Ferrari_330_GTO_With_250_GTO_Body_at_Brands_Hatch
Ferrari 330 GTO na okruhu Brands Hatch, 24. září 2005 | Foto: Wikimedia Commons - edvvc Londýn, Velká Británie - CIMG1868, CC BY 2.0, Odkaz na původní foto

Legendární Ferrari 250 GTO je dodnes považováno za jedno z nejlepších závodních aut, jaká kdy byla vyrobena. Zvítězilo rovnou ve třech mistrovstvích světa! Méně známý je jeho silnější sourozenec Ferrari 330 GTO. Jaký byl jeho osud?

Přečtěte si také:  V jižních Čechách se včera konal sraz klasických BMW. Do kempu nedaleko Temelína jich dorazily desítky

V sezóně 1962 byla změněna pravidla mistrovství světa, místo dřívějších speciálně zkonstruovaných sportovních vozů došla řada na homologované vozy Grand Turismo. Právě tehdy se továrna Ferrari z italského Maranella přihlásila s modelem 250 GTO. Klub de l’Ouest však pro vytrvalostní závod 24 Hours of Le Mans povolil také závodní prototypy s omezením objemu na čtyři litry. Ferrari mohlo vyrazit s 250 GTO, ale chtělo se předvést s něčím lepším, silnějším, co určitě vyhraje. A tak se začal psát příběh Ferrari 330 GTO.

Motor dostal z Ferrari 400 Superamerica

Ferrari 400 Superamerica disponovalo čtyřlitrovým dvanáctiválcem a právě tento motor byl použit jako základ pro závodní novinku. Za konstrukcí motoru stojí inženýr Gioacchinno Colomba, jeho původní návrh se ovšem upravil – modifikovány byly hlavy válců, namontovalo se šest karburátorů Weber, kvůli kterým vznikla větší boule na kapotě.

Díky modifikacím motor dosáhl 340 koní pro silniční vozy a 390 až 400 koní u soutěžních vozů. Dvanáctiválec se namontoval do šasi Ferrari 250 Testa Rossa a prodloužené varianty podvozku Ferrari 250 GTO. Vzniklo jedno Ferrari 330 TRI/LM a tři Ferrari 330 GTO.

Přečtěte si také:  Audi RS 3 je na Nürburgringu rychlejší než některé supersporty včetně Bugatti Veyron

Závodní úspěchy se dostavily

Ze tří Ferrari 330 GTO soutěžily pouze dva kusy, ani jeden nevyhrál. Jeden skončil druhý celkově a první ve své třídě v závodě na Nürburgringu o délce 1000 km. Další vůz soutěžil v Le Mans, ale byl nucen odstoupit, jelikož se přehříval. Příjemně překvapilo aspoň Ferrari 330 TRI/LM s otevřenou karoserií, to v Le Mans 1962 získalo třetí celkové vítězství pro Ferrari.

Ferrari 330 LM Berlinetta překonal rekord

Ferrari pak s čtyřlitrovým motorem V12 experimentovalo dál. Roku 1963 vyrobilo tři další podvozky GT s výkonem 400 koní, design kombinoval nos závodního 250 GTO se zadkem silničního 250 GT Lusso. Kvůli širším pneumatikám se vyřízly zadní blatníky a použily větší panely. Výsledkem byla lepší aerodynamika a Ferrari 330 LM Berlinetta v testu na Le Mans 1963 jako první vůz na světě prolomilo rychlost 300 km/h.

Přečtěte si také:  Máte doma jeden z těchto youngtimerů? Rozhodně jej neprodávejte, jeho cena poroste

Následně se Ferrari začalo soustředit na prototypy s motory uprostřed, všechny tři modely 330 LM Berlinetta tedy byly prodány soukromým závodním týmům. V Le Mans startovala celá trojka, ale jen jeden vůz závod dokončil, a to jako první ve své třídě a pátý celkově. Ten samý vůz pak vyhrál ještě na britském okruhu Brands Hatch.

Tím závodní kariéra čtyřlitrových GT Ferrari skončila. Na sedmičku vozů Ferrari série 330 se však nezapomnělo, dodnes patří k velmi zajímavým vozům.

Přidat komentář