Někteří řidiči po nastartování nechávají motor několik minut běžet na volnoběh, přestože je venku teplo. Tento zvyk pochází z dob starších automobilů, u současných vozů však většinou nemá technické opodstatnění. Motor se dnes zahřeje rychleji při jízdě, dlouhé stání na místě tak pouze spotřebovává palivo a obtěžuje okolí.
U automobilů s karburátorem dávalo postupné zahřívání smysl. Studený motor potřeboval čas, aby se správně začala tvořit palivová směs, olej získal vhodnou tekutost a jednotlivé součásti se tepelně roztáhly na předpokládané provozní hodnoty, ale to jsou desítky let zpátky. Moderní motory pracují jinak.
Elektronicky řízené vstřikování dokáže přizpůsobit množství paliva aktuální teplotě a současné syntetické oleje si zachovávají potřebnou tekutost v širokém rozsahu podmínek. Přesnější výrobní tolerance navíc zkrátily dobu, kterou motor po studeném startu potřebuje.
V létě není několikaminutové čekání potřeba
Po nastartování ale samozřejmě není potřeba okamžitě zařadit rychlost a prudce vyrazit na cestu. Během krátké chvíle se olej rozvede mazací soustavou a elektronika dokončí režim používaný po studeném startu. Některá doporučení uvádějí přibližně 30 až 60 sekund, déle však moderní automobil za teplého počasí na místě stát nepotřebuje.
Tento čas obvykle uplyne už během připoutání, nastavení navigace nebo nalezení správné hudby pro jízdu. Poté je možné vyjet. Motor se při plynulé jízdě dostane na provozní teplotu rychleji než na volnoběh.
Dlouhé zahřívání na místě prodlužuje dobu, po kterou motor pracuje se studeným olejem a obohacenou směsí. Automobil při tom samozřejmě spotřebovává palivo, přestože se nepohybuje. Podle ADAC může motor na volnoběh spálit přibližně 0,5 až 1 litr paliva za hodinu.
U benzinových motorů s přímým vstřikováním může opakovaný dlouhý studený volnoběh přispívat k pronikání benzinu do motorového oleje. Motor se současně zahřívá velmi pomalu a déle pracuje s bohatou směsí, což může zatěžovat také katalyzátor. U přeplňovaných motorů se při dlouhém volnoběhu zmiňuje i možnost menšího pronikání oleje do sacího potrubí.
Černý olej hned po výměně nemusí znamenat problém. Někdy ale může upozornit na závadu
Po rozjezdu motor zbytečně nezatěžujte
Skutečnost, že moderní automobil nemusí několik minut stát na místě, neznamená, že je motor ihned připravený na maximální zatížení. Chladicí kapalina se může ohřát poměrně rychle, motorový olej nebo olej v převodovce však potřebují více času.
První kilometry je proto vhodné jet plynule, motor nevytáčet a nepožadovat po něm plný výkon. Nevhodné jsou prudké akcelerace, vysoké otáčky i plný plyn z příliš nízkých otáček. Klidná jízda postupně zahřeje právě nejen motor, ale také převodovku, diferenciály a další části pohonného ústrojí.
Stejné pravidlo platí pro manuální i automatickou převodovku. Za běžných letních teplot není nutné s převodovkou před rozjezdem provádět žádné zvláštní úkony.
Jiná situace může nastat při teplotách těsně nad bodem mrazu. U manuální převodovky může být řazení zpočátku tužší. U automatu lze po zařazení polohy D zůstat přibližně 10 až 15 sekund stát na brzdě, aby začal olej v převodovce cirkulovat. V letním počasí tento postup není potřeba.
Starší automobily mohou vyžadovat jiný přístup
Jednotné doporučení nelze bez výjimky vztáhnout na každé auto. Starší auta s karburátorem nebo motorem používajícím starší konstrukční řešení může krátké zahřívání potřebovat. Rozhodující je stav konkrétního auta, použitý olej a pokyny jeho výrobce.
Moderní benzinové automobily v dobrém technickém stavu mohou bez problémů startovat i při teplotách kolem minus 30 °C, vždy je však nutné respektovat teplotní rozsah uvedený v návodu. V oblastech s pravidelnými silnými mrazy může startování usnadnit systém předehřívání motoru.
Během léta podobné podmínky nenastávají. Po nastartování proto stačí krátká chvíle a následná klidná jízda. Několikaminutové zahřívání na parkovišti motoru nepřinese výhodu, zvýší spotřebu a může prodloužit provoz v podmínkách, které některým moderním motorům nesvědčí.
Zdroj: autoviny.sk, adac.de, onet.pl