Dostavba dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary se znovu posouvá. Ještě donedávna se počítalo s tím, že poslední chybějící části budou hotové během roku 2028. Aktuální odhad je ale jiný. Silničáři teď pracují s termínem červen 2029. Důvod není jen jeden. Na jedné straně stavbu brzdí mimořádně složité podloží na úseku mezi Petrohradem a Lubencem, na druhé straně se nedaří držet tempo u majetkoprávní přípravy posledních částí u Karlových Varů.
Největší technická potíž leží mezi Petrohradem a Lubencem
Právě tady se dnes láme původní harmonogram. Úsek Petrohrad–Lubenec patří na celé trase k nejdelším a zároveň k nejnáročnějším. ŘSD jeho stavbu zahájilo v červenci 2024 s tím, že se po celé délce začne jezdit v říjnu 2027. Jenže během prací se ukázalo, že geologické podmínky jsou výrazně horší, než se čekalo. Podle šéfa ŘSD Radka Mátla je prostředí natolik nestabilní, že se mění prakticky po metrech, a právě to komplikuje zakládání pilířů i opěr nejdelší estakády na stavbě.
To není detail, který by se dal vyřešit drobnou úpravou projektu. Nestabilní podloží zasahuje přímo do způsobu výstavby mostní části. ŘSD připouští, že dokončení tohoto úseku v roce 2027 už není jisté a že se musejí hledat technická opatření, aby se práce vůbec podařilo urychlit. Jinými slovy, právě tady se z původně ambiciózního plánu stává velmi křehký harmonogram, který může sklouznout ještě dál, pokud se potvrdí další komplikace při zakládání konstrukcí.
U Karlových Varů není problém v bagrech, ale v pozemcích
Druhý zásadní problém leží na opačném konci rozestavěné trasy. Zdržení u Karlových Varů nesouvisí především s technologií stavby, ale s přípravou pozemků a správními procesy. Ředitel karlovarské pobočky ŘSD Lukáš Hnízdil popsal, že se příprava mírně zpožďuje kvůli majetkoprávním komplikacím a také proto, že někteří vlastníci podávají dovolání prakticky v každé fázi správního řízení. Právě to je jeden z hlavních důvodů, proč se dokončení celé D6 posouvá z původně uvažovaného roku 2028 až na polovinu roku 2029.
Dobře je to vidět na úseku Karlovy Vary–Olšová Vrata. Ten má být dlouhý osm kilometrů a předpokládaná hodnota stavby činí 4,3 miliardy korun. Zhruba třetina této části má vzniknout jako plnohodnotná dálnice s maximální rychlostí 130 km/h, zbytek bude představovat rozšíření současné silnice I/6 při napojení na průtah Karlovými Vary. Jenže právě tady příprava naráží na realitu. Podle informačního letáku ŘSD bylo k březnu 2026 vypořádáno jen 14 procent trvalých záborů, což samo o sobě dost dobře vysvětluje, proč se finální termín začíná vzdalovat.
Dálnice D6: Začala stavba úseku Žalmanov – Knínice. Kdy se po něm projedeme?
Zároveň ale není pravda, že by se na D6 všechno zastavilo. U navazujícího úseku Olšová Vrata–Žalmanov už letos v únoru začalo řízení o povolení záměru. Jde o 7,3 kilometru dlouhou část s odhadovanými náklady 2,7 miliardy korun bez DPH. ŘSD počítá s tím, že stavba začne na konci roku 2026 a do provozu by se mělo jezdit v roce 2028. Součástí bude šest mostů, lávka pro pěší, migrační koridor pro zvěř i protihluková opatření.
Podobně pokračuje i úsek Knínice–Bošov v Karlovarském kraji. Stavět se začal v březnu 2025, měří 7,9 kilometru a jeho cena dosahuje 2,34 miliardy korun bez DPH. Podle původního plánu mají řidiči tuto část začít využívat koncem roku 2027. Na trase vznikne mimo jiné mimoúrovňová křižovatka Žlutice, šest mostů a také oboustranná odpočívka Verušičky.
Celkový obraz je tedy poměrně jasný. D6 se dál staví a v několika úsecích postupuje viditelně kupředu, jenže závěrečné dokončení už nestojí na jednom symbolickém slavnostním přestřižení pásky. Rozhodnou ho dvě věci, které umějí silniční stavby brzdit nejspolehlivěji: komplikovaná geologie a zdlouhavé vypořádání pozemků. A právě kvůli nim dnes místo roku 2028 padá stále častěji termín polovina roku 2029.
Zdroj: irozhlas.cz, zdopravy.cz
Platíte za autopojištění zbytečně moc?
Najděte nejlevnější nabídku během 2 minut a ušetřete až 4 500 Kč.
🔍 Porovnat ceny zdarmaNezávazné srovnání • Okamžitý výsledek
A vy se zkuste zamyslet nad tím, proč pan premiér z hodné eštébé a Dluženka slibují něco, co je evidentně nesplnitelné! Aha, ono to je vlastně jasné, před volbami můžeš slíbit vše, koblihe ti to hodí a pak jdou domů k oknu vyhlížet holuby zadarmo… A když z toho nic není, tak jim natočíme hloupé „videjko“ z Průhonic, pohladíme u toho pejska a hodíme všechno na Fyjalu. Tak takhle si tady žijeme…
Kdo tě porodil????Tohle vše bylo schváleno už před nástupem naší bývalé nečeske vlády, která vše svým podporovaním fašisty Zelenskeho zbrzdila. TY KOBLIHO!!!
Moje sestřenice nastoupila v r. 1973 po škole do projekce stavby silnic a železnic. Její první práce bylo překreslení projektu dálnice D6 tehdy kompletní projektová dokumentace z Prahy až na hranice s NSR za Chebem. Kopii přinesla domů, byl to tři metry dlouhý výkres! Myslím, že tehdy to bylo včetně geologického průzkumu a vypořádání dotčených pozemků. Tehdy vládní garnitura nepovolila zahájení stavby, proto ze by se prý imperialisté dostali po dálnici do Prahy příliš rychle 😳
Přesto ke mi záhadou proč se podle projektu nezačalo ihned po r. 1989???
Protože tu vládla ODS a 20 let na nic nesáhla a jen kradla!!!!
Kobliho, kobliho, kdoje v zemi zdejsi nejmoudrejsi?
řeknu to asi takhle,ŘSD si z tohoto státu udělala dojnou krávu a to plácání okolo jsou jen více práce na úplatke
Stavba dálnic v ČR je komplikovaný politicko – ekonomický problém. Podle mého názoru chybí prioritizace, co je nejdůležitější dokončit. D6 je určitě na předním místě jako např. D11 a D3. Podle mého názoru jsou však dva úseky ještě důležitější a to je D35, kde se zdá to jede, ale zadrhává se druhý hlavní problém a to DO, kde nyní dalokosáhle vymýšlí v ŘSD, jak bude vypadat most před Vltavu. Komise již vybrala jeden návrh, je možná dražší než další, ale to by neměl být takový problém státního rozpočtu, kde se neúčelně vyhazují miliardy na jiné nepotřebné věci, které jsou politicky důležité, vždy pro vládní garnituru, která je u moci…
Pamatuji termín 2010 jako dálnice Praha Cheb. Takže opět nejsem překvapen.
Jak je to možné, vždyť již v roce 2021 se zářící spasitel Babiš a jeho patolízalka Mračková Vildumetzová dušovali že D6 bude hotová v roce 2024, maximálně v roce 2025?
Tak to už asi nestihnou ! Ale třeba o tom ani neví.
Vzpamatujte se!!! Ani premiér, ani paní senátorka nejsou, a ani nemohou být přímými účastníky vyjednávání v majetkoprávním řízení s vlastníky, kteří záměrně a cíleně stavby blokují. Měl byste se obrátit především na tyto vlastníky a svoje výhrady jim sdělit!!!
Jistě souhlasim v případu D11 to trvalo 11 let. Vyvlastnil bych vsechny tyto vlastniky kteří chteji jenom ostatnim vše komplikovat asnazi se zviditelnit .
Pamatuji se, jak dlouho to trvalo u HK s farmářkou Havránkovou. Nikde se již moc neříká, že řadu prvních let na to kašlali, pak se snažili z pozice arogance a síly. Pro zajímavost se podívejte kolikrát v tom byl stát, vláda a to jen chtěla pokračovat ve své legální profesi – „farmaření“.
1) Začátek sporu (≈ 1992–1994) stát plánuje trasu dálnice D11 přes pozemky farmářky Havránková od počátku odmítá finanční náhradu požaduje směnu za jiné pozemky, aby mohla dál hospodařit spor vzniká kvůli principu (půda vs. peníze)
2) 90. léta – 1. polovina 2000s dlouhodobá neúspěšná jednání stát preferuje výkup (peníze) farmářka trvá na velké výměře náhradní půdy část pozemků prodána ekologickým aktivistům → komplikace
patová situace, bez dohody
3) 2004–2006: stavba se rozbíhá, ale končí „v poli“ 2004 zahájena výstavba úseků D11 2006 otevřen úsek, ale: dálnice končí cca 6 km před Hradcem Králové důvod: nevykoupené pozemky, spor má reálný dopad na infrastrukturu
4) 2006–2008: první vážné pokusy o dohodu 2006: město nabízí směnu pozemků, 2007–2008: stát začíná uvažovat o směně
06/2008 – zásadní moment – vláda nabízí: peníze (až ~48 mil. Kč) menší náhradní pozemky Havránková odmítá → chce cca 250 ha půdy
5) 10/2008: dohoda vlády (velká směna) vláda schvaluje: cca 253 ha státní půdy za ~10 ha jejích pozemků
průlom, ale:
následně problém právní analýzy: dohoda může porušovat zákon o majetku státu – dohoda se nerealizuje → spor pokračuje
6) 2009–2010: změna strategie + vyvlastnění, 2009 stát zjišťuje, že potřebuje méně půdy (~3 ha místo 10 ha) 02–04/2010 – nová dohoda: menší výměra + finanční dorovnání pronájem dalších pozemků smlouvy téměř podepsány
problém: spoluvlastnictví (sestra) + spory o kvalitu náhradních pozemků 24. 5. 2010 – klíčový zlom
vláda rozhoduje: vyvlastnění pozemků – přechod z dohody na silové řešení
7) 2010–2011: návrat k dohodě i přes rozhodnutí o vyvlastnění pokračují jednání 06/2011: Havránková podepisuje smlouvu
cca: 90 mil. Kč směna pozemků – zdánlivý konec sporu
8) 2011–2014: „poslední problém“ zjištěno, že chybí ještě: malý zbytkový pozemek (≈ 0,25 ha) jednání se znovu rozbíhají – typický detail, který blokuje stavbu
9) 26. 11. 2014 – definitivní dohoda podepsána konečná směnná smlouva stát získává poslední potřebné pozemky spor po ~20 letech končí