování se mi automaticky aktivuje asistent hlídání jízdních pruhů. Proč? Já ho chci mít zapnutý kdy chci já a ne pořád!

Jinak je to ale jednoznačně nejlépe jezdící Ceed SW, kterého tady máme – a to jak z pohledu motoru, tak i podvozkově. Ostatně kdyby to tak nebylo, bylo by něco opravdu špatně.

Obrovský skok

Takhle tváří v tvář je hrozně zajímavé vidět, jak se za pouhých 13 let dokázala Kia změnit. Jakkoliv první Kia Cee’d není ani dnes špatné auto, ve třetí generaci je – a to i z pohledu velmi silné evropské konkurence – to velmi dobré auto. Nejen, že dobře vypadá, ale i hodně dobře jezdí.

Kia na to totiž původně šla chytře. První generaci modelu Cee’d poměrně agresivně nacenila, dala mu standardně sedmiletou záruku, což bylo před těmi třinácti lety (a je vlastně i dnes) výjimečné a snažila se získat nové zákazníky. Zabralo to. Dneska už je sice neláká nízkou cenou, ale o to lepší auta nabízí. A nejsou to jen tyhle rodinné kombíky, ale třeba i šestiválcový Stinger