Ruská válka s Ukrajinou je v dnešních dnech tématem číslo 1. Zatím se ale tolik neuvažuje nad jejími následky. Jedním z nich bude pravděpodobně energetická změna v Evropě. Evropská „Zelená dohoda“, která si zavdává vyřešení klimatické situace, se bude muset odložit na úkor vytvoření energeticky samostatné Evropy.
Green Deal
Zelená dohoda (tedy Green Deal) si dala za cíl vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na Zemi do roku 2050. Vytvořila ji Evropská komise, která chce, aby všechny členské státy EU zvládly snížit své emise do roku 2030 o 55 % ve srovnáním s rokem 1990. Klimatickým změnám hodlá Zelená dohoda dojít vytvořením energetickým systémem, renovací budov nebo obnovou přírody a biologické rozmanitosti.
Pro většinu populace je ale nejzásadnějším bodem transformace dopravy. Jejím úmyslem je umělé navýšení ceny fosilních paliv a tím chce donutit lidi využívat ekologické alternativy, například elektromobily, a od roku 2026 chce EU zavést poplatky za emise. Zároveň se má vytvořit infrastruktura k nabíjení elektrických automobilů. V jejich plánu je i úplný zákaz výroby a prodeje aut se spalovacím motorem již v roce 2035. Celá Zelená dohoda je avšak stále ve fázi návrhu.
Ruský konflikt na Ukrajině otřásl celým světem a bude mít dlouhodobé následky na nás všechny. Rusko je hlavním vývozcem elektřiny i zemního plynu a Zelená dohoda k přechodu ke klimaticky čisté Evropě potřebuje levný plyn z Ruska. Momentální situace ale tento scénář neumožňuje. Dle analytiků tak současný ekologický scénář Evropy skončil. Dekarbonizace se jistě nesmetla ze stolu, jen bude pravděpodobně probíhat pomaleji a musí se vytvořit racionálnější a pragmatičtější plán.
Povinný zákaz spalovacích motorů podepsalo jen šest automobilek. Další si zatím raději drží odstup
Náhrada zemního plynu – Vytvoření samostatné Evropy
Nouzová situace kolem válečného konfliktu na Ukrajině s sebou nese několik otazníků. Hrozí, že starý kontinent přijde o dodavatele energií. Celá Evropa pokrývá 40 % své spotřeby zemního plynu nákupem z Ruska. Například Česká republika uvádí, že má dostatek plynu na 40 dní. A naopak Rusko vydělává prakticky jen na vývozu ropy, zemního plynu a zbraní. Embargo by tedy poškodilo obě strany. Tak jako tak se o pozastavení dodávek mluví na obou stranách.
I v případě nepřerušených dodávek se ekonomická situace celé Evropy změní. Tvrdé sankce uvalené na Rusko ovlivní celý trh, o miliardách proudících na podporu Ukrajiny nemluvě. Zelená dohoda není pouze plán cílů, které se mají splnit, udává i rozpočet a peněžní plán. Válkou finančně zdecimované země ale nebudou schopné tuto investici obětovat.
V důsledku možných výpadků dodávek ropy a zemního plynu se Evropa bude muset vrátit i k jaderným zdrojům či využití uhlí. Renesance neobnovitelných zdrojů na území Evropy ale neznamená konec využívání těch obnovitelných. Právě naopak, někteří vidí jako nejlepší možnou náhradu za ruské energie právě energie z obnovitelných zdrojů. Ať už pomocí jaderných elektráren, nebo solárních panelů, Evropa se musí energeticky osamostatnit. Například Německo a Itálie byli doposud na dodávce ruského zemního plynu v podstatě závislí.
Uvažuje se i o nových dodavatelích. Evropští lídři již domluvili spolupráci s Amerikou. Přemýšlí se nad dodávkami z Norska nebo Kataru. Náhradní zdroje se ale cenově nevyrovnají těm ruským. Tak jako tak to znamená konec levného zemního plynu pro Evropu, a tak i odložení Zelené dohody.
Auta se spalovacím motorem na trhu i po roce 2035?
Pro automobilový průmysl tyto události znamenají jediné. Auta se spalovacími motory se pravděpodobně budou vyrábět i po roce 2035. Některé země konec výroby spalovacích motorů nepodporovaly ještě před ukrajinskou krizí. Německý ministr dopravy Volker Wissing nesouhlasí s výrobou pouze elektromobilů a prosazuje ponechání spalovacích motorů na trhu. Klasických fosilních paliv není také zastáncem, oroduje za využívání ekologického syntetického benzínu. Ten by mělo být možné využívat i v dnešních autech, a naopak je pro ně vhodnější. Je totiž čistší než klasický benzín a jeho využíváním by se měla zvyšovat životnost auta.
Spalovací motory v Evropě mají být realitou i po roce 2035, tvrdí Německo
Wissing vidí problém v elektromobilech i kvůli jejich nedostatku a tvrdí, že se nemůžeme spoléhat pouze na elektrický a vodíkový pohon.
Porsche nabízí virtuální neutralitu. Oxid uhličitý, který auto vypouští, se předtím čerpá ze vzduchu. Emise tak pouze navrátí, co si benzín půjčil.
Čistě spalovací motory nepodporuje ani chystaná emisní norma Euro 7. Hodnoty uváděné v Euro 7 jsou téměř nereálné pro spalovací motory. Evropská komise zatím podobu Euro 7 neschválila, jde tak stále o návrh. V případě schválení se má uvést v platnost již v roce 2025.
Štítky: EU, evropská unie, green deal, spalovací motor, spalovací motory, Volker Wissing, zákaz spalovacích motorů