Německá vláda se rozhodla znovu otevřít jedno z nejcitlivějších témat evropské klimatické politiky poslední doby. V Evropské unii bude prosazovat zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035. Na společné pozici se shodly strany tamní vládní koalice CDU/CSU a SPD, jejich předsedové to oznámili na tiskové konferenci.
Berlín tak vysílá do Bruselu jasný signál. Nechce zrušit klimatické cíle, ale požaduje podstatně volnější pravidla, která by i po roce 2035 umožnila prodávat alespoň část vozů se spalovacími motory. A zároveň dává najevo, že budoucnost svého klíčového průmyslového odvětví nebude riskovat.
Přečtěte si také:
Co přesně chce Berlín po Bruselu
Kancléř Friedrich Merz po dohodě koaličních partnerů zašle dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. V něm ji má informovat o nové německé pozici a oficiálně požádat o úpravu už dojednaných pravidel. Merz v posledních týdnech opakovaně říkal, že by si přál, aby Evropská unie od současné podoby plánu ustoupila, a nyní krok stvrzuje i formálně.
Podle dohody v rámci koalice se Německo nebude snažit celý systém zvrátit, ale usiluje o to, aby i po roce 2035 zůstala otevřená možnost prodávat automobily s takzvaně vysoce efektivními spalovacími motory a také vozy s hybridním, respektive plug-in hybridním pohonem. V praxi by to znamenalo, že úplný zákaz nových aut se spalovacími motory by se zmírnil a vznikl by prostor pro výjimky, pokud by celkové emise stále odpovídaly klimatickým cílům.
Bitva o auta po roce 2035 pokračuje. Nejsilnější frakce v europarlamentu odmítá zákaz spalováků
Merz mluví o technologické otevřenosti. Tvrdí, že EU by neměla vsadit vše pouze na jednu technologii, ale umožnit širší mix řešení, od elektromobilů přes hybridy až po provoz na syntetická paliva. Elektromobily přitom nadále označuje za hlavní směr, po kterém se bude evropský automobilový svět ubírat. Podle jeho slov jsou auta na elektrický pohon „hlavní ulicí“, po níž se jede, ale k tomu jsou tady i „boční ulice“.
K zásadnímu posunu došlo i u sociální demokracie. SPD dosud patřila k obhájcům původní dohody, která měla být kompromisem mezi ochranou klimatu a zájmy průmyslu. Nyní však šéf strany Lars Klingbeil souhlasí s tím, že určité změny budou nutné i kvůli ochraně pracovních míst a větší flexibilitě pro samotné automobilky. Společně s bavorským premiérem a předsedou CSU Markusem Söderem vyjádřil spokojenost s kompromisem, na němž se vláda dohodla.
Jak vznikl zákaz a proč se otevírá znovu
Současná evropská pravidla vycházejí z dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Před třemi lety se shodly na tom, že od roku 2035 se v Evropské unii přestanou prodávat nová auta se spalovacím motorem. V praxi to znamená faktický konec registrace nových vozidel s klasickým pohonem na fosilní paliva po tomto datu.
Přečtěte si také:
Součástí kompromisu byla i pojistka v podobě revizní klauzule. Evropská komise se zavázala, že v roce 2026 posoudí, zda je cíl v dané podobě reálně dosažitelný. Má zohlednit situaci na trhu, tempo vývoje technologií i ekonomické dopady na průmysl a zaměstnanost. Komise však nedávno oznámila, že se k přehodnocení předpisu vrátí dříve. Revizi chce předložit už na konci letošního roku a podle prozatímního plánu by mělo finální znění návrhu spatřit světlo světa ve středu 10. prosince.
O uspíšení revize žádalo několik členských států včetně Česka a Slovenska. I tyto země mají silně navázaný průmysl na výrobu automobilů a obávají se, že příliš rychlý a rigidní přechod k elektromobilitě může přinést problémy jak pro firmy, tak pro zaměstnance.
Senát proti Bruselu: zákaz spalovacích motorů by mohl ohrozit české rodiny i ekonomiku
Právě do tohoto procesu se nyní snaží Německo zasáhnout. Merz už na začátku října svolal setkání se zástupci automobilového průmyslu a po jednání prohlásil, že udělá vše pro to, aby v roce 2035 nedošlo k prudkému zlomu. Podle něj má Německo strategický zájem na udržení konkurenceschopnosti svého automobilového průmyslu v situaci, kdy evropské značky zároveň čelí tvrdé konkurenci z Číny.
Podpora průmyslu vs. tlak na klima
Zastánci zmírnění pravidel argumentují především zaměstnaností a konkurenceschopností. Německý automobilový sektor je páteří tamní ekonomiky a představuje klíčový exportní artikl celé Evropské unie. Merz varuje, že příliš striktní a rychlé vyřazování spalovacích motorů může poškodit pozici evropských výrobců na globálním trhu a urychlit přesun výroby i technologického vývoje mimo Evropu.
Přečtěte si také:
Podporu podobnému přístupu už dříve vyjádřila i hlavní německá automobilová asociace VDA. Markus Söder dlouhodobě označuje evropský zákaz za příliš tvrdý a upozorňuje, že z něj mohou nejvíce těžit asijští výrobci, kteří rychle dobývají evropský trh.
Kancléř Merz proto zdůrazňuje, že ochrana klimatu se nemá zpochybňovat, ale cíle je podle něj možné naplnit jinou cestou. Jako řešení nabízí technologickou neutralitu, tedy širší paletu povolených technologií. Vedle bateriových elektromobilů zmiňuje zejména účinné hybridní systémy, které kombinují elektrický a spalovací pohon, a možnost využití syntetických paliv. Tvrdí, že je pragmatičtější investovat více peněz i energie do těchto kombinovaných řešení než trvat na jednom jediném typu pohonu.
Kritici varují před krokem zpět a chaosem
Na druhé straně se ozývají hlasití kritici, podle nichž by otevření výjimek pro spalovací motory představovalo krok zpět a především by zbrzdilo přechod k elektromobilitě. Upozorňují, že průmysl, banky i spotřebitelé se už začali orientovat na jasný termín 2035 a změna pravidel může narušit důvěru v dlouhodobé plánování.
Sebastian Bock z organizace zaměřené na udržitelnou dopravu, který situaci komentoval pro Clean Energy Wire, tvrdí, že ti, kdo věří v záchranu budoucích pracovních míst prostřednictvím technologie spalovacích motorů, která je podle něj už dnes zastaralá, zavírají oči před realitou. Podle něj by výjimky pouze prodloužily život technologii, která zaostává jak za bateriovými elektromobily, tak za investičními trendy ve světě.
Kritické hlasy zaznívají i z řad organizací, které se věnují dopravě a ochraně spotřebitelů. Upozorňují, že firmy už přizpůsobily své strategie očekávanému konci prodeje aut se spalovacím motorem a jakékoli couvnutí ze strany politiků může tempo změn zpomalit. Plug-in hybridy a syntetická paliva označují za sporné nástroje z hlediska snižování emisí a varují, že jejich zvýhodňování může ve výsledku přinést menší klimatický přínos než přímočará sázka na elektromobilitu.
Co to znamená pro Česko?
Německo je největší ekonomikou Evropy a zároveň nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky. Výkonnost německého hospodářství se přímo promítá do kondice českého průmyslu. Mnoho tuzemských firem funguje jako subdodavatelé německých automobilek a je na jejich objednávkách existenčně závislých.
Přečtěte si také:
Právě proto se debata o budoucnosti spalovacích motorů po roce 2035 netýká jen Berlína a Bruselu. Tempo a způsob, jakým se změní evropská pravidla, ovlivní investice do nových technologií, strukturu výroby a v konečném důsledku i pracovní místa ve střední Evropě. Německé automobilky už dnes řeší souběžně dvě výzvy. Musí reagovat na konkurenci z Číny a současně zvládnout náročný přechod k elektromobilitě, který vyžaduje obrovské investice do vývoje, výroby baterií i infrastruktury.
Zda se Německu podaří Evropskou komisi přesvědčit, ukážou příští měsíce. Jisté však je, že otevření debaty o zákazu spalovacích motorů přichází v okamžiku, kdy se automobilový svět mění rychleji než kdykoli v minulosti a každé politické rozhodnutí může mít dlouhodobé následky pro celý evropský průmysl.
🚗 Nové autopojištění za 2 minuty
Vyplňte pár údajů a hned uvidíte nejvýhodnější nabídky na trhu.
⚡ Spočítat pojištěníBez registrace • Okamžitý výsledek