Nákup ojetého auta se často rozhoduje podle ceny, výbavy, počtu kilometrů a celkového dojmu při prohlídce. Jenže právě dobrý první dojem může být u některých vozů zrádný. Auto může mít nový lak, vyčištěný interiér a upravený inzerát, přesto za sebou může nést historii, kterou na parkovišti nebo v autobazaru běžný kupující nepozná.
Data společnosti carVertical ukazují, že 54 % aut analyzovaných v přehledech historie vozidel v Česku má nějaký záznam o poškození. Samotná škoda ještě nemusí znamenat zásadní problém. Drobné kosmetické opravy po parkovacím škrábanci nebo výměna nárazníku po menším ťukanci obvykle nemusí ovlivnit technický stav auta. Vedle toho se ale na trhu objevují i vozy, které v minulosti utrpěly výrazně vážnější nehodu.
Vážně poškozená auta nejsou na trhu výjimkou
Z analýzy vyplývá, že 1,9 % všech poškozených aut zkontrolovaných v Česku mělo v záznamech škodu v hodnotě 50 % nebo více jejich tržní ceny. U běžnějších a levnějších modelů značek jako Dacia, Renault nebo Peugeot může jít stále o částky v řádu několika tisíc eur. U prémiových aut, například BMW nebo Mercedes-Benz, se už opravy mohou snadno vyšplhat na stovky tisíc korun.
Většina zaznamenaných škod je přitom výrazně menší. U 90,1 % poškozených automobilů zkontrolovaných v Česku šlo o poškození do 20 % hodnoty vozidla. To potvrzuje, že velká část škod může být relativně drobná. Pro kupujícího je ale důležité právě to, aby dokázal odlišit běžně opravené auto od vozu, který mohl být po vážné nehodě vrácen do provozu jen proto, že se to někomu obchodně vyplatilo.
Problém vzniká hlavně ve chvíli, kdy je oprava těžce poškozeného auta ekonomicky sporná. V takové situaci se nepoctivému prodejci může vyplatit opravit vůz co nejlevněji, použít méně kvalitní díly, vynechat některé důležité práce a skutečný rozsah nehody před dalším majitelem zatajit.
„Pojistitelé po nehodě často dají vlastníkovi na výběr: opravit auto v servisu schváleném pojistitelem, nebo si nechat vyplatit škodu a obstarat si opravu sám. Někteří prodejci využijí tuto možnost k co nejlevnější opravě vozidel, která potom rychle prodají,“ vysvětluje Matas Buzelis, expert společnosti carVertical na automobilový trh.
Auto do 50 tisíc nemusí být vrak. Tohle jsou nejrozumnější ojetiny, které vás nezruinují
Totální škoda nemusí znamenat konec auta
V Česku neexistuje pevně daná procentní hranice, při které musí být vozidlo automaticky prohlášeno za totální škodu. V praxi se za totální ekonomickou ztrátu obvykle považuje stav, kdy náklady na opravu převýší tržní hodnotu auta, případně kdy oprava už technicky nedává smysl. Jednotlivé pojišťovny si ale často nastavují vlastní interní hranice, zpravidla kolem 80 % hodnoty vozidla.
Právě v tom vzniká prostor pro obchodníky, kteří vyhledávají těžce poškozená auta v aukcích. Takový vůz se dá koupit levně, opravit s co nejnižšími náklady a následně prodat v jiné zemi, kde se jeho minulost může dohledávat složitěji. Auto, které by v jedné zemi mohlo být považováno za ekonomicky odepsané, se tak může po přesunu přes hranice znovu objevit v běžné nabídce ojetin.
„Prohlášení vozidla za totální ztrátu není jen ekonomické rozhodnutí, souvisí i s bezpečností. Obchodníci někdy kupují poškozené vozy na aukcích, udělají minimální opravy a pak je prodají nic netušícím zákazníkům v zahraničí. Bez kontroly historie vozidla kupující riskují, že si koupí auto, které by jinak nebylo považováno za způsobilé k jízdě. Také jsme si všimli, že roste počet obchodníků, kteří využívají kontrolu historie, a to znamená, že se chtějí chránit před silně poškozenými vozidly,“ dodává Matas Buzelis.
Šedá zóna přeshraničního obchodu
Přeshraniční obchod s odepsanými auty se týká hlavně pohybu vozidel mezi západní a východní Evropou. Důvod je jednoduchý: v zemích s nižšími náklady na práci může být oprava levnější, takže se i velmi poškozený vůz dá znovu uvést do prodejního stavu. Z pohledu pravidel se ale tato praxe stále pohybuje v problematické šedé zóně.
Část aut, která by měla být klasifikována jako vozidla se skončenou životností, může místo vyřazení dál putovat po trhu. To souvisí i s širším evropským problémem. Každoročně v EU „mizí“ ze záznamů přibližně 3,5 milionu aut. Některá mohou dál jezdit v jiných zemích, jiná mohou být nelegálně rozebrána a jejich díly nejasného původu pak využity při levných opravách dalších vozidel.
Současný systém je v Evropě roztříštěný. Pravidla pro zrušení registrace, doložení technické způsobilosti i další administrativní postupy se v jednotlivých státech liší. Právě tato nejednotnost umožňuje, aby se s ekonomicky neživotaschopnými auty dál obchodovalo jako s běžnými ojetinami. Nové evropské předpisy proto počítají s propojením národních registračních systémů, aby bylo možné lépe sledovat pohyb vozidel mezi státy.
Ojetiny, u kterých narazíte nejspíš nejvíc: nový přehled ukázal deset problémových modelů
Pozor i na auta ze západní Evropy
Podíl vážně poškozených aut se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Nejvyšší podíl vozidel s poškozením vyšším, než byla jejich hodnota, byl zaznamenán v Itálii, kde šlo o 7,8 %. Těsně za ní následuje Německo se 7,7 %. Ve Švédsku dosáhl podíl 5,8 % a ve Španělsku 4,5 %.
Zajímavé je i srovnání menších škod. Německo mělo ze všech analyzovaných zemí nejnižší podíl aut se škodou do 20 % hodnoty vozidla, pouze 68 %. V Itálii šlo o 77,2 %, ve Švédsku o 80 % a ve Španělsku o 83,2 %.
Právě tyto země patří mezi významné evropské vývozce ojetých aut. Pro českého kupujícího je to důležitá informace, protože vůz z Německa nebo západní Evropy se stále často vnímá jako lepší a pečlivěji udržovaný. Taková pověst ale sama o sobě nic nezaručuje. Původ auta může být zajímavý údaj, nikoliv důkaz bezproblémové minulosti.
Historie auta má být první krok, ne poslední záchrana
Ojeté auto mohlo během svého života vystřídat několik majitelů, jezdit v různých zemích a projít opravami, o kterých současný prodejce nemusí říct vůbec nic. Spěch při koupi je proto jednou z největších chyb. Prověření historie by mělo přijít hned po výběru konkrétního vozu, ještě předtím, než kupující začne řešit konečnou cenu nebo podpis smlouvy.
Kontrola historie může ukázat, zda auto nemělo v minulosti vážnou škodu, jestli nebylo pojišťovnou vedeno jako ekonomicky odepsané nebo zda se v záznamech neobjevují jiné varovné údaje. Pokud historie zásadní problém neukáže, stále by měla následovat osobní prohlídka, zkušební jízda a kontrola v odborném servisu. Právě mechanik může odhalit stopy po nekvalitní opravě, rozdílné spasování karoserie, neoriginální díly nebo technické nedostatky, které v databázích vůbec být nemusí.
„Neexistuje žádný jednotný evropský systém, který by umožňoval přeshraniční sledování historie vozidel. Přehled historie vozidla tento problém řeší, protože umožňuje kupujícím si zkontrolovat minulost auta od okamžiku jeho výroby a vyhnout se nepříjemným překvapením. I v případě, že však historie žádné problémy neukazuje, vždy kupujícím doporučujeme alespoň zkušební jízdu a kontrolu auta v profesionálním servisu, než podepíšou kupní smlouvu,“ uzavírá Matas Buzelis.
- Historie a kilometry
- Havárie a zástavy
- Fyzická prohlídka technikem
Metodika
Studie vychází z dat z přehledů historie vozidel zakoupených uživateli společnosti carVertical mezi 1. červencem 2024 a 6. listopadem 2025. Záznamy o škodách byly kategorizovány podle hodnoty. Auta s poškozením ve výši 50 % nebo více jejich tržní hodnoty byla klasifikována jako vážně poškozená.
Zdroj: carVertical, garaz.cz